Banky zaplatí armádu: Polsko zvedá daň až na 30 %
Od začátku války na Ukrajině Polsko významně zintenzivnilo vyzbrojování a modernizaci své armády. Vzhledem k potřebě financování se rozhodlo zavést vyšší korporátní daň pro banky. Podle polské vlády jde o způsob, jak získat likvidní prostředky na financování obranných opatření. Polsko plánuje v roce 2026 výrazně zvýšit sazbu daně z příjmů právnických osob pro banky z 19 % na 30 %, poté ji v roce 2027 snížit na 26 % a v roce 2028 na 23 %, přičemž současně postupně sníží samostatnou daň z aktiv bank, aby to pomohlo financovat zvýšené výdaje na obranu.
Foto: Polská armáda při misi v Iráku | Wikimedia Commons / Public domain
Varšava plánuje rozsáhlou daňovou reformu. Vláda Donalda Tuska hodlá zvýšit daň pro banky, aby financovala výdaje na obranu, které dosáhnou historické úrovně. Vládní iniciativa předpokládá bezprecedentní zvýšení daní pro bankovní sektor. Sazba se podle prognóz ministerstva financí zvýší z 19 % na 30 % v roce 2026, poté se postupně vrátí na 26 % v roce 2027 a nakonec na 23 % v roce 2028. Toto opatření by mělo v prvním roce přinést dalších 6,5 miliardy zlotých (37 miliard Kč), což je částka, která je podle ministerstva nezbytná k podpoře rozpočtu na obranu, jenž brzy dosáhne 5 % polského HDP.
Tato strategie přichází v době, kdy Polsko již nyní vynakládá na obranu nejvyšší podíl svého hospodářství ze všech členských států NATO. Nové zdanění okamžitě ovlivnilo finanční trh. Index WIG Banks po oznámení tohoto opatření propadl o téměř 8 %. Analytici odhadují, že zisky bankovních institucí by se mohly v roce 2026 snížit o 16 % a v následujícím roce o 9 %. Polský premiér Donald Tusk však trvá na svém rozhodnutí. Raději vezme peníze bankám než polským rodinám, řekl: „To je krutá pravda. Je lepší zdanit banky než polské rodiny, zejména proto, že banky jsou ve velmi dobré finanční kondici. Bude to pro banky větší zátěž, ale kdo by měl být zatížen, když ne ti, kteří mají nejvíce peněz? To není populismus, jen poměrně zřejmý závěr.“
Pro banky je toto rozhodnutí asymetrickým šokem. Některé se obávají oslabení své úvěrové schopnosti v situaci, která je již nyní poznamenána inflací a vysokými úrokovými sazbami. Šoková vlna na burze ilustruje tuto zranitelnost a potvrzuje obavy z nadměrného tlaku na jediný sektor ekonomiky.
Polská vláda rozhodnutí odůvodňuje rozsahem svých strategických závazků. Vojenské výdaje by měly v roce 2026 dosáhnout 4,8 % HDP, což je v Evropě bezprecedentní úsilí. Tato politika však zvyšuje deficit: v roce 2025 se očekává 6,9 % HDP a v roce 2026 6,5 %. V této souvislosti agentura Fitch snížila výhled úvěrového ratingu země na negativní a varovala před „oslabením veřejných financí“. Varšava také počítá s vnější podporou, aby snížila náklady. Evropská unie plánuje prostřednictvím svého programu SAFE poskytnout 43,7 miliardy eur (1,06 bilionu Kč), zatímco Spojené státy garantují půjčku ve výši 4 miliardy dolarů (82,7 miliardy Kč) na modernizaci polské armády.
Projekt musí být schválen parlamentem a vyhlášen prezidentem Karolem Nawrockim. Ten se zavázal chránit domácnosti před jakýmkoli zvýšením daní. Očekávaná institucionální konfrontace by proto mohla zpozdit realizaci celého plánu. Jde však o víc než jen o daňovou debatu: pro Varšavu je důležité prokázat, že národní obrana a příspěvek k bezpečnosti NATO jsou absolutními prioritami, i za cenu zvýšeného napětí s bankovními subjekty.
Zdroj: Financial Times, Reuters, gov.pl