Přežít důležitý a významný konflikt je pro vojáka významná věc. Veteráni těchto válek se totiž těší největší úctě i mezi ostatními veterány menších, méně důležitých válek. Zažili totiž věci, které si lze jen těžko představit. Jen poměrně málo vojákům se podařilo sloužit a přežít dva významné konflikty, jako byla například první a druhá světová válka. Jako příklad můžeme uvést amerického generála Pattona, který během první světové války figuroval jako velitel tanku a během druhé světové války jako velitel 3. a 7. armády. Tyto války od sebe ovšem byly vzdáleny pouze 21 let, takže počet vojáků, který sloužil v obou konfliktech je větší. Pojďme se ale podívat na vojáka, který sloužil ve dvou významných konfliktech, jež od sebe dělilo dlouhých 52 let. 

Foto: Peter Hains v roce 1862 | Wikimedia Commons / Public domain

Peter Conover Hains se narodil 6 července 1840 ve Filadelfské Pensylvánii do rodiny ševce. Navzdory tomu, že nepocházel z žádné linie vojáků, byl jeho život protkán dvěma významnými konflikty. O vojenství se totiž sám zajímal a dokonce se mu podařilo dostat na proslavený West Point, kde studoval s ostatními významnými vojáky, mezi jeho spolužáky patřil například i generál Custer, který byl zabit ve známě bitvě u Little Bighornu, nebo Alonzo Cushing, který byl za bitvu u Gattysburgu dekorován posmrtně Medailí Cti (Medal of Honor). 

Psali jsme:Volkssturm - starci a děti, kteří měli pomoci Hitlerovi zvrátit průběh války

West Point zakončil jako poručík a 24. června 1861 nastoupil k dělostřelectvu, kde velel baterii M, 2. dělostřeleckého pluku.  Během první bitvy o Bull Run 21. července 1861 dal rozkaz k dělostřelecké palbě, což byly první oficiální výstřely americké občanské války. 22. května 1862 byl za bitvu o Hannoverský soud ve Virginii povýšen na kapitána. Následujícího roku, v květnu 1863 byl převelen ke sboru ženistů, u kterých vydržel celou válku. Během bitvy o Vicksburg byl povýšen na majora a válku zakončil jako podplukovník. Po válce se rozhodl, že v armádě zůstane a jako schopný inženýr dostal na starost budování majáků na ostrově Morris v Jižní Karolíně a St. Augustine na Floridě. V srpnu 1895 byl povýšen na plukovníka a dostal na starost stavbu přílivové pánve a přehradní nádrže na řece Potomac ve Washingtonu. 

Během Španělsko-americké války byl povýšen na brigádního generála, kdy aktivně sloužil od srpna do listopadu 1898. Po válce se podílel na stavbě Panamského průplavu. Hains odešel do důchodu v roce 1904 ve svých 64 letech. 

Foto: Generál Hains v roce 1918, kdy figuroval jako hlavní inžebýr britské 12. divize | Wikimedia Commons / Public domain

V roce 1916 mu byla udělena čestná hodnost generálmajora. V roce 1917, kdy vstoupily Spojené státy do víru první světové války, byl znovu povolán ve svých 77 letech do služby. Byl ustanoven hlavním inženýrem Norfolského přístavu a později jako hlavní inženýr pro britské 12. divize . Z vojenské služby poté odešel na podzim roku 1918 po skončení první světové války ve věku 78 let a stal se tak třetím nejdéle sloužícím důstojníkem v americké armádě. Před ním byl již jen generálmajor John E. Wool (1784-1869) který z aktivní služby odešel roku 1867 ve věku 79 let a brigádní generál John Walbach (1766-1857), kterého vojenskou kariéru ukončila až smrt v aktivní službě ve věku 90 let! 

Psali jsme:Pozapomenuté československé dělo le. F.H.43

Generál Hains zemřel 7. listopadu 1921 ve věku 81 let ve vojenské nemocnici Walter Reed Army Medical Center. Pohřben je na Arlingtonském hřbitově hrdinů.

Zdroj: SOFREP