V českém veřejném prostoru se čas od času vrací otázka, proč Česko nepošle nebo neprodá Ukrajině lehké bojové letouny L-159. Zvlášť ve chvíli, kdy Ukrajina hledá každou rozumnou možnost, jak posílit obranu proti ruským dronům. Jenže nové informace ukazují, že debata není jen o technice a vojenské logice. Je i o politice — a o nepříjemném zrcadle stavu části českého letectva.

Foto: L-159A | Aero Vodochody

Psali jsme:Polská armáda inspiruje svým dělostřeleckým systémem U. S. Army

Podle zjištění, ke kterým se dostala redakce Respektu po rozhovorech s vojenským personálem a zástupci Ministerstva obrany, české letectvo ve skutečnosti většinu svých provozuschopných L-159 běžně nelétá. Důvod je prozaický: nedostatek pilotů a náhradních dílů.

Kolik L-159 je „k dispozici“ a kolik skutečně létá

Na papíře jde o 16 letounů. Realita je rozkročená mezi hangáry a provozními limity:

• 4 letouny mají být delší dobu uložené v hangárech (u jednoho se mluví o probíhající obnově),
• to nechává zhruba 12 letounů v letuschopném stavu,
• jenže aktivně využívané jsou podle informací pouze 4 kusy — tedy přibližně čtvrtina celé flotily.

Jinými slovy: i když je část letounů technicky „ready“, kapacita lidí a provozu je tlačí k zemi. A v interním prostředí to prý občas shrnují černým humorem: že se více maže a servisuje, než létá.

Pilotů je málo, prioritu mají Gripeny

Klíčový problém je personální. Nejsou obsazené všechny tabulkové pozice a přednost v obsazování dostávají jednotky JAS 39 Gripen. Z pohledu velení je to pochopitelné: Gripeny jsou páteřní nadzvuková schopnost, kterou stát potřebuje držet v nejlepší kondici.

Jenže vedlejší efekt je jasný: L-159 se ocitají v roli schopnosti „na okraji“, která se udržuje, ale nevyužívá naplno.

Psali jsme:Excalibur Army získala rekordní exportní kontrakt na obrněná vozidla Patriot

Psali jsme:Velitel Pozemních sil AČR o výcviku, modernizaci a návratu k základům

Psali jsme:F-35 ve Velké Británii: Od ambiciózního plánu 138 kusů k 75 kusům do roku 2033

Do toho zapadá i údaj o náletu: roční norma 150 hodin se má v praxi propadat zhruba na 80 hodin. To není jen číslo — je to signál, že systém funguje v režimu omezení, ne rozvoje.

A co údržba: Zvládnou se i velké opravy?

Další otázka visí ve vzduchu: budou zdroje na pravidelné generální opravy, které se mají dělat zhruba každých osm let? Pokud se odkládají nebo zpochybňují, problém se časem nevyřeší sám — spíš se prohloubí.

Armyweb upozorňuje, že tato zjištění posilují dřívější vyjádření náčelníka Generálního štábu AČR Karla Řehky: dodání L-159 Ukrajině by nepoškodilo české obranné schopnosti.

Logika je jednoduchá: pokud většina flotily stejně nelétá kvůli pilotům a dílům, pak samotný fakt, že letouny „existují“, automaticky neznamená, že reálně tvoří silnou, denně použitelnou schopnost. A pokud schopnost není plně využitá doma, její uvolnění ven může působit méně bolestivě, než se navenek tvrdí.

Proč se tedy transfer odmítá? Politika, ne technika

Přesto se zdá „vysoce nepravděpodobné“, že by zveřejněné detaily o reálné připravenosti vedly k tomu, že česká vláda letouny prodá nebo předá. Naopak se objevují informace, které mají potvrzovat kategorické odmítnutí z čistě politických důvodů.

Tady vzniká nepříjemný paradox: vojensky to vypadá obhajitelně, provozně to nevypadá kriticky — ale politicky je to zavřené.

Ukrajina hledá cestu dál: Když ne L-159, tak L-39NG Skyfox?

Ukrajina podle všeho snahy nevzdává. A pokud varianta L-159 neprojde, pozornost se může přesunout k novým L-39NG Skyfox, které výrobce nabízí s možnými dodávkami už od roku 2027.

To je ale časový horizont, který se s realitou války míjí: potřeba posilovat obranu proti dronům je akutní teď, ne za rok či dva.

Proč na tom záleží: Drony jako každodenní hrozba

Ruské drony jsou pro Ukrajinu dlouhodobě jedním z nejpalčivějších problémů. K jejich ničení se používají různé prostředky — od F-16 s raketami APKWS až po improvizovanější řešení typu nasazení i civilních transportních An-28. To samo o sobě ukazuje, jak široce Ukrajina musí hledat „fungující“ kombinace: co je dostupné, co lze rychle integrovat, co má rozumné provozní náklady.

Právě do téhle logiky L-159 zapadá: lehký bojový letoun, který může mít v určitých rolích smysl — a který se v Česku podle dostupných informací stejně využívá jen omezeně.

Zdroj: Český rozhlas Radiožurnál