EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Britská SAS za druhé světové války: Síla, kterou nebylo radno podceňovat

 10. 11. 2021      kategorie: Vojenská historie      13 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Koncept SAS (Special Air Service) vytvořil plukovník David Stirling. Stirling sloužil v severní Africe v prvních dnech války a pozoroval, jak se Britové pokoušejí k plnění svých cílů nasazovat tisíce mužů najednou. Tento postup se však brzy ukázal jako problematický, jelikož nepřítel se o úderech mohl díky mohutnosti takovýchto operací dozvědět v dostatečném předstihu. Stirling místo toho prosazoval vytvoření menších jednotek o síle přibližně 200 mužů, kteří by mohli podnikat tajné útoky proti vysoce cenným cílům, jako jsou lodě, letiště apod. Tito muži by pak operovali v týmech po čtyřech nebo pěti mužích a mohli by tak pružně a skrytě dosáhnout toho, čeho by větší síly nebyly schopny.

Říká se, že Stirling se svým nápadem obešel velení tím, že se vloupal na britské velitelství v Káhiře, aby své nápady přednesl přímo generálu Ritchiemu, zástupci náčelníka generálního štábu britského velitelství na Blízkém východě. Ritchie a poté i jeho nadřízený generál Auchinleck návrh přijali s nadšením. Stirling tak dostal povolení k náboru své nové jednotky. Psal se červenec 1941.

Special_Air_Service_in_North_AfricaFoto: Hlídka SAS v severní Africe během druhé světové války | IWM / Wikimedia Commons / Public domain

Stirlingova představa o nové jednotce byla, aby tato fungovala zcela jinak než pravidelná armáda. Muži by byli organizováni a motivováni spíše sebekázní než autoritou vnucenou zvenčí. Kromě toho by pracovali mimo pravidelný řetězec velení, aby bylo zajištěno utajení jejich misí, a nebyli by pověřování všedními služebními úkoly.

V rámci sestavení nové jednotky byla pečlivě vybrána první skupina sedmi důstojníků a 60 mužů. Každému, kdo by nezvládl náročný program fyzického výcviku nebo kdo by nesplňoval Stirlingovy vysoké nároky na disciplínu, hrozilo, že bude poslán zpět na své předchozí místo. Každý člen skupiny SAS byl pak vycvičen v různých dovednostech, od demolice, seskoku padákem, navigace až po používání různých zbraní. Každý z členů měl také své vlastní specializované dovednosti, které pak násobily hodnotu celého týmu. 

Dne 16. listopadu 1941 zahájila SAS svou první samostatnou operaci. Sedm důstojníků a 57 mužů seskočilo padákem na pět letišť Osy v severní Africe. Jejich cílem bylo zničit či poškodit tamní letadla a zařízení a poskytnout tak Britům výhodu ve vzduchu. Tato první operace však skončila katastrofou. Silný vítr rozptýlil parašutisty po celé poušti a mnozí z nich se tak ztratili. Pouze jedna skupina dosáhla svého cíle, avšak všichni její členové zahynuli. Ze 64 mužů, kteří tehdy na misi odletěli, se jich živých vrátilo pouze 22.

Pro SAS to mohl být obrovský neúspěch, ale Stirlingovi nadřízení naštěstí jednotce věřili. SAS tak přežila svůj katastrofální začátek, a poté zaujala jiný přístup jak dosáhnout svých cílů. Místo padákových výsadků se velení zaměřilo na pozemní přesuny přes poušť. Pro svou další operaci se SAS nechala dopravit do Libye jinou skupinou, tzv. Long Range Desert Group. V rámci této operace pak SAS zasáhli tři letiště a zničili celkem 60 nepřátelských letadel, přičemž ztratili pouze dva muže. 

S pokračující válkou se SAS rozšiřovala. Kromě britských dobrovolníků se do jednotky zapojili také Svobodní Francouzi, Řekové a později i Belgičané. Když byl pak Stirling v lednu 1943 zajat, převzal jeho funkci Paddy Mayne a ve své funkci si vedl velmi dobře. Později téhož roku byla jednotka rozdělena na Special Raiding Squadron a Special Boat Squadron, předchůdce Royal Navy's Special Boat Service.

Jak sílily boje o severní Afriku (a poté o Evropu), přibývaly i další jednotky SAS. SAS bojovala na Sicílii a v Itálii a podnikala nájezdy na nepřátelské základny na ostrovech ve Středozemním moři. Vylodila se také za nepřátelskými liniemi ve Francii, v Nizozemsku a v Německu, kde připravovala půdu pro postup Spojenců. Hitlerův následný rozkaz o Commandos z října 1942 jasně deklaroval, že příslušníkům SAS hrozí okamžitá poprava, pokud budou chyceni za německými liniemi. Tento osud pak do konce války postihl více než 60 členů SAS.

SAS byla nejúspěšnější v poušti, ale po celou dobu války se účastnila také konfliktů v nejrůznějších terénech. Poslední válečná mise SAS se uskutečnila v létě 1945 v Norsku - v krajině, která se od vyprahlých tuniských plání lišila jen minimálně. Tehdy se příslušníkům SAS podařilo odzbrojit německou posádku několik dní po oficiálním ukončení války.

Přestože SAS plně potvrdila Stirlingovu a Auchinleckovu důvěru, k záchraně jednotky to nestačilo. 2. světová válka byla u konce a v létě a na podzim roku 1945 došlo v britských ozbrojených silách k rozsáhlým škrtům. Ačkoli byla SAS relativně malá, nebyla tehdy považována za nezbytnou pro mírové operace a 8. října 1945 byla rozpuštěna.

Pro ty, kteří věděli, co SAS vše dokázala, to bylo hluboké zklamání. Brigádní generál Mike Calvert, nyní velitel pluku, shromáždil možnosti na budoucí využití SAS, což potvrdila i studie ministerstva války provedená v následujícím roce. Mělo se za to, že SAS má své místo jak v konvenčních misích, tak v nepravidelné válce.

Přestože existovala určitá touha po obnovení SAS, rozpočet na ni nebyl dostatečný. Ministerstvo války následně přeměnilo zbytky pluku na jednotku teritoriální armády, součást britských záloh. Trvalo pak ještě několik let, než byla skutečná hodnota této jednotky uznána a než se tato vrátila k plnému vojenskému nasazení. Dnes se SAS řadí mezi nejlepší speciální jednotky na světě. Na své druhoválečné tradice SAS mimochodem dodnes navazuje a je na ně právem hrdá.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Vaclav Flek

16. 11. 2021, 20:43

pro Czert : "Je mozne ze sem vas prispevek si spatne vylozil..."

Asi jste si ma slova skutecne spatne vylozil. Nesmite uvazovat v abolutistickych kategoriich typu "bud - anebo", ci "ano - ne". Je zrejme, ze armady potrebovaly a potrebuji vojaky specialnich sil, i kdyz jim tak kolikrat nerikaly (napr. wehrmacht), ovsem vse je otazka spravnych proporci. Prilisny akcent na specialni jednotky, typicky treba pro britskou armadu, byl kritizovan mnoha britskymi vysokymi dustojniky (jiz predtim jsem zminil nejautoritativnejsiho z nich, marsala Slima). Ubiraly sily a prostredky pravidelnym jednotkam, zejmena vysoce kvalifikovane dustojniky a poddustojniky, kteri chybeli v dalsich bojich.

Jadro problemu je v neumerne glorifikaci techto specialnich sil, ktera se rozvinula v zapadnim svete i v Ruske federaci (v souvislosti s akcemi Specnaz v Afghanistanu). Jak jsem asi uvedl jiz predtim nekolikrat, jejich vliv na prubeh valecnych operaci byl precenovan...

Czert

16. 11. 2021, 05:41

Flek
Je mozne ze sem vas prispevek si spatne vylozil, ale se zaverem nelze souhlasit, ze soecialove byly precenovany.
Tezko uverit, ze by se vsichni ti povalecni analitici a generalove mylili, kdy kazdy narod musel mit svoje specialy, by se mylili a vy mel pravdu.

Bono

14. 11. 2021, 13:45

pan Flek
Souhlasim, tady by to bylo na dlouho.=) SAS ale i speciální jednotky obecně mě celkem zajímají, nejen v knihách se dá dočíst od účastníků i o problémových až vyloženě neúspěšných akcích. V podstatě ale jejich(SF) skutečný přínos byl většinou větší, než očekávaný. Jak jsem psal, jejich nasazení nejde hodnotit v měřítku větších bitev, většinou se jednalo o nasazení lidí pro 2-3 ozbrojené Jeepy(někdy víc, někdy míň), jejich práce byl průzkum a sabotáže. Že dělali svojí práci dobře v podstatě potvrdil i Hitler.

Dodnes jsou v armádách po celým světě vysoký šarže, co si myslí že SF jsou zbytečnost, ikdyž minimálně od dob 1. války v zálivu se o přínosu SF moc pochybovat nedá. V případě tohoto článku/diskuse bych osobní názory moc v potaz nebral. Nadruhou stranu - armáda složená jen z SF taky nebude úplně výhra..=) Prostě na každou práci se hodí jinej nástroj.
A třeba Norman Schwarzkopf měl speciály rád, ač sám byl "jen" výsadkář.

Vaclav Flek

13. 11. 2021, 23:17

pro Bono : S prvni casti vaseho prispevku bych souhlasil, rangers byli spise elitni pechotou, ackoliv treba skutecnost, ze se u Anzia behem nekolika hodin nechali zajmout nemeckymi silami, ktere je pocetne neprevysovaly ( pravda, mely v sestave nekolik tanku) neukazuje prilis na elitni jednotku, a jiste ne na nekoho, cerpajiciho z tradice Rogers Rangers, kdy vzdat se Indianum predstavovalo temer jistou smrt.

Druha cast vaseho prispevku je dost obecna, asi bychom pro konkretni zaver museli popsat nekolik operaci specialnich jednotek (pritom zname jsou predevsim ty, ktere se podarily, o tech neuspesnych se spise mlci), a vyhodnotit jejich prinos pro konkretni prubeh bitvy (asi ne valky, tu specialni sily nerozhodly). Zde je asi tezke vest presnou rozlisovaci linii mezi tim, co byly, a co nebyly specialni jednotky - napr. wehrmacht podobne jednotky nemel, ale 85 nemeckych vysadkaru, vysazenych 10. kvetna 1940 na belgickou pevnost Eben Emael dokazalo velmi rychle vyradit mohutnou pevnost a otevrit cestu nemeckym pozemnim silam.

To by bylo na dlouhou diskusi, kterou ja predem vzdavam, nejsem na tuto problematiku odbornik. Vychazim ovsem z nazoru mnoha velitelu, napr. britskeho polniho marsala Williama Slima (dle mnohych stejneho, ci lepsiho nez Montgomery), ktery vznik specialnich sil odsuzoval jako mrhani silami a prostredky.


Ten primer sportovniho kupe a stehovani nabytku mi prijde jako velmi vtipny (gratuluji k nemu), nevim ovsem, zda reflektuje tuto diskusi.

Bono

12. 11. 2021, 23:43

pan Flek
Rangers za 2. války byli spíš elitní pěchota na úrovni výsadkářů, než čiště speciální jednotka ze současnýho pohledu. Dnes jsou výcvikem o něco dál, nicméně jsou nasazováni zhruba podobně - ve větším množství jako podpora/zajištění prostoru operací SF tier1(Delta/SEALs) a nebo přímo na úkoly na který je SF málo - jako třeba dobytí letiště, továrny,....

SAS a podobní během války ve většině nasazení cíle operací spíše překonávali, než že by to byl průser. Občas se to sice nepovede (zajímavá je podobnost první operace SAS a první operace jejich americké "kopie" Delty - průser) , ale účinnost jednotek operujících v týlu v malým počtu je nepopiratelná. Jen se na to musí člověk dívat z pohledu možností nasazení SF, ne z pohledu knihomola s mapou celý fronty. SF nebyly určeny k přímému boji s nepřítelem a ani ho nevyhledávaly, neměly mít na bojiště spektakulární efekt. Z nějakýho důvodu se SF říká hrot kopí nebo skalpel, při Vašem pohledu na celé "bojiště" Vám možná neunikne díra po kameni, ale s tím samým pohledem vám unikne řez skalpelu. Vaše obecné komentáře/hodnocení pod títo článkem mi přijdou jako hodnotit sportovního kupé podle toho, kolik se sním dá přestěhovat nábytku....

Vaclav Flek

12. 11. 2021, 20:25

pro Czert : Spatne ctete me prispevky. Ja jsem nikde nenapsal, ze se od nich ocekavalo, ze "zvrati prubeh valky nebo alespon fronty", ale ocekavalo se, ze svymi aktivitami rozvrati tyl protivnika. To se prakticky nikdy nestalo, role specialnich jenotek se opakovane precenovala, pritom slo prakticky o lehou pechotu s malou udernu silou. Spolehala zejmena na moment prekvapeni, pokud ten nevysel, jejich uderna sla byla slabsi nez sila bezne pechoty. Pri vylodeni u Anzia byl Nemci behem nekolika hodin rozbit prapor americkych rangers o vice nez 750 muzich, z toho bylo pres 700 zajato nezranenych.

Czert

12. 11. 2021, 13:28

Flek
A muzete me prozradit jakou operaci by ste si predstavoval od specialu, ktera by mela zvratit prubeh valky, ci aspon fronty?

K tomu specialove nikdy nemeli prostredky, nemluve o existenci supercile k eliminaci.
Zadny supersklad ci neco podobneho, co by zmenilo prubeh na fronte, prakticky nikde nikdy neexistoval
Nejbliz co me napada bylo odstreleni romela, ale jeho hvezda v africe jasne zarila spis kvuli slabym schopnostem britu, nez jinym okolnostem. Byt ano, to ze je nadrumerny vojak uz dokazal za prvni svetove.
Ukolem specialu bylo vzdy byt efektivnejsi v pomeru naklady/vysledek nez bezny vojak. .

Vaclav Flek

11. 11. 2021, 22:24

pro flintloock : K vasemu sdeleni "... operovala v bojích ve Francouzsko- indiánské válce čili o sto let dříve než uvádíte vy...."

No, Rogers Rangers vznikly jako jednotka v roce 1755, a americka valka za nezavislost zacala v roce 1775, tedy o pouhych dvacet let (nikoliv sto !) pozdeji. Nicmene souhlasim s nazorem, ze taktika rangeru se vyvinula v predchozich desetiletich v bojich osadniku s Indiany a zcasti take Francouzi, ktere formalnimu vzniku jednotky predchazely. Myslim, ze oba od pocatku vime, co mame na mysli, ale asi jsme se oba nepresne vyjadrili.

flintloock

11. 11. 2021, 13:17

Pro Václav Flek... ale on má ´dábel pravdu, Rogers Rangers byla britská jednotka vytvořená Robertem Rogersem a operovala v bojích ve Francouzsko- indiánské válce čili o sto let dříve než uvádíte vy. Byla to vůbec první nekonveční jednotka oblečená do zelených uniforem(dneska by jsme řekli maskáčích) kdy místo šavlí používali sekery a tomahavky a napadala nepřítele( francouze) ze zálohy. Jejich desatero používají i dnešní speciální jednotky.

Vaclav Flek

11. 11. 2021, 00:21

pro Ďábel : Nevim, co jste chtel vyjadrit vasim sdelenim "18 století Rogers Rangers". Slovo "Rangers" v anglictine znamena bojovniky, kteri bojuji v predsunutych liniich, odlouceni od hlavnich sil. Typickym bojistem pro podobne aktivity se stala prave severni Amerika v dobe anglo-americke valky o nezavislost (odkud nazev pochazi), ale podobnych prikladu bychom nasli mnoho i v jinych armadach celeho sveta, pocinaje starovekem. Takze mi unika smysl vaseho sdeleni.

Ďábel

10. 11. 2021, 21:32

18 století Rogers Rangers

Vaclav Flek

10. 11. 2021, 20:02

Zajimavy clanek, byt mam pocit, ze jeho vyzneni je vice oslavne, nez by si tema zaslouzilo. Nevim, zda muzi z jednotek SAS byli takovymi supermany, a zda vsechny jejich vysledky odpovidaly vynalozenym silam a prostredkum. Vim nicmene, ze vyssi britsti dustojnici je radi nemeli, nebot v nich videli konkurenty pri alokaci prostredku a predevsim pri ziskavani kvalitnich muzu, proto mne ponekud prekvapuje zminka o generalech Ritchiem a Auchinleckovi (?). Je ovse jiste, ze podobne formace nepravidelnych jednotek mely bezmeznou dveru a podporu ze stany premiera Winstona Churchilla.

Velmi podobnou formaci se na barmske fronte stali tzv. "Chindite", britsti vojaci, pripravovai k partyzanskemu zpusobu boje v dzungli hluboko za japonskymi liniemi. Chindite podnikli celkem dva velke hloubkove vypady do japonskeho tylu, prvni jeste se soumary (vcetne slonu), pri druhem jiz byla cast z nich vysazena letecky. Pres velky medialni ohlas jejich aktivit a podporu britskeho vedeni, ktere v jejich akci videlo i moralni vzpruhu pro britskou verejnost, unavenou valkou, je zrejme, ze ani na tomto valcisti nedosahly specialni jednotky zadny spektakularni efekt. Z obou vypadu byly jednotky Chinditu stazeny s velkymi ztratami, aniz by valku v Barme zasadne ovlivnily. To maji spolecne se svymi protejsky v africke pousti.

Czert

10. 11. 2021, 13:08

Sas byly prakticky prvni specialni jednostky na svete, urcene k nekonvencni valce.

Jiste, vim o braniborcich, ale jejich specialita bylo prevlekani kabatu, ne nekonvencni boj.