EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

August von Mackensen: císařský maršál, přesvědčený monarchista a poslední husar. Hitler mu nevěřil

 12. 11. 2022      kategorie: Vojenská historie      10 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Husarské jednotky vznikly ve střední Evropě v 15. a 16. století jako charakteristický příklad lehkého jezdectva. Jejich úkoly spočívaly především v oblasti průzkumu, pronásledování nepřítele, bočního zabezpečení, apod. Jejich sláva postupně pohasla spolu s ústupem jezdectva ze slávy od poloviny 19. století. Přesto se udrželi v armádách ještě přibližně sto let a bojovali například v první světové válce. Legendárnímu německému polnímu maršálovi Augustu von Mackensenovi se během jeho služby v této válce přezdívalo "Poslední husar". 

August von Mackensen se narodil v roce 1849 v Haus Leipnitz v pruské provincii Sasko. Ve dvaceti letech se dobrovolně přihlásil do služby u 2. pruského pluku svobodných husarů a zúčastnil se bojů během prusko-francouzské války v letech 1870-71. Během účasti v konfliktu vedl při průzkumné hlídce severně od Orléansu útok, za který byl vyznamenán Železným křížem druhé třídy a povýšen do hodnosti podporučíka.

1280px-Bundesarchiv_Bild_183-L19106,_Doorn,_Beisetzung_Kaiser_Wilhelm_II.Foto: Mackensen na pohřbu bývalého německého císaře v roce 1941 | Bundesarchiv, Bild 183-L19106 / Fritz / CC-BY-SA 3.0

Po válce von Mackensen navštěvoval Univerzitu Martina Luthera v Halle-Wittenbergu. Zjistil však, že ho to táhne zpět do služby v císařské německé armádě, a v roce 1873 se vrátil ke svému starému pluku.

V roce 1879 se August von Mackensen oženil s Dortheou "Doris" von Horn. Byla sestrou zabitého kamaráda a její otec Karl von Horn byl jedním z nejmocnějších a nejvlivnějších úředníků ve Východním Prusku. Kromě šťastného manželství našel von Mackensen klíčového mentora v ministru války Juliovi von Verdy du Vernois. Jeho hvězda rychle stoupala a v roce 1891 byl jmenován do generálního štábu, přestože dosud neměl potřebné zkušenosti.

Také císař Vilém II. byl von Mackensenem nadšen. V roce 1893 mu německý císař svěřil velení 1. pluku tělesných husarů a později von Mackensena jmenoval svým adjutantem. Jednalo se o výjimečnou poctu. Tuto funkci vykonával tři a půl roku, během nichž se setkával s vysoce postavenými úředníky po celém Německu i ve světě. V roce 1901 byl von Mackensen pověřen velením Tělesné husarské brigády. Poté sloužil jako velitel 36. divize. Následovalo jmenování do čela XVII. armádního sboru, kde mu podléhal mj. německý korunní princ Vilém.

Když v červenci 1914 vypukla první světová válka, bylo Augustu von Mackensenovi 65 let a stále velel XVII. armádnímu sboru. Byl jedním z nejzkušenějších velitelů v císařské německé armádě. Hned zkraje vedl své muže v řadě ofenziv, včetně bitev u Tannenbergu a Gumbinnen. V září téhož roku převzal velení během první bitvy u Mazurských jezer.
V srpnu 1915 velel von Mackensen svým mužům během gorlicko-tarnovské ofenzívy, jednoho z nejvýznamnějších vítězství Centrálních mocností v této válce. Po bojích proti Rusům na východní frontě se von Mackensen zúčastnil srbského tažení a poté byl pověřen dohledem nad rumunským tažením. Zanedlouho byl znám jako jeden z nejlepších vojenských taktiků na světě.

Za své služby během války získal von Mackensen řadu vyznamenání, včetně Velkokříže Železného kříže (byl jedním z pěti, kteří jej během konfliktu obdrželi), Vojenského záslužného kříže 1. třídy a Řádu černého orla, nejvyššího pruského rytířského řádu.

Po podpisu příměří byl August von Mackensen Spojenci zatčen pro podezření, že je válečným zločincem, a zadržován až do listopadu 1919. Následujícího roku odešel z císařské německé armády a rozhodl se zůstat mimo pozornost veřejnosti, protože nesouhlasil se zavedením nového parlamentního systému a s omezeními, která Německu ukládala Versailleská smlouva.

Po válce bylo Německo v rozvratu a názory na to, jak nejlépe postupovat dál, se různily. V roce 1924 se von Mackensen rozhodl využít svého postavení válečného hrdiny k podpoře monarchie i nacionalistických skupin a často se objevoval ve své uniformě tělesného husara.

August von Mackensen podpořil Paula von Hindenburga při německých volbách v roce 1932. Mackensenův vztah k nacistům ovšem zůstal nejednoznačný: ztělesňoval pruské tradice převzaté Hitlerovým režimem a v černé uniformě se objevoval na veřejných akcích pořádaných německou vládou nebo nacistickou stranou, například na Postupimském dni 21. března 1933. Na druhou stranu nesouhlasil se zabitím generálů Ferdinanda von Bredowa a Kurta von Schleichera během Noci dlouhých nožů v červenci 1934, s opatřeními nacistického Kirchenkampfu proti vyznavačské církvi a se zvěrstvy spáchanými během invaze do Polska v září 1939. Počátkem 40. let Hitler a Joseph Goebbels podezřívali Mackensena z neloajality, ale nic proti němu nepodnikli. Mackensen zůstal přesvědčeným monarchistou a v červnu 1941 se objevil v plné císařské uniformě na pohřbu císaře Viléma v nizozemském Doornu. Vzhledem ke svému věku se neúčastnil bojů, které probíhaly během druhé světové války, a zemřel jen několik měsíců po jejím skončení ve věku 95 let.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Dr. Beir

14. 11. 2022, 09:10

Pan Flek
Dekuji za vaši odpověď a necekal jsem vlastně jiné znění.
Hitler dostal I. třídu, tu mohl udělit údajně jen císař, nebo spíše nejvyšší velitel armády, či pověřená osoba. Ovšem, chybi o to zapis v rozkaze. Revize, kterou provedl von Schleicher nich nenašla.
A pak tu mame ten pověstný blábol Mein kampf. Zde Hitler psal o svém hrdinství a vojenských zasluhách i pozrebe zlikvidovat narody. Myslim si, že mnoho historiku "z nevědomosti" čerpadlo právě zde.

Vaclav Flek

15. 11. 2022, 20:36

pro Dr. Beir

Diky za reakci, tesi mne, ze jsem vas nezklamal. Ja bych na tom asi nasi diskusi ukoncil, nechce se mi poustet do reserse o tom, kdo mel v nemecke armade pravo udelovat jednotliva vyznamenani, ani do diskuse o Hitlerove odvaze ci zbabelosti. Odpurci by stejne hned namitli, ze jeho odvaha vyplyvala z viry ve vyssi poslani a tim vlastni nezranitelnosti, takze to nakonec ani odvaha nebyla.

V minulem prispevku jsem zminil cinnost Hermanna Goringa za I. svetove valky s tim, ze prave jeji poznani umozni rozbit nektere zazite stereotypy, ktere o teto osobnosti mame. Mysim, ze blizsi studium Hitlerovy minulosti z obdobi, nez vstoupil do politiky, by take prineslo novy uhel pohledu, ale ja se do toho nechci poustet, neni to "muj salek caje".

Zdeněk

13. 11. 2022, 10:40

Pivní hlavo, tvoje bajky o A. Hitlerovi jsou lepší než mé o J. V. Džugašvilim? A čím pak, pověz ... mimochodem, to není můj argument, uplatňoval ho už Žukov, to by tvému srdíčku mělo být velmi blízké.

p.s. jo, úplně jsem zapomněl, že se Džugašvili se svou paní seznámil romanticky ve vlaku, když ji znásilnil, tím se nemohl pochlubit ani A. Hitler ...

Vaclav Flek

12. 11. 2022, 23:30

Neni mi zcela jasne, co chtel autor svym clankem sdelit, mozna chtel zduraznit posledni cast marsalova zivota, kdy se jiz jako velmi stary zapletl do spoluprace s nacionalne-socialistickym rezimem. Ja vsak za vrchol von Mackensenova zivota povazuji jeho cinnost za I. svetove valky, zejmena jeho veleni v prubehu rumunskeho tazeni. Zde nemecka, a ji podporujici rakousko-uherska armada dokazaly v extremne nepriznivych klimatickych i terennich podminkach vyradit v kratke dobe Rumunsko z valky. Von Mackensen pri tom projevil nejenom skvely takticky talent, ale take maximalni chladnokrevnost a odvahu riskovat. Vse se nakonec vyplatilo - dosahl strategickeho vitezstvi, ktere melo dopad i na jinych valcistich.

Dr. Beir

12. 11. 2022, 13:59

Tak zcela určitě cisařtí generálové nevěřili frajtrovi Hitlerovi. Už jen jakym zpusobem si "obstaral" Železný kříž. Hitler nechal odstranit starou gardu hrdych generálů i když z pocatku se jimi obklopoval i chlubil. Dva z nich byli i von Mackensten a von Bohm-Ermolli.

Vaclav Flek

12. 11. 2022, 23:20

pro Dr. Beir :

Vasemu vyjadreni nerozumim. Chcete tim sdelit, ze Adolf Hitler ziskal svuj zelezny kriz nepravem ? Vzdyt jej obdrzel jeste za I. svetove valky primo na bojisti jako tehdy neznamy svobodnik, a to za odvahu, se kterou v zakopech vykonaval funkci spojky, predavajici pod palbou rozkazy jednotlivym soucastem braneneho useku v situaci, kdy linkove vedeni prervalo nepratelske delostrelectvo.

Dr. Beir

13. 11. 2022, 09:06

Pan Flek
Hitler z počátku chtěl navodit "atmosferu" z císařského období a setkaval se z ruznymi dustojniky, kteří těžce nesli kapitulaci a ponížení národa.
Mnozí z nich Hitlerovi nevěřili a jednim z nich byl kancléř von Schleicher.
Když se Hitler začal drát do politiky, tak Kurt von Schleicher si na Hitlera založil složku, a začal se nimrat v jeho minulosti, z pozice říšského kancléře Výmarské republiky. To ho ostatně stálo zivot i jeho manželku. Po zavraždění složka zmizela. Proč?
Nejen z hlediska nejasností kolem udělení Železného kříže, ale mnoho jiných kolem jeho sexuální zvrhlosti, či (sebe)vraždy neteře Geli Raubal, atd. To měla složka obsahovat!
Cesta k Železnému kříži byla trnitá a neexistuji žádné zapisy v rozkaze. Hitler slouzil jako spojka pod von Scheicherem.
Údajně ho ziskat za pomoci velitele žida Hugo Gutmanna.
Po válce došlo k zveřejnění historie Listova pluku, která líčila hrdinné akce vojínů, poddůstojníků, a důstojníků, Hitler se v ní však neobjevil.
Schleicher dal tedy vyslechnout přeživší Hitlerovy spolubojovníky, aby objasnili, jak Hitler dostal toto vysoké německé vyznamenání. Ti měli prý vypovědět, že ho Hitler dostal až nějakou dobu po válce, od polního maršála Ludendorffa.
Podle německého historika jménem Thomas Weber, který napsal: Adolf Hitler war im Ersten Weltkrieg ein Feigling.
Česky to volně přeloženo znamená: A. Hitler byl v 1. válce zbabělcem.
Hitlera oznacovali spolubojovnici "týlové prase".
Hitler nosil tři ocenění: Zlatý odznak strany, Železný kříž a odznak v černé barvě za zranění.
Mohu dat i odkaz na knihu "statecnosti a morální cistote" tohoto idiota, který zničil Evropu. Kniha je v němčině, což vám nevadí.

Zdeněk

13. 11. 2022, 09:57

Pivní hlavo, to je peklo, zdůrazňovat, že Adolf Hitler byl zbabělec, impotent, deviant, hlupák, obyčejný frajtr a hlavně vrah, a přitom vysvětlit, proč na něho musela být přesila a i té to trvalo téměř 6 let ho porazit, co?
Moc by mě zajímalo, kdy tobě a tobě podobným dojde, že řešit, zda A.H. měl možná rád zlatou sprchu nebo Sádlo-Máslo, je zcela nepodstatné a jenom to shazuje odkaz těch, kteří Německo porazili ...

p.s. já taky neřeším, jak mohla druhá manželka Stalina spáchat sebevraždu přes závěs v jeho pracovně, protože to vysvětluje nanejvýš jeho osobní paranoiu, ale ne chování ruského národa ...

Dr. Beir

13. 11. 2022, 10:24

Zdenku ty vemeno
Pan Flek se ptal a ja jelikož jsem slušný diskutér odpovídám.
Opakuji. Hitler z pocatku hral na city generalum a vyzdvihoval jednotu i slávu Německa i Císařství. Nekdo to bral a nekdo ne. V každém případě jim vadil nějaký ukriceny frajtr.

Proč se znazis me zmanipulovat do 2. Valky nechapu a už vubec ne doo nějaké bajky o Stalinovi.

Vaclav Flek

13. 11. 2022, 19:47

pro Dr. Bier :

Dekuji za obsahlou odpoved, ktera se mi vsak bohuzel zda dost nepresvedciva, nebot je prilis jednostranna a spatne zdokumentovana. O Adolfu Hitlerovi bylo receno a napsano mnoho protichudnych svedectvi. To, co uvadite, se nachazi na jedne (extremne negativni) strane nazoroveho spektra, zaroven vsak existuje rada svedectvi, vypovidajici o Hitlerovi zcela opacne. Z nich vyplyva, a ja tomu verim, ze Hitler zcela jiste nebyl zbabelec, at jiz za I. svetove valky, nebo v prubehu cele sve politicke kariery. Nechci rozepisovat jednotlive pripady, nejsem odbornikem na tuto problematiku, a nechce se mi do podrobne reserse.

Pred casem jsem ovsem neco podobneho podnikl a napsal clanek o cinnosti Hermanna Goringa za I. svetove valky. Z nej vyplyvalo, ze byl nejenom skvely pilot, ale i odvazny a velmi napadity vojak. To mu take umoznilo stat se velitelem prestizni1. stihaci eskadry (Ktere predtim velel von Richthofen), ackoliv pred nim byla rada jinych pilotu s mnohem vetsim poctem sestrelu. Ukazal se uplne jiny obraz Gorinnga, nez jakeho si predstavuje vetsina lidi (arogantniho, otyleho a neschopneho morfinisty). Myslim, ze s rozborem Hitlerovy cinnosti bychom dosli k podobnemu zaveru, ale do toho se jiz poustet nechci.