EXCALIBUR
CZUB - 4M
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Atomová Anča: dělo schopné vystřelit náboj s jadernou hlavicí o síle bomby, která zničila Hirošimu

 01. 06. 2022      kategorie: Vojenská výzbroj      11 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Na začátku studené války se vláda Spojených států amerických zabývala vývojem atomové zbraně schopné v případě eskalace napětí odradit nebo drtivě zasáhnout Sovětský svaz. V této době bylo mimo jiné vyvinuto atomové dělo M65, dělostřelecká zbraň schopná vystřelit jadernou hlavici.

Atomové dělo M65 navrhl Robert Schwartz v Picatinny Arsenal, americkém vojenském výzkumném a výrobním zařízení v New Jersey. Schwartz při vývoji své konstrukce vycházel z velikosti německého železničního děla Krupp K5 (Leopold). Prototyp měl ráži 240 mm, sériové kusy pak měly ráži 280 mm. Projekt byl následně schválen Pentagonem díky intervenci Samuela Feltmana, šéfa balistické sekce oddělení výzkumu a vývoje ministerstva obrany.

grableFoto: Test z 25. května 1953, který dostal kódové označení „Grable“, vedl k úspěšné detonaci hlavice W9 pouhých 19 sekund po odpálení. | Wikimedia Commons / Public domain

Po schválení projektu M65 následovalo tříleté vývojové úsilí, během něhož projekt pokročil natolik, že se prototyp mohl 20. ledna 1953 zúčastnit inauguračního průvodu prezidenta Dwighta D. Eisenhowera.

Atomové dělo M65 bylo obrovské. Dělostřelecká zbraň o délce 26 m a hmotnosti 76 tun musela být přepravována dvěma tahači/návěsovými nosiči (Kenworth M249 vpředu a M250 vzadu), které byly navrženy tak, aby fungovaly stejně jako nákladní vagóny Schnabel. To je specializovaný typ železničního nákladního vozu určený k přepravě těžkých a nadrozměrných nákladů tak, že náklad přímo tvoří část vozu. Je zavěšen mezi oběma konci vozu pomocí zvedacích ramen; zvedací ramena jsou spojena se soustavou vzpěr, které rozkládají hmotnost nákladu a zvedacího ramene na podvozek.

Vzhledem k jeho velikosti obsluhovalo dělo poměrně velmi málo vojáků: pět až sedm osob. Aby mohla obsluha kanón M65 nasadit, musela jej spustit z obou tahačů na zem, což byla operace, která trvala patnáct minut. Atomové dělo ráže 280 mm s úsťovou rychlostí 762 m za sekundu bylo určeno k vystřelení fúzní jaderné hlavice typu W9 (později W19), která vážila 364 kg. Dostřel činil 32 km.

Jeden z vyrobených atomových kanónů M65, přezdívaný „Atomová Anča“ (Atomic Annie), byl testován v rámci jaderných testů americké armády v operaci Upshot-Knothole. Dělostřelecká zbraň byla tehdy převezena z Fort Sill v Oklahomě do oblasti 5 nevadského testovacího areálu, dnes známého jako Nevada National Security Site, kde byl před velkým množstvím vojenských a vládních představitelů vypálen jaderný náboj W9.

Test z 25. května 1953, který dostal kódové označení „Grable“, vedl k úspěšné detonaci hlavice W9 pouhých 19 sekund po odpálení. Střela explodovala asi jedenáct kilometrů od místa, kde se nacházel dav lidí, a její síla se tehdy podle odhadu rovnala síle atomové bomby Little Boy svržené na Hirošimu za 2. světové války.

Neobvyklým rysem výbuchu bylo vytvoření tlakové fronty před vlastní tlakovou vlnou výbuchu. Tento „prekurzor“ vznikl, když se rázová vlna odrazila od země a díky ohřáté přízemní vrstvě vzduchu a nízké výšce výbuchu překonala rychlost tlakové vlny, což mělo za následek nižší přetlak, ale vyšší celkový dynamický tlak, který způsobil mnohem větší škody na cílech citlivých na odpor, jako jsou džípy a obrněné transportéry. To následně vedlo stratégy k přehodnocení významu nízkých vzdušných výbuchů v taktické jaderné válce.

Po úspěšném testu bylo ve zbrojovkách Watervliet a Watertown v New Yorku a Massachusetts vyrobeno celkem 20 děl za jednotkovou cenu 800 tisíc dolarů. Ale jediným kanónem, který kdy vystřelil jaderný náboj, dodnes zůstává  „Atomová Anča“. Děla byla nasazena v zámoří, v Evropě a Koreji, a často byla přesunována, aby se vyhnula odhalení. Vzhledem k velikosti zbraní, jejich omezenému dostřelu, vývoji jaderných nábojů kompatibilních se stávajícími dělostřeleckými kusy (W48 pro 155 mm a W33 pro 203 mm) a vývoji raketového a raketového jaderného dělostřelectva se děla M65 staly brzy po svém nasazení fakticky zastaralá. Oficiálně pak byly vyřazeny v roce 1963.

Sovětskou odpovědí na děla M65 byla samohybná houfnice 2A3 Kondensator 2P, která vznikla v roce 1955 a byla vyřazena ze stejných důvodů jako M65 v polovině 60. let. Šlo o zbraň ráže 406 mm s dostřelem 26 km. Pokud je známo, ostrý jaderný náboj sovětská houfnice nikdy nevystřelila.

Z již zmíných 20 vyrobených amerických děl M65 se jich dodnes dochovalo pouze sedm až osm kusů, které jsou vystaveny po celých Spojených státech. Současným domovem „Atomové Anči“ je Muzeum polního dělostřelectva americké armády ve Fort Sill, zatímco další děla se nacházejí například ve Freedom Parku v Junction City v Kansasu, či v Národním muzeu jaderné vědy a historie v Albuquerque v Novém Mexiku.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

nobody

03. 06. 2022, 08:48

v danej dobre vcelku pochopitelny vyvoj, dany o.i. schopnostou miniaturizacie, za ktorou rusky Mordor zaostaval.
Len dalsia miniaturizacia a technicky / technologicky vyvoj ho posunuli do uzadia - ale to bolo v tej dobe absolutne bezne. Staci sa pozriet do letectva - jeden rok zaviedli Miga-15ku a par rokov nato startoval nadzvukovy Super Sabre

Vaclav.Flek

03. 06. 2022, 00:34

Zajimavy clanek, diky za nej. Myslim ovsem, ze za tech sedmdesat let od prvnich pokusu s atomovymi dely ubehlo hodne casu a vojenska technika je ted nekde jinde. Soucasna vojenska situace na Ukrajine sice ukazuje na klicovy vyznam delostrelectva, ale to se netyka tech atomovych del. Ta jsou prekonana modernimi zpusoby dopravy jadernych nalozi na cil.

Zdeněk

02. 06. 2022, 12:45

otacon70, máte pravdu, s tou ráži W48 jsem se uklepl, nicméně hmotnost M28 je včetně odpalovacího zařízení.
Stále ale trvam na tom, že se hádáme o slovíčka :innocent:

otacon70

02. 06. 2022, 12:19

Zdeněk: W48 - účinek 0,072 kt TNT a dostřel 14 km. A pochopitelně - Davy Crockett také potřeboval hlaveň a ještě jeho krátky dostřel ohrožoval obsluhu.

Zdeněk

02. 06. 2022, 12:03

otacon70 tady se jde hadat o slovíčka:
Davy Crockett 10t az 10kt TNT, hmotnost hlavice asi 30kg, celý systém pod 100kg
W48 asi 60kt TNT, hmotnost náboje asi 50kg a potřebujete houfnici

takže asi tak :grin:

jeroným

02. 06. 2022, 11:59

zdeněk
je třeba rozlišovat mezi slovem "měli" a "zavedli". Už si nepamatuji kde jsem to četl (protože mě tyhle věci moc nezajímají) a podle toho článku měli snad nějaký prototyp kterej dokonce otestovali. Ale fakt si nepamatuju podrobnosti. O zavedení do služby jsem nic nepsal.

Aja
jak by to vypadalo si můžeš přečíst tady:
https://www.databazeknih.cz/knihy/rise-bafometova-87885

čet jsem to někdy skoro před 20 lety. Takový jednoduchý čtení na deštivý odpoledne. Jen tam atomový granáty střílí ztrebuchetu

otacon70

02. 06. 2022, 11:51

Zdeněk Nejmenší co měli byla W48 pro ráži 155mm.

Zdeněk

02. 06. 2022, 09:52

Jeroným, co jsi zač dokazuješ svými výplody neustále, ale nepřeháněj to. Atomový ruční granát byl pouhou studí proveditelnosti, přičemž dospěli k závěru, že bude mít asi 10kg a průměr fotbalového míče - což se jevilo poměrně nepraktické.

Nejmenší co měli byl M28 a M29 Davy Crocket

Aja

02. 06. 2022, 08:24

re Martin23: Nesouhlasím. Ve své době se jednalo o praktickou zbraň vhodnou pro vedení boje. Umíte si představit, jak by probíhalo třeba obléhání Busanu, kdyby mohli tohle dělo použít v obraně a měli do něj pár stovek nábojů?
Dneska, v době kdy taktickou bombičku může nést každé malé letadlo, je to sice překonané ale ve své době bych nechtěl provádět frontální útok proti téhle zbrani...

jeroným

02. 06. 2022, 07:56

atomovej granát američani měli. Jen byl trochu nepraktickej. Vrhač neměl moc šancí přežít.

Martin23

02. 06. 2022, 07:47

Naprosto slepá ulička ve vývoji. Už to chtělo jen jaderný ruční granát.

Navíc bylo jasné, že tento druh zbraně je na jedno použití. Tudíž ekonomicky naprostý nesmysl.