EXCALIBUR
CZUB
CZUB

1944: Krysař ze Saipanu lstí přiměl na Marianách ke kapitulaci 1 500 Japonců. Zachránil tím mnoho životů

 27. 02. 2022      kategorie: Vojenská historie      0 bez komentáře
Přidat na Seznam.cz

Během 2. světové války se stalo mnoho hrdinských činů. V rámci americké armády zřejmě každý slyšel o Jimmym Doolittleovi, který vedl první nálet na Japonsko po útoku na Pearl Harbor. Známý je také James H. Howard - letecké eso, které si během války připsalo tucet sestřelů. A pak tu je Guy Gabaldon, který patřil mezi hrdiny války v Pacifiku, avšak ze zcela jiného důvodu, nežli to u hrdinů bylo běžné. Toto je příběh o tom, jak se z mariňáka stal „Krysař ze Saipanu“.

Guy Gabaldon se narodil v Los Angeles v roce 1926. Vyrůstal v multietnické čtvrti Skid Row. Když mu bylo 12 let, ujala se ho japonská rodina Nakanových, která se stala jeho druhou rodinou. Gabaldon později řekl, že se naučil mluvit japonsky tím, že chodil na hodiny s Nakanovými dětmi.

Když vypukla 2. světová válka, byli Nakanovi stejně jako mnoho dalších japonsko-amerických rodin posláni do internačního tábora a Gabaldon odjel na Aljašku pracovat do konzervárny. Po dovršení 17 let se pak vrátil do Kalifornie a vstoupil do armády. Než byl zařazen, navštěvoval školu japonštiny pro námořní pěchotu v táboře Elliot v San Diegu.

Marines_take_cover_behind_medium_tankFoto: Námořní pěchota se kryje za tankem M4 Sherman při postupu na ostrově Saipan | Wikimedia Commons / Public domain

Obrana Saipanu, největšího ostrova Severních Marian, byla pro japonskou armádu kriticky důležitá. Silnou posádkou obsazená oblast patřila k posledním obranným liniím před vstupem protivníkových armád na japonskou pevninu. V dané oblasti se také nacházelo mnoho civilistů.

Bitva o Saipan, která začala 15. června 1944, se pro japonskou armádu vyvíjela podle očekávání tváří v tvář technologické, taktické i početní převaze Američanů špatně. Japonští velitelé sdělili vojákům, že kapitulace nepřichází v úvahu. Bylo jim řečeno, aby buď zabili sedm nepřátelských bojovníků, nebo spáchali sebevraždu. Mnoho japonských vojáků se tehdy rozhodlo pro sebevraždu skokem z výšky. Tato praxe se stala tak běžnou, že se vybraným místům na ostrově začalo říkat útes sebevrahů či útes Banzai.

Gabaldon tehdy dorazil na Saipan přímo do centra bojů a hned využil své znalosti japonštiny a první den přesvědčil hrstku japonských vojáků, aby se Američanům vzdali. Místo pochvaly byl však za opuštění svého stanoviště mariňák pokárán a hrozil mu dokonce vojenský soud. Přesto následující noc Gabaldon opět přešel na japonskou stranu a vrátil se s dalšími 50 zajatci.

Mariňák se tehdy přiblížil k jeskyni, zastřelil dva strážce a japonsky zařval: "Jste obklíčeni a nemáte jinou možnost než se vzdát. Vyjděte ven a nebudete zabiti! Ujišťuji vás, že s vámi bude dobře zacházeno. Nechceme vás zabít!" Po této druhé úspěšné akci mu již jeho velící důstojník dovolil, aby nadále samostatně operoval a pokračoval v pokusech oslabit japonské pozice svou důmyslnou lstí, což se mu následně dařilo a zajatců přibývalo.

Gabaldon pokračoval ve svých akcích později také na ostrově Tinian, a celkový počet japonských vojáků, kteří se mu vzdali, dosáhl 1 500. Během pobytu na Tinianu byl Gabaldon těžce zraněn při kulometném přepadu, ale ze zranění se zotavil. Jeho velící důstojník, kapitán John Schwabe, ho za jeho zásluhy doporučil k udělení Medaile cti, Gabaldon však nakonec dostal Stříbrnou hvězdu. Námořní pěchota později Stříbrnou hvězdu doplnila o Námořní kříž.

Po skončení 2. světové války se někteří lidé začali ptát, zda Gabaldon skutečně za války mohl přesvědčit celkem 1 500 nepřátel, aby se vzdali. Ten počet zněl opravdu neuvěřitelně. Robert Sheeks, který na Saipanu také sloužil, tvrdil, že Gabaldon byl samolibý propagátor, který často důsledky svého úsilí zveličoval. Další vojáci tvrdili, že se mariňák choval k Japoncům hrubě. Nakonec však Gabaldonova tvrzení podpořil jak jeho velící důstojník, tak vojenská rozvědka.

Gabaldon byl kvůli svému válečnému zranění propuštěn z armády a přestěhoval se do Mexika. Široká veřejnost se s jeho příběhem seznámila až v roce 1957, kdy se veterán objevil v televizním pořadu stanice NBC This is Your Life. V televizi se bývalý mariňák pak znovu objevil v roce 1960, kdy vystoupil v pořadu To Tell the Truth.

Gabaldonovým příběhem se nechal inspirovat i Hollywood. V roce 1960 byl uveden film s názvem "Hell to Eternity" natočený podle Gabaldonových hrdinských činů. Ve filmu hrál Jeffrey Hunter a Gabaldon tehdy na filmu pracoval jako konzultant.

V roce 1964 se Gabaldon pokusil vstoupit do politiky, ale v Kalifornii ve volbách do Kongresu Spojených států neuspěl. V roce 1970 se vrátil na Saipan, kde provozoval obchod s mořskými plody a dětský tábor. O svých zážitcích napsal v roce 1990 knihu s názvem "Saipan: Ostrov sebevrahů". Gabaldon zemřel v roce 2006 ve věku 80 let a byl pohřben s plnými poctami na Arlingtonském národním hřbitově.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Přidat komentář