Dvakrát rozhodl jeden člověk v uzavřené místnosti, že nezmáčkne tlačítko. Potřetí to bylo jen pár minut od omylu, který by nešlo vzít zpět. A to je jen začátek – tahle devítka ukazuje, že novodobé konflikty umí být stejně neuvěřitelné jako ta nejslavnější válka v dějinách.

Foto: Muž, který sám zabránil jaderné válce – a nikdo se to nedozvěděl 16 let (ilustrační foto) | Adobe Stock

1. Muž, který sám zabránil jaderné válce – a nikdo se to nedozvěděl 16 let

Za nejnapjatějšího okamžiku karibské krize v říjnu 1962 uvízla sovětská ponorka B-59 obklíčená americkými torpédoborci, které na ni shazovaly signální hlubinné nálože. Velitel ponorky, odříznutý od Moskvy a přesvědčený, že už začala válka, se rozhodl odpálit jaderné torpédo na americkou letadlovou loď. Vypuštění ale podle protokolu vyžadovalo souhlas všech tří nejvyšších důstojníků na palubě. Druhý v hodnosti, Vasilij Archipov, odmítl souhlasit a velitele nakonec přesvědčil, aby se místo útoku vynořil a počkal na rozkazy z Moskvy. O incidentu se veřejnost dozvěděla až v roce 2002 – historik, který jej zveřejnil, o Archipovovi prohlásil, že „doslova zachránil svět“.

2. Muž, který dvacet let po Archipovovi udělal totéž – jen sám

Šestadvacátého září 1983 hlásil sovětský varovný systém start pěti amerických mezikontinentálních raket směřujících na SSSR. Podle protokolu měl důstojník Stanislav Petrov okamžitě hlásit útok nadřízeným, což by pravděpodobně vyvolalo okamžitou odvetu. Petrov se rozhodl nahlásit poplach jako falešný – usoudil, že kdyby USA opravdu zaútočily, poslaly by víc než pět raket. Měl pravdu: satelit si spletl odlesk slunce od mraků s odpalem rakety. Historii tohle rozhodnutí zveřejnil až o patnáct let později.

3. Norská raketa, kvůli které Jelcin poprvé v historii otevřel jaderný kufřík

Pětadvacátého ledna 1995 vypustili norští a američtí vědci z ostrova Andøya čtyřstupňovou vědeckou raketu na výzkum polární záře. Ruský radar ji ale zaznamenal jako raketu s profilem letu nápadně podobným americké jaderné raketě Trident vypuštěné z ponorky. Ruský prezident Boris Jelcin dostal k dispozici takzvaný Čeget, jaderný kufřík umožňující autorizovat odvetný úder, a měl na rozhodnutí jen několik minut. Šlo o první a dosud jediný veřejně potvrzený případ, kdy byl tenhle systém kdekoliv na světě aktivován v reakci na skutečný poplach. Raketa nakonec po 24 minutách letu neškodně dopadla do moře u Špicberků.

4. Bombardér, který letěl 16 hodin kvůli jediné ráně do ranveje

Během Falklandské války v roce 1982 potřebovala britská RAF zaútočit na letiště v Port Stanley – jenže nejbližší použitelná základna na ostrově Ascension byla od cíle vzdálená přes 12 000 kilometrů tam a zpět. Řešením byla operace Black Buck: jediný bombardér Vulcan doprovázelo na cestě tam i zpět jedenáct tankovacích letounů Victor, které se navzájem doplňovaly palivem v řetězci, jenž se postupně zkracoval. Celý let trval 16 hodin a byl v tu chvíli nejdelším bombardovacím náletem v dějinách letectví. Z jednadvaceti svržených bomb zasáhla ranvej jen jedna – stačilo to ale k vyřazení letiště z provozu. Při jedné z pozdějších misí musel dokonce poškozený Vulcan nouzově přistát v Brazílii, kde ho tamní úřady na týdny zadržely.

5. Generál, který nazval ústup „útokem jiným směrem“

V listopadu 1950 obklíčily čínské jednotky u Čchang-inské přehrady v Koreji americké a spojenecké síly za teplot klesajících až k mínus čtyřiceti stupňům – vojáci si museli zbraně i konzervy ohřívat vlastním tělem, aby vůbec fungovaly. Když se obklíčená divize mariňáků prosekávala zpátky k pobřeží, velitel generál Oliver P. Smith na dotaz novinářů, jestli ustupují, odpověděl, že o žádný ústup nejde – „útočíme jenom jiným směrem“. Přeživší veteráni si od té doby říkají „the Chosin Few“, tedy „ti z Čosinu“.

6. Obležení, které trvalo déle než Leningrad

Obležení Sarajeva během bosenské války trvalo od dubna 1992 do února 1996 – téměř čtyři roky, déle než legendární obležení Leningradu za druhé světové války. Obyvatelé města museli měsíce přežívat pod neustálou palbou odstřelovačů v ulici, které se přezdívalo Alej odstřelovačů, a spoléhali na tajný tunel vykopaný pod ranvejí letiště, kterým se pašovaly potraviny, léky i zbraně.

7. Dálnice, kterou spojenci proměnili v hřbitov techniky

Během Války v Zálivu v roce 1991 se ustupující iráckou armádu z Kuvajtu podařilo spojeneckému letectvu zastihnout na dálnici mezi Kuvajtem a Basrou v jedné dlouhé, prakticky nehybné koloně vozidel. Následné letecké údery zničily nebo poškodily tisíce vozidel v řadě táhnoucí se na kilometry – místu se od té doby říká Dálnice smrti a záběry z ní patří mezi nejpůsobivější obrazy celé války.

8. Bitva, kterou spustil sestřelený vrtulník

Bitva o somálské Mogadišo v říjnu 1993 měla podle plánu trvat necelou hodinu – šlo o rychlý zásah amerických speciálních jednotek proti spojencům místního warlorda. Po sestřelení dvou vrtulníků Black Hawk milicí vyzbrojenou raketomety se ale z krátké akce stala noční bitva o přežití trvající přes patnáct hodin, při které museli zbylí vojáci bránit trosky sestřelených strojů uprostřed nepřátelského města. Bitva později posloužila jako předloha knihy i filmu Black Hawk Down.

9. Válka, kterou vyhrálo letectvo za jediné dopoledne

Na začátku Šestidenní války v roce 1967 zahájilo izraelské letectvo operaci Focus – sérii překvapivých úderů, které během několika hodin zničily naprostou většinu egyptského letectva přímo na zemi, ještě než stihlo vzlétnout. Ztráta vzdušné převahy v podstatě předurčila výsledek celé války, která skončila izraelským vítězstvím po pouhých šesti dnech bojů.

Zdroj: War History Online