Evropské státy si stále více uvědomují, že v obranné oblasti budou možná již v brzké budoucnosti odkázány samy na sebe. Reakcí na tuto situaci je EDIP (European Defence Industrial Programme), který se, zjednodušeně řečeno, snaží odpoutat od závislosti na technologiích Spojených států ve prospěch technologií ryze evropských. Na celém programu se ale shoda hledá jen obtížně a nyní jí zřejmě úplně pohřbí německý kancléř Olaf Scholz.

Foto: Protiletadlový systém Gepard putoval kvůli švýcarským restrikcím na Ukrajinu bez munice | Wikimedia Commons / Public domain

Před evropskými zeměmi přitom leží nelehký úkol – definovat, které vojenské vybavení bude těžit z evropských finančních prostředků, které jsou na EDIP alokovány. Jde zatím jen o 1,5 miliardy eur, ale prostředky se mají dále navyšovat až na cílovou částku 100 miliard eur. 

Psali jsme:Stalinovo obrněné monstrum - nejmodernější sovětský tank druhé světové války se s Tigery poměřit nestihl

V čele snah stojí Francie, podporovaná několika členskými státy.  Jejich záměrem je zajistit, aby v každém bojovém zařízení či systému bylo nejméně 65 procent evropských součástek a postupně se dostat do stavu, kdy cizí komponenty zmizí zcela a evropský zbrojní průmyslu tak bude stát pouze na vlastních technologiích. 

Zejména Emanuel Macron si dobře uvědomuje, že současný stav je takový, že se z evropských peněz financují američtí producenti a výrobci. Navíc nejde jen o peníze, ale také o operační autonomii evropských armád, která je v současnosti ohrožena. Nastupující americký prezident Donald Trump se netají tím, že hodlá například v otázce Ukrajiny postupovat tak, že možná zcela zastaví vojenskou pomoc napadené zemi. Pokud by Evropa chtěla převzít břemeno jen na svá bedra, bylo by v moci Američanů jí v tom zabránit. Spojené státy mohou zablokovat nasazení nebo transfer všech systémů, na kterých se nějakým způsobem podílí jako dodavatelé či výrobci komponentů. Je jedno, že zbraň se vyrábí v Evropě nebo že podíl součástek z USA je malý, v rámci projekční autority jsou schopní Američané zcela zamezit tomu, aby například tyto systémy skončily na Ukrajině. 

S podobnými problémy se potýkal například německý Bundeswehr, který musel na Ukrajinu dodávat své protiletecké systémy Gepard bez munice, protože ta se vyráběla ve Švýcarsku, a to transfer nepovolilo. Identická situace může nastat s jakýmkoliv americkým systémem, což zásadně omezuje manévrovací prostor pro celou Evropu. Donald Trump může při bilaterálních jednáních s Vladimirem Putinem nabídnout nejen to, že přestane dodávat zbraně Ukrajincům, ale i to, že to výrazně zkomplikuje i evropským zemím.

Foto: Letoun Eurofighter je výkladní skříní evropského obranného průmyslu | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Ruská armáda dostala 26 tanků T-90M

Situaci si uvědomují jak Evropané, tak ale i Američané, kteří se snaží co nejrychleji zablokovat jakékoliv jejich snahy o autonomii. V minulosti proto sázeli na Polsko a Nizozemsko, které dlouho byly proti autonomnímu směru dalšího vývoje a obě země se snažily naopak o co nejtěsnější vztahy s USA. 

Francouzské diplomacii se podařilo postupně pozici Polska oslabit, když jim byla nabídnuta rozsáhlá výjimka pro jejich zbrojní programy. Nizozemci pod vedením Dicka Schoofa nadále strategickou autonomii odmítá a požaduje výjimku minimálně na rakety a munici. To je de facto přesně to, co provedli Švýcaři Němcům s jejich municí pro Gepardy a je jasné, že by taková výjimka znamenala faktický konec strategické autonomie.

Američané si uvědomují, že samotné Nizozemsko zřejmě nedokáže silnému tlaku Macrona a jeho spojenců dlouho odolávat, takže podle francouzského listu LePoint proběhl v říjnu telefonát amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena Olafu Scholzovi a původně zcela jasná proevropská pozice Německa se najednou změnila o 180 stupňů. Scholz nyní všechny snahy Paříže blokuje k velké radosti Trumpa i Nizozemců. Co je příčinou této změny postoje není jasné, jako u spousty podivných rozhodnutí německého kancléře. Američané jednoduše hrají o čas. Scholze čekají předčasné volby a kdo bude vládnout po něm, se neví, ale partnerům za oceánem zjevně momentálně stačí i to, aby se Evropané na ničem neshodli nejméně další dva tři měsíce. Již nyní je jasné, že za Maďarského předsednictví se Evropská unie problematikou EDIP dále zabývat nebude, protože momentálně na něm nepanuje shoda mezi Macronem a Scholzem. 

Evropská strategická autonomie tak hrozí uvíznout ve slepé uličce. Pokud se v dané problematice členské země unie neshodnou, situace bude nahrávat především Donaldu Trumpovi, který bude moci oznámit svým zbrojařům, že pro ně jsou i nadále otevřeny peněženky evropských zemi (po kterých chce Trump navíc razantní zvýšená výdajů na obranu) a současně bude mít jistotu, že bez jeho souhlasu se zřejmě Evropa bude moci rozloučit s opravdu efektivní pomocí Ukrajině. 

Olaf Scholz tak ještě před tím, než se odebere do politického zapomnění, může ještě zatopit Ukrajině i celé Evropě, která v posledním roce klopotně snaží se vzkřísit svůj obranný průmysl. 

Zdroj: Lepoint.fr