V noci na 13. listopadu zaútočilo ukrajinské námořnictvo střelami Neptune na cíle v ruském Rostově na Donu. Podle Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny se terčem stala infrastruktura spojená s výrobou, skladováním a servisem bezpilotních prostředků, které Rusko využívá ve válce proti Ukrajině.

Foto: Odpálení rakety Neptune | Ukrajinské Ministerstvo Obrany

Psali jsme:Limitovaná edice pistole CZ 75 k 80. výročí boje československých vojáků v Tobruku

Úder mířil na několik objektů najednou. Jedním z nich byla společnost Ionos LLC, která se podle ukrajinské strany specializuje na výrobu útočných dronů taktické úrovně. Zasažen měl být také sklad, kde se hotové výrobky této firmy nacházely.

Dalším cílem byl servisní objekt společnosti Aero-Hit. Ta se zabývá opravami a údržbou bezpilotních prostředků používaných ruskými ozbrojenými silami. Firma sídlí v Chabarovsku a vyrábí útočné a průzkumné FPV drony Veles.

Právě tyto malé, levné a obtížně zachytitelné stroje se staly jedním ze symbolů současné války. FPV dron Veles má podle dostupných údajů dosah 5 až 15 kilometrů, rychlost až 60 km/h a unese nálož o hmotnosti do 2,5 kilogramu. Na bojišti může sloužit k útokům na techniku, opevnění i živou sílu.

Aero-Hit se už dříve dostal na sankční seznamy Ukrajiny, Spojených států, Evropské unie a Švýcarska. Úder na jeho servisní zázemí tak nezapadá pouze do série izolovaných útoků na ruské území. Jde o součást širší ukrajinské snahy zasahovat ruský vojenský průmysl, logistiku a opravárenské kapacity ještě předtím, než se jejich výstupy dostanou na frontu.

Psali jsme:Cena suverenity po FCAS: Francie volí národní zájem, Německo hledá místo mezi mocnostmi

Psali jsme:Český obranný průmysl jako strategická síla. Schopnosti a význam našich výrobců pro evropskou obranu

Psali jsme:Norsko přebírá první systém M3. Otevírá se debata i pro Českou republiku

Po útoku byly v Rostově na Donu a v okolní oblasti hlášeny požáry. Ruský gubernátor Jurij Sljusar potvrdil, že ve městě hořel výrobní objekt i sklad.

Význam tohoto úderu spočívá především v tom, že Ukrajina se nesnaží pouze ničit jednotlivé drony na frontě. Míří také na místa, kde se vyrábějí, skladují a připravují k dalšímu nasazení. Pokud jsou podobné zásahy úspěšné, mohou narušit tempo dodávek ruských bezpilotních prostředků a zvýšit náklady na jejich obnovu.

Střely Neptune, původně známé především jako ukrajinský protilodní systém, tak znovu potvrzují svou roli v hlubších úderech proti ruskému vojenskému zázemí. Útok na Rostov ukazuje, že ukrajinské síly stále více kombinují přesné zbraně s cíleným tlakem na konkrétní články ruského obranného průmyslu.

Válka dronů se totiž nerozhoduje jen v zákopech a nad linií kontaktu. Stejně důležitá je i schopnost zasahovat dílny, sklady, servisní centra a výrobní linky daleko od fronty. A právě Rostov se v noci na 13. listopadu stal jedním z míst, kde se tato strategie znovu projevila.

Zdroj: Defence Blog