Když ruský senátor Dmitrij Rogozin veřejně prohlásil, že ruské jednotky postupují vpřed, ale platí za to „kolosální cenu“ a že Ukrajina „dominuje v dronové válce“, vyvolalo to v západních médiích velkou pozornost. Rogozin, známý jako loajální podporovatel Kremlu, totiž poprvé otevřeně pojmenoval skutečnost, o níž vojáci i analytici mluví už měsíce: fronta se mění v prostor, kde se tradiční manévrová válka stává téměř nemožnou.

Foto: Drony dostaly Rusko do slepé uličky | Adobe Stock

Psali jsme:Bojové věže bojových vozidel pěchoty

Na frontě v Donbasu i na jihu Ukrajiny se ruské útoky stále více podobají vyčerpávajícímu a hlavně krvavému mlýnku na maso. Každý postup vpřed je vykoupen tisícovkami padlých. Ruské jednotky při postupu kromě samotných obranných postavení Ukrajinců narážejí také na kombinaci dronů, minových polí a dělostřelectva. Ruské jednotky se sice urputně snaží tlačit frontu dopředu, ale za cenu, která je už i podle vlastních představitelů „kolosální“.

Drony mění pravidla

Rogozinovo konstatování, že Ukrajina dominuje v dronové válce, má reálný základ, přestože se některá proruská média snaží situaci vykreslit opačně. Ukrajinská armáda dokázala v uplynulých letech vybudovat síť domácích výrobců, od malých FPV dronů s kamerami až po dálkové bezpilotní prostředky, které zasahují cíle stovky kilometrů daleko. Vojáci na frontě operují často s desítkami dronů na jediném úseku, koordinují je s dělostřelectvem a sledují v reálném čase pohyb nepřítele.

Rusko má samozřejmě také k dispozici tisíce dronů, včetně stálých dodávek z Íránu, ale jejich nasazení je stále spíše centralizované a pomalejší. Ukrajinci se naopak přizpůsobují rychle a dokázali proměnit drony v nástroj masové taktiky – od ničení jednotlivých tanků po útoky na rafinerie a mosty. Navíc jako obránci mají oproti útočníkům přece jenom výhodu v pevném postavení, takže jejich drony mají na pronikající jednotky devastující účinky.

Konec masové mechanizované války

Jedním z největších dopadů dronové revoluce je fakt, že Rusko už nemůže spoléhat na mechanizované útoky. Je tak paradoxně v horší pozici, než byla Rudá armáda za druhé světové války. Tehdy dokázalo sovětské velení vrhat do boje početné svazy těžkých tanků a provádět s nimi náhlé průlomy fronty. Dnes je to nemožné jednak proto, že Rusko zdaleka nemá k dispozici dostatek použitelné techniky, a jednak proto, že jakýkoli větší pohyb tanků nebo obrněných transportérů je okamžitě odhalen a zničen dronovými roji.

Psali jsme:„Gerasimovova doktrína“ jako mýtus ruské hybridní války

Psali jsme:Wargame: Česko aneb jak by naše země obstála ve válečné hrozbě?

Psali jsme:Sellier & Bellot slaví 200 let: rekordní výsledky a zlatá střela jako symbol výročí

Proto se ruská armáda uchyluje ve velkém měřítku k taktice malých pěchotních skupin, které se infiltrují do ukrajinských pozic a útočí většinou pěšky. Takové postupy mohou fungovat na omezeném úseku, ale jsou extrémně pomalé a nedovolují žádné rozsáhlejší manévry. Navíc stojí obrovské ztráty, protože celé skupiny jsou zničeny, než se některé podaří uchytit v ukrajinských pozicích. Vzniká tak statická válka vyčerpání, kde i malý posun linie trvá týdny a stojí stovky životů.

Fronta v patu

Rogozinovo slovo „mrtvý bod“ naprosto vystihuje současnou situaci. Ukrajinská i ruská vojska se ocitla v prostředí, kde otevřený průlom téměř není možný. Každý pokus o přesun mechanizované kolony je okamžitě sledován a likvidován. Kvůli tomu je půl roku neúspěšně po malých krůčcích obkličován Pokrovsk a další velká města v blízkosti fronty. Z výše uvedených informací je jasné, že rychlejší zavírání kleští a realizování různých náhlých obchvatů prostě není možné. Válka je statická, fronta se posunuje minimálně, ztráty jsou obrovské. Připomíná to situaci, kdy byly za první světové války masově nasazeny kulomety. Ztráty narostly, fronta se zastavila, čekalo se na vývoj nové taktiky i vhodné techniky a do té doby vojáci na obou stranách umírali v dešti kulometných kulek.

Strategické důsledky

Pojďme ale zpět k situaci na Ukrajině. Pokud i ruský senátor připouští, že postup je extrémně nákladný a drony mění dynamiku, ukazuje to na zásadní problém pro Moskvu, která musí vyřešit dilema: buďto najde cestu, jak čelit ukrajinským rojům dronů efektivněji, nebo bude dál platit „kolosální cenu“ za každý postup. V Kremlu to možná ještě nevzbuzuje obavy, ale střízlivěji uvažující velitelé a politici zjevně vidí, že situace není vůbec tak růžová, jak ji proruské kanály líčí

Zdroj: Kyivpost.com