Ruský stíhač Su-35 brání pašování ropy? Incident v Baltském moři ukazuje, že Moskva přitvrzuje
V Baltském moři došlo k incidentu, který může signalizovat zásadní změnu ruské vojenské strategie. Když se estonské hlídkové stroje přiblížily k tankeru Jaguar, patřícímu do tzv. ruské stínové flotily, Moskva poprvé odpověděla vysláním moderní stíhačky Su-35. Znamená to přechod od diplomatických protestů k otevřenému vojenskému doprovodu civilních plavidel?
Foto: Su-35S | Wikimedia Commons / Public domain
Událost se odehrála v mezinárodních vodách, nedaleko výlučné ekonomické zóny Estonska. Tamní ozbrojené síly vyslaly hlídkové plavidlo, pozorovací letoun PZL M28 Skytruck a také víceúčelový vrtulník AW139, aby identifikovaly a sledovaly tanker Jaguar. Ten byl dlouhodobě podezřelý z přepravy ruské ropy v rozporu se západními sankcemi. Tanker dříve nesl jméno Argent a v době incidentu neplul pod žádnou vlajkou. Mnohá média uváděla, že plul pod vlajkou Gabonu, o registraci v této zemi však přišel 10. května a od té doby byl veden jako plavidlo bez státní příslušnosti.
Na přítomnost estonských sil reagovalo Rusko nasazením stíhacího letounu Suchoj Su-35, který podle oficiálního vyjádření estonské armády provedl nebezpečný manévr v blízkosti jejich letadla a narušil bezpečnost celé operace. Šlo o první případ, kdy Moskva k ochraně jednoho z tankerů stínové flotily vyslala bojový letoun.
Změna ruského přístupu přichází v době, kdy napětí kolem stínové flotily roste už delší dobu. V minulém roce například litevské speciální jednotky obsadily jednu z podezřelých lodí kvůli porušení celních předpisů. V dalších případech prováděly finské a estonské úřady inspekce nad plavidly, u nichž existovalo podezření na přečerpávání ropy mimo povolené trasy. Nešlo přitom jen o otázku ekonomického embarga – některé tankery byly později spojovány i s narušením podmořských kabelů a energetické infrastruktury v Baltském moři. Například poškození plynovodu Balticconnector a komunikačního kabelu mezi Finskem a Estonskem v roce 2023 vyvolalo podezření, že lodě stínové flotily plní vedle ekonomické i zpravodajskou nebo sabotážní úlohu.
Vyslání Su-35 tak nelze vnímat jako ojedinělý incident, ale spíše jako vyvrcholení série událostí, v nichž Moskva testuje odhodlání západních států chránit nejen sankční režim, ale i bezpečnost v regionu. Použití právě tohoto typu stíhače, vybaveného moderní avionikou, radarem s fázovanou anténní mřížkou a možností nést výkonné střely vzduch–vzduch i vzduch–země, podtrhuje vážnost, kterou Rusko incidentu přikládá. Zároveň jde o jasný symbol, že i civilní tanker může být pod vojenskou ochranou, pokud to odpovídá strategickému zájmu Kremlu.
Z pohledu NATO situace vyžaduje rozvahu, ale zároveň i pevnost. Estonská akce probíhala v souladu s mezinárodním právem a přítomnost aliančních hlídkových strojů v mezinárodních vodách je naprosto legitimní. Ruská reakce však ukazuje snahu posouvat hranice možného a vytvářet dojem, že jakýkoli dohled nad stínovou flotilou je provokací. To je nebezpečné nejen pro regionální stabilitu, ale i pro důvěryhodnost mezinárodního sankčního režimu.
Incident u tankeru Jaguar není epizodou, kterou lze přehlédnout. Zasazuje se do širšího rámce narůstající hybridní konfrontace, v níž se ekonomika, energetika a vojenská síla prolínají do jednoho celku. Rusko zkouší, kam až může zajít. Odpověď Západu musí být pevná, ale předvídatelná. Jinak se z obcházení sankcí stane přímo ozbrojený konflikt – a z Baltského moře neklidná zóna s trvale hrozícím incidentem.
Zdroj: Kyiv Independent





