EXCALIBUR
CZUB

Americké námořnictvo dokončilo modernizaci balistických raket Trident II s jadernými hlavicemi

 01. 02. 2019      kategorie: Vojenská výstroj      2 komentáře

Podle tiskové služby NNSA, americké vojenské námořnictvo (U.S. Navy) oficiálně ukončilo více než deset let trvající nukleární přezbrojení, během kterého byly modernizovány jaderné hlavice raket typu Trident II.

Rakety Trident II, které byly dříve provozovány americkou flotilou, byly vybaveny jadernými hlavicemi W76-0, které byly vyráběny od sedmdesátých let minulého století. V roce 2008 bylo vydáno rozhodnutí tyto střely modernizovat a jejich hlavice modifikovat na úroveň verze W76-1. Životnost raket by se tak měla prodloužit o dalších dvacet let a současně měly být přidány nové konstrukční prvky bezpečnostních mechanismů.

Mezitím Spojené státy oznámily i zahájení výroby nových jaderných hlavic W76-2 se sníženou silou. Tato verze bude uvedena do provozu na konci roku 2019. Rozhodnutí přijmout jaderné hlavice s menší silou výbuchu než měla puma použitá v Hirošimě však vyvolává smíšenou reakci.

Psali jsme: Nové balistické vesty SPM Liberec: Test na akci „PROTECTOR X“

trident_detail
Foto: Detail rakety Trident II | lockheedmartin.com

Rakety Trident II jsou třístupňové balistické ponorkové rakety na pevné palivo s doletem přesahujícím 11000 km. Mohou nosit až čtrnáct hlavic řady W76 nebo až 8 hlavic W88 (475 kt TNT), které jsou také modernizovány.

Raketa Trident je z ponorky odpalovaná balistická raketa (SLBM), nesoucí jaderné hlavice. Navrhla ji americká společnost Lockheed Martin Space Systems. Existuje ve dvou variantách – UGM-96 Trident I a UGM-133 Trident II. Rakety Trident jsou součástí výzbroje čtrnácti aktivních amerických jaderných raketových ponorek třídy Ohio a čtyřech britských ponorek třídy Vanguard.

Psali jsme: Tvrdé testy hodinek. Tohle by ty vaše nevydržely!

Start rakety probíhá vždy z ponořené ponorky. Před startem je trubice s raketou zaplavena vodou, malá výbušnina na dně trubice pak způsobí vypaření vody a prudký nárůst tlaku. Tlakový ráz je dostatečný k vystřelení rakety z trubice takovou rychlostí, aby setrvačné síly dokázaly vynést raketu celým objemem nad hladinu. Inerciální senzory zaznamenají klesající zrychlení po vynoření rakety a nastartují první raketový stupeň. Samotné tělo rakety je natlakováno dusíkem, aby se během první fáze startu zabránilo průniku vody, která by mohla raketu poškodit nebo narušit její vyvážení.

798px-UGM-133A_Trident_II_launch_in_June_2014
Foto: Raketa Trident II v akci | Wikimedia Commons

Trident má tři raketové stupně na tuhé palivo. Dolet je ještě zvýšen použitím teleskopického aerodynamického hrotu, který je vysunut během první urychlovací fáze. Během třetího raketového stupně, zhruba dvě minuty po startu, už Trident dosahuje rychlosti 6000 m/s.

Trident používá pro korekce dráhy inerciální naváděcí systém, doplněný pak optickou kontrolou hvězdného pole v orbitální části dráhy. Některé testovací varianty obsahovaly také GPS, nepočítá se však s tím, že by GPS zůstal ve skutečné jaderné válce operabilní.

Po dokončení posledních korekcí dráhy jsou uvolněny nezávislé návratové moduly s hlavicemi a také klamné cíle. Konkrétní podrobnosti této fáze jsou utajeny. Každý návratový modul je pak schopen v okruhu dosahu zasáhnout nezávislý cíl. Moduly, vstupující do atmosféry se značným násobkem rychlosti zvuku, za sebou zanechávají dobře viditelné stopy dráhy, někdy označované jako prsty Boha.

Trident.II.wiki.USN.PD
Foto: Odpal rakety Trident II | USN / PD

Vývoj nové balistické rakety UGM-133 (Trident II), která by měla výrazně větší dosah než Poseidon, začal v roce 1971 pod označením ULMS (Undersea Long-Range Missile System). Americké ponorky by díky ní již nebyly nuceny operovat v extrémních podmínkách Arktidy a mohly by také zasahovat cíle hluboko ve vnitrozemí SSSR. Lockheed navrhl program, který měl dvě fáze. Nejprve měla být vyvinuta značně vylepšená verze střely Poseidon s prodlouženým doletem a stejnými rozměry (EXPO - Extended-Range Poseidon). Tu by bylo možné používat z dosavadních raketových ponorek. Označení rakety Trident I C4 naznačovalo, že se jedná o další evoluci typu Poseidon C3. Ve druhé fázi měla být vyvinuta zcela nová a výrazně větší raketa UGM-133 Trident II D5, která by byla nasazena ze zcela nových ponorek třídy Ohio.

Díky použití nových konstrukčních materiálů a účinnějšího paliva bylo dosaženo doletu až 11 100 km. K tomu přispívá použití teleskopického aerodynamického hrotu v přídi raket, který se vysouvá během první urychlovací fáze. V přídi rakety je vícenásobná bojová hlavice MIRV nesoucí až osm jaderných hlavic W88 o síle 475 kt TNT (nebo 14 hlavic W76 o síle 100 kt TNT při snížení doletu). Vylepšený řídící systém vylepšil přesnost zásahu rakety na 90 m. Každý návratový modul byl schopen v okruhu dosahu zasáhnout nezávislý cíl.

Video: Odpálení rakety Trident II / YouTube

První start Tridentu II proběhl v lednu 1987 a první odpal z ponořené ponorky USS Tennessee proběhl v březnu 1989. Do operační služby raketa vstoupila v březnu 1990. Každá z ponorek třídy Ohio unese 24 balistických raket. Rakety Trident II nesou počínaje devátou postavenou jednotkou, prvních osm neslo Tridenty I a byly přezbrojeny dodatečně.


Zdroj: Militarybox, CC BY-SA, Wikipedia, YouTube

ARMY24

Komentáře

Delta

11. 02. 2019

Nepřipravení američané 8.12.1941 Útok na Pearl Harbor

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku). Cílem akce bylo vyřadit americké Tichomořské loďstvo v úvodu expanze Japonského císařství do zámořských území Spojených států.
Neskutečné detaily https://www.youtube.com/watch?v=jU3kvXOI5B8

Frank

03. 02. 2019

Strategické ponorky třídy Ohio s raketami Trident na palubě ....jo jo noční mura sovětských lidumilů a pokrokářů

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací