EXCALIBUR
CZUB

Andělská tvář a smrtící muška. Příběh nejslavnější snajperky. V 19 letech zabila prvního Němce

 25. 02. 2017      kategorie: Vojenská historie      0 bez komentáře

Říkali jí neviditelná smrt z východního Pruska. V krutých bojích zabila 54 nepřátel. Odmítla opustit zraněného a zemřela hrdinskou smrtí na samém konci války. To vše stihla Róza Šanina ve svých 19 letech.

roza_01
Foto: Roza Šanina

Sovětská armáda byla jediná, která do frontových bojů nasazovala ženy. Tankistky, pilotky i pěší bojovnice se objevovaly na všech frontách. Jednou z mnoha byla i mladičká Róza Šanina, původně učitelka v mateřské školce, která nastoupila nejprve do praporu protiletecké obrany ruské domobrany a v roce 1943 se dobrovolně přihlásila do Rudé armády. Udělala ostřelovačské zkoušky a u 184. Střelecké divize se 5. dubna 1944 zapojila do bojů. Už první den na frontě zabila svého prvního Němce, čímž odstartovala nebývalou kariéru.

Psali jsme: Karel Janoušek, vlastenec tělem i duší

Prakticky denně si připisovala na pažbu své pušky Mosin-Nagant pomyslné zářezy a velitelé byli jejími výkony doslova šokováni. V divizi se o ní mluvilo jako o zázračné ostřelovačce. Byla postupně navržena na Řád slávy III stupně, Řád slávy II stupně i Medaili za odvahu. Dobrovolně se hlásila do všech možných akcí. V červenci 1944 odmítla s ostatními ženami evakuaci do týlu a zůstala bojovat v první linii v bojích o město Vilnius. Po té dostala krátkou dovolenou a na konci roku už byla opět na frontě ve východním Prusku. Boje pokračovaly a v jednom z nich zemřel její milenec Michail Panarin, což ji hluboce zasáhlo.

roza_03
Foto: Róza Šanina byla jednou z nejlepších ostřelovaček v Rudé armádě

V dalších urputných bojích našla smrt i ona. 28. ledna 1945 se snažila zachránit raněného důstojníka a sama při tom byla zabita střepinou z dělostřeleckého granátu. Její poslední zápis v osobním deníku zněl: Je možné, že brzy umřu. Chci, abyste věděli, proč jsem se tak rozhodla. Z našeho praporu nás ze 78 zbylo jen šest. Vzpomínáte na Míšu Panarina! Takový roztomilý chlapec. Zabili ho. On mě miloval a já jeho také. Už nemám nikoho blízkého."

Psali jsme: KVHS Rota Hloubkového Průzkumu

Po válce po ní pojmenovali ulice v mnoha městech po celém Rusku. V rodném Archangelsku jí postavili pomník a její jméno nesou i slavné střelecké závody. Byla také posmrtně vyznamenána Řádem slávy I stupně. Její jméno je dodnes považováno v Rusku za synonymum odvahy a oddanosti vítězství.

 Autor: Tomáš Chalupa

ARMY24

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací