Čína v tichosti buduje v poušti rozsáhlý obranný štít kolem svých jaderných sil. Nové satelitní snímky ukazují síť odpalovacích ploch, bunkrů, komunikačních uzlů i podzemních spojení, jejichž cílem je jediné: zajistit, aby země dokázala přežít případný první úder Spojených států a odpovědět vlastním jaderným protiútokem.

Foto: Záběr ze satelitu společnosti Vantor na Čínské základny v poušti | Vantor

Psali jsme:ReTWis 5 – nejnovější verze radaru detekující osoby za pevnými překážkami

Podle zjištění zveřejněných agenturou Reuters, která vycházela z analýzy čerstvých satelitních snímků ověřených bezpečnostními analytiky a odborníky na kontrolu zbrojení, jde o mimořádně rozsáhlý projekt v odlehlých pouštních oblastech poblíž čínských silo-based odpalovacích zařízení. Nová infrastruktura nenaznačuje pouze běžné posílení vojenské přítomnosti, ale systematické budování ochranného a záložního systému pro strategický jaderný arzenál.

Zveřejněná data ukazují více než 80 nových betonových ploch, které může Peking využít pro rozmístění mobilních odpalovacích zařízení mezikontinentálních balistických raket i baterií protivzdušné obrany. V oblasti zároveň vznikají specializovaná zařízení pro elektronický boj, satelitní komunikaci a zabezpečené vojenské velení. Nejde tedy jen o fyzickou ochranu sil, ale o vytvoření infrastruktury, která má udržet jaderné síly funkční i v podmínkách masivního útoku.

Středem celé výstavby jsou dvě velké osmiúhelníkové struktury ve východní části Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Tyto opevněné komplexy vznikají už šest let a leží 140 a 230 kilometrů jihozápadně od rozsáhlého pole jaderných odpalovacích zařízení v lokalitě Hami. Satelitní snímky naznačují, že uvnitř se nachází ubytovací prostory pro personál i garáže pro těžkou vojenskou techniku. Celý prostor doplňují železobetonové bunkry, zabezpečené sklady zbraní, koleje a přistávací dráhy, které propojují komplexy s okolními sily.

Analytici si navíc všimli zvýšené vojenské aktivity v okolí severního osmiúhelníku během dubna a května. V oblasti se objevila těžká technika, velké polní stany, maskované odpalovací pozice v poušti i aktivní stanoviště protiletadlových raketových systémů. To naznačuje, že nejde pouze o stavební projekt, ale o prostor, kde už probíhá praktické začleňování nových kapacit do operačního provozu.

Psali jsme:Rusko směřuje k válce s námi, chybí nám pocit naléhavosti, varoval Řehka

Psali jsme:M1E3 Abrams: Americká hybridní revoluce tankového boje v éře dronů

Psali jsme:Polsko posiluje protivzdušnou obranu. Získalo souhlas USA pro výrobou raket PAC-3 MSE

Od obou hlavních uzlů se do okolní pouště rozbíhají sítě prašných cest a podzemních komunikačních koridorů, které pokrývají tisíce čtverečních kilometrů. Odborníci z Federation of American Scientists míní, že v těchto uzavřených podzemních trasách jsou vedeny optické kabely zajišťující bezpečné spojení mezi velitelskými stanovišti a raketovými základnami. Právě odolná a nepřerušitelná komunikace je v případě jaderného konfliktu naprosto klíčová — bez ní by ani nejlépe chráněné rakety nemusely být schopné odpovědět včas.

Význam nově budované infrastruktury potvrzuje i Tong Zhao z Carnegie Endowment for International Peace. Podle něj pozorované věže a satelitní antény přímo souvisejí s prvky systému C3 — tedy velení, řízení a komunikace. Jinými slovy: Čína nebuduje jen další vojenské objekty, ale vytváří nervovou soustavu, která má udržet strategické jaderné operace v chodu i v krizové situaci.

Celý projekt zapadá do širšího obrazu rychlé modernizace čínských jaderných sil. Američtí vojenští velitelé i odborníci na zbrojení dlouhodobě upozorňují, že právě Čína dnes rozšiřuje své jaderné kapacity nejrychleji na světě. Podle prosincové zprávy Pentagonu chce čínský vojensko-průmyslový komplex zvýšit počet rozmístěných jaderných hlavic na 1 000 do roku 2030.

Vedle budování pozemní infrastruktury Peking výrazně posiluje také schopnost včas odhalit přicházející útok. Systém družic Huoyan-1 má být schopen rozpoznat odpálení nepřátelské mezikontinentální balistické rakety během 90 sekund a předat varování velitelskému centru během tří až čtyř minut. To je časový náskok, který může rozhodnout o všem — zejména pokud je cílem odpálit vlastní rakety ještě před dopadem nepřátelského úderu.

Z vojenského hlediska tak Čína buduje mnohem víc než jen nové základny v poušti. Vytváří odolný, rozptýlený a technologicky propojený systém, jehož účelem je zajistit přežití jaderných sil v případě prvního úderu a garantovat schopnost odvety. Právě tato schopnost je jedním ze základních pilířů jaderného odstrašení — a zároveň signálem, že strategická rivalita mezi velmocemi vstupuje do další, ještě nebezpečnější fáze.

Zdroj: Breaking Defense