Arménský odklon od Ruska
Arménie by se mohla vymanit z ruské sféry vlivu a odejít i z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Tuto možnost nedávno oznámil arménský předseda vlády Nikol Pašinjan.
Arménie v posledních letech pociťuje silnou frustraci z pověstné ruské laxnosti ohledně plnění smluv, především těch bezpečnostních. Nejsilnější je neplnění bezpečnostních záruk ze stran Moskvy ohledně dlouhotrvajících ozbrojených sporů mezi Arménií a Ázerbájdžánem. V arménské vládě stále sílí slova o ruském selhání ohledně ochrany Arménie.
Foto: Arménští vojáci | Wikimedia Commons / Public domain
„Začali jsme společné rozhovory s našimi Západními partnery (Spojené státy a Evropská Unie) ohledně bezpečnosti Arménie, protože vidíme, že současné bezpečnostní garance z Ruska vůbec nefungují. Nevylučuji, že Arménie přijme rozhodnutí o vystoupení z OSKB (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti),“ vypověděl nedávno arménský předseda vlády Nikol Pašinjan.
Kavkazští sousedé, uvězněni v desetiletí trvajícím územním konfliktu, usilují o vyjednání mírové dohody s pomocí Evropské unie a Spojených států. Rusko se snažilo situaci vyřešit, ovšem neúspěšně. Rostoucí západní vliv v Moskvě samozřejmě nevidí rádi, Rusko bylo totiž doposud bezpečnostním garantem v oblasti.
Spor se týká území Náhorního Karabachu, o který se vedly dvě války. První mezi léty 1988-1994, která skončila vítězstvím Arménie, kdy vznikla de-facto nezávislá republika Arcach. V roce 2020 pak vypukla nová válka, ve které měl ovšem navrch Ázerbájdžán, kterému se podařilo obsadit významné území republiky Arcach a získat přístup do své exklávy Nachičevan. Podle mírového plánu ruského prezidenta Putina měla každá strana obdržet území, které má právě pod kontrolou, což se ovšem v Arménii setkalo se silným odporem obyvatelstva. Rusko, jakožto spojenec, totiž v podstatě nařídil přenechat část své sféry vlivu Ázerbájdžánu. Na jediném pozemním koridoru mezi Arménií a republikou Arcach měli mít stanoviště ruští mírotvůrci.
Arménie spoléhá na ekonomickou a vojenskou podporu Ruska již od roku 1991, nicméně v posledních letech Arménie neustále obviňuje Moskvu z nedodržování svých závazků vůči spojencům. Obavy Jerevanu vzrostly poté, co ázerbájdžánští aktivisté v prosinci zablokovali jediné pozemní spojení Karabachu s Arménií. V dubnu pak Ázerbájdžán zřídil na trase kontrolní stanoviště obsazené pohraničníky. Loni Jerevan také obvinil Ázerbájdžán z okupace části jeho země, což se podle něj rovnalo vojenské agresi a požadoval vojenskou pomoc od OSKB, nicméně Rusko svému spojenci odmítlo kvůli válce na Ukrajině přijít na pomoc.
Foto: Ruští mírotvůrci z 15. motostřelecké brigády během rozhovoru s ázerbájdžánskými pohraničníky | Wikimedia Commons / Public domain
Od ruské invaze na Ukrajinu je zcela zřejmé, že Rusko již nemá kapacitu řešit jiné závažné záležitosti, natož vojensky pomoci svému spojenci. Rusko také nemá v plánu napínat své již tak vyhrocené vztahy s Tureckem, které je spojencem Ázerbájdžánu. Rusko se tak prakticky rozhodlo obětovat svého „slabšího“ spojence ve prospěch silnějších, což Arménie nese velice těžko. V září roku 2022 navštívila Arménii šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi, která byla v zemi vřele přijata. „Návštěva sehraje významnou roli jako garance naší bezpečnosti,“ okomentoval návštěvu předseda arménského parlamentu Alen Simonjan.
Zdroj: The Defense Post