EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Dum spiro spero: Přehled všech právě probíhajících válek na naší planetě

 28. 03. 2020      kategorie: Události      3 komentáře

Ač by se mohlo zdát, že je naše Země v relativním míru a války jsou jen ve filmech nebo se reálně odehrávají na tak vzdálených místech, že o nich vlastně nemusíme přemýšlet, pravdou je spíše opak. Některé probíhající boje začaly již před desetiletími, jiné jsou poměrně čerstvé a možná vás překvapí také fakt, že prakticky celý svět je ve válce. Na každém kontinentu, kromě Austrálie a Antarktidy, totiž probíhá větší či menší násilný konflikt. Je potřeba si také uvědomit, že ačkoliv se u nás přímo nebojuje, mnoho z výše uvedených bojů nás často přímo či nepřímo ovlivňuje.

Z pohledu nás, Středoevropanů, můžeme mezi zásadní kulturní, socioekonomické a ekologické dopady "vzdálených" bojů počítat stále aktuální masovou migraci z Afriky nebo blízkého a středního východu. Migrací zasažené populace jsou mnohdy ochotny riskovat i život při cestě do "bezpečných" zemí, a to zejména do, podle nich, blahobytné Evropy. Jejich přínos pro starousedlíky i šance na návrat je diskutabilní a ne zcela jasně vyřešený problém, který se řeší mezi lidmi v hospodách, ale i ve vrcholné politice.

90708740_230675031651844_4055844553708535808_oFoto: Občanská válka v Jemenu, která začala v roce 2011, když zkorumpovaná vláda neustálá protesty Arabského jara. Povstání různých etnických i náboženských skupin, včetně Al-Kajdy vedlo ke kontroverzní intervenci koalice Saúdské Arábie a dalších států. | Wikimedia Commons

Psali jsme: Zpověď ženy vojáka: Sama doma s miminkem, manžel na misi

Dalším faktorem je ohrožování trhů a kolísající cena komodit, zejména pak ropy, kterou vždy zaplatíme my, koncoví zákazníci. Ropa je černá krev našeho světa a jakýkoliv větší konflikt na blízkém východě dokáže vyšroubovat hodnotu ropy klidně i o 100 %. To se přirozeně projeví v ceně naprosto všeho kolem nás.

A nesmíme zapomenout také na ničení nebo zanedbávání přírody, které může negativně ovlivňovat místní i globální klima. Vzpomeňme třeba testování a použití jaderných zbraní, práškování herbicidem Agent Orange ve Vietnamu nebo hořící ropné vrty v Kuvajtu a Iráku a další katastrofy.

90849219_230675138318500_4395857830129696768_o
Foto: Od roku 2011 je v Sýrii probíhající mnohostranný konflikt vládnoucího hnutí Ba'ath Bašára Assada s několika povstaleckými skupinami, islámským státem a nově i Tureckem vyvolaný protesty tzv. Arabského jara. | Wikimedia Commons

Psali jsme: Nenechme se odzbrojit

Za válku, nebo válečný konflikt se, dle definice, považuje použití ozbrojené síly mezi dvěma nebo více organizovanými ozbrojenými skupinami. V seznamu níže tak naleznete aktuální střety vládních i nevládních, státních, mezistátních i nestátních armád, hnutí a uskupení. Seznam nezahrnuje zločiny organizovaných vražd nebo války gangů, pokud se jich ve větší míře neúčastní vojenské nebo paravojenské jednotky. Počty zabitých zahrnují padlé vojáky nebo civilisty v souvislosti s bojovými operacemi. Pokud válka zapříčinila hladomor, šíření nemocí nebo nedostatek základních občanských služeb, jako je lékařská péče, jsou tyto oběti započítány v celkovém počtu násilně usmrcených.

V současnosti (březen 2020) na světě probíhají:

  • 4 rozsáhlé války, (více než 10 000 mrtvých ročně).
  • 5 lokálních válek, (1 000-9 999 mrtvých ročně)
  • 17 menších konfliktů (100-999 mrtvých ročně)
  • a 17 bojů s nízkou intenzitou. (Méně než 100 mrtvých ročně)

90767933_230674951651852_434823846256705536_n
Foto: V Severní Americe probíhající asymetrický konflikt mexické armády a policie snažící se rozbít mocné drogové kartely. Zdánlivě nekonečná válka má na svědomí kolem 4000 policistů a 12 000 členů kartelů. | Wikimedia Commons

Rozsáhlé války 

Válka v Afghánistánu
Ta začala pozváním sovětských vojsk afgánskou komunistickou stranou po nepovedeném převratu roku 1978, pokračovala občanskou válkou mezi komunisty, islamisty a hnutím Tálibán. Do této situace vstoupila v roce 2001 Spojenými státy vedená koalice pátrající po vůdci Tálibánem podporované teroristické organizace Al-Káidy a boje trvají dodnes. V zemi není klid téměř 40 let a za tu dobu si boje vyžádaly kolem neuvěřitelných 2 milionů obětí. V roce 2020 zemřelo přes 2600 lidí. USA po téměř 20 letech "rekonstrukce" země zvažují stažení svých vojsk i za cenu přenechání moci Tálibánu.

Válka v Sýrii
Od roku 2011 probíhající mnohostranný konflikt vládnoucího hnutí Ba'ath Bašára Assada s několika povstaleckými skupinami, islámským státem a nově i Tureckem vyvolaný protesty tzv. Arabského jara. Za téměř 9 let zemřelo přes půl milionu lidí. V roce 2020 zahynulo přes 1900 dalších.

Jemenská krize
Občanská válka, která začala v roce 2011, když zkorumpovaná vláda neustálá protesty Arabského jara. Povstání různých etnických i náboženských skupin, včetně Al-Kajdy vedlo ke kontroverzní intervenci koalice Saúdské Arábie a dalších států. Počet obětí se odhaduje kolem 112 000, letos zemřelo již přes 150. Tři a půl milionu lidí je bez domova. V extrémně chudé zemi také vypukla epidemie cholery.

Mexická drogová válka
V Severní Americe probíhající asymetrický boj mexické armády a policie snažící se rozbít mocné drogové kartely. Ten je veden už od roku 2006 a jeho primárním cílem, podle vlády, není zamezení pašování drog do USA, ale snížení počtu obětí s ním spojených. Zdánlivě nekonečná válka má na svědomí kolem 4000 policistů a 12 000 členů kartelů. Násilnou smrtí zemřelo v souvislosti s válkou asi 115 000 lidí. V roce 2018 zemřelo přes 20 000 a v roce 2019 až 35 000. Roční bilance se tak hrozivě zvyšuje a ukončení bojů je v nedohlednu.

90884820_230674991651848_3041745488849141760_o
Foto: Porážka Saddáma Husseina v roce 2003 znamenala pro samotný Irák katastrofu, ze které se dodnes nevzpamatoval. Rekonstrukce země neproběhla tak, jak si Koalice představovala a boje v podstatě pokračují dodnes. | Wikimedia Commons

Lokální války

Turecko-kurdský konflikt
Počátky sváru mezi Kurdy, kteří žádají svůj nezávislý stát a Turky, kteří jim v tom vytrvale brání, lze najít už v 18. století. Moderní fáze probíhá od 70. let 20. století. Odhaduje se až 40 000 mrtvých, z toho v roce 2019 přes 1 400.

Somálská občanská válka
V Rohu Afriky bojují různé klany proti federální vládě již od roku 1988. Později se k nim přidala Al-Kájda i Islámský stát. Bilance obětí činí 350-500 tisíc a více jak milion lidí bez domova. V roce 2019 zahynulo přes 2 600 Somálců.

Povstání v Maghrebu
Různé islamistické skupiny terorizují oblast severoafrického Maghrebu a Sahelu už od roku 2002. Arabské jaro v roce 2011, spojené s oslabením autoritativních vlád muslimských zemí znamenalo příležitost vystoupit radikálním islamistům a zahájit boj v plném rozsahu. Počet obětí se pohybuje kolem 17 000 z toho 4 000 v minulém roce.

Irácká válka
Porážka Saddáma Husseina v roce 2003 znamenala pro samotný Irák katastrofu, ze které se mu nepodařilo vzpamatovat. Rekonstrukce země neproběhla tak, jak si USA vedená koalice představovala a boje v podstatě pokračují dodnes. Od začátku irácké války, následné občanské a současné válce proti povstalcům ze zakázaného hnutí Baath, Islámskému státu a dalším povstaleckým skupinám podle odhadů zemřelo přes půl milionu lidí. Kolem 2 300 v minulém roce.

Libyjská krize
Podobný osud jako ve výše zmiňovaném Iráku čekal i na Libyjce po svržení diktátora Muammara Kaddafího. Diletantsky provedený zásah Západu a zavraždění autoritativního vládce povstalci bez plánu na stabilizaci země, vedlo ke kruté občanské válce mezi vládou v Tripolisu, Západem podporovanými povstalci z Tobruku a jinými moci chtivými skupinami. Do války se navíc zapojil i Islámský stát. Boje si od roku 2014 vyžádaly přes 40 000 obětí. 2 200 v roce 2019 a od počátku letošního roku zemřelo již přes 120 lidí.

90595625_230674961651851_8528273679266611200_o
Foto: Přes uzavření druhé minské dohody v roce 2016 na Ukrajině dál probíhaly bojové operace a umírali lidé. Dodnes je situace napjatá a fronta se od té doby prakticky nezměnila. | Wikimedia Commons

Menší konflikty, které v současné době probíhají s nízkou intenzitou

  • Indicko-pákistánské hraniční spory - Od roku 1947, přes 130 tisíc mrtvých
  • Povstání v Sistanu a Balúčistánu - Od roku 1948, přes 20 tisíc mrtvých
  • Jihothajské povstání - Od roku 1960, kolem 2 tisíc mrtvých
  • Kolumbijská válka proti kartelům a komunistům - Od roku 1964, přes 220 tisíc mrtvých
  • Izraelsko-palestinský konflikt - Od roku 1965, kolem 25 tisíc mrtvých
  • Povstání Naxalských maoistů v Indii - Od roku 1967, kolem 15 tisíc mrtvých
  • Povstání Spojených demokratických sil v DR Kongu - Od roku 1996, kolem 3 tisíc mrtvých
  • Nigerijské komunální konflikty - Od roku 1998, přes 17 tisíc mrtvých
  • Iturský konflikt v DR Kongu - Od roku 1996, přes 60 tisíc mrtvých
  • Povstání Boko Haram - Od roku 2009, přes 51 tisíc mrtvých
  • Etnické násilí a občanská válka v Jižním Súdánu - Od roku 2011, až 400 tisíc mrtvých
  • Konflikt v Severním Mali - Od roku 2012, přes 3 tisíce mrtvých
  • Povstání v Egyptě - Od roku 2013, přes 750 mrtvých
  • Válka na Donbassu - Od roku 2014, až 13 tisíc mrtvých
  • Anglofonní krize v Kamerunu - Od roku 2017, téměř 2 tisíce mrtvých
  • Válka v Catatumbo, Jižní Amerika - Od roku 2018, kolem 900 mrtvých

S několika desítkami mrtvých ročně pak probíhají různé boje a šarvátky. Jedná se převážně o problematické islamisty, různé separatisty, ale i "tradiční" komunisty. Jmenujme:

  • Arabský separatismus v Khuzestanu
  • Kurdský separatismus v Íránu
  • Myanmarské interní konflikty s komunisty a menšinami
  • Západopapuanský odboj za nezávislost
  • Komunistické povstání na Filipínách
  • Válka za nezávislost Cabindy na Angole
  • Peruánské interní konflikty s komunisty
  • Konflikt v Náhorním Karabachu
  • Severoirský disent IRA a PIRA
  • Paraguayské povstání komunistů
  • Sikhský separatismus v Pandžábu
  • Sindhský separatismus v Pákistánu
  • Severokavkazské islamistické povstání
  • Sinajské islamistické povstání
  • Občanská válka ve Středoafrické republice
  • Islamistické povstání v Mozambiku

O útrapách, jaké zažívají přímí účastníci výše uvedených válek, se nám nejspíše nezdá ani v nejhorších nočních můrách. Jen pro představu - Podle OSN je kvůli válce a násilí každou minutu vyhnáno z domova 24 lidí. Celkově se odhaduje, že na světě je na 70 milionů uprchlíků. Číslo by nemělo zahrnovat tzv. ekonomické nebo klimatické migranty. Asistence světového společenství při stabilizaci postižených zemí je tedy žádoucí - pomoc, ale musí být racionální, udržitelná a působit v místě konfliktu.
Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění." https://www.facebook.com/WarNeverChange/

CENOVÉ BOMBY (1406)

Komentáře

Monarchista

28. 03. 2020

Tento článek považuji za nepodařený a nevhodný. Do toho příspěvek Fero Richard Hrabal-Krondak, který neví o čem hovoří a s naftou je to bohužel obráceně. Nafta v USA se těží za velké peníze a proto ten boj proti nafťě z Ruska a od Arabských dodavatelů. Ferdo, Vy mnohdy hovoříte tak, že si děláte ostudu. No, ale těch hloupoučkých lidí zde moc není, musíte se přesunout jinám.

Já první

28. 03. 2020

Mě se líbí tenhle kousek, cituji:
...............................................
Povstání v Maghrebu.
Různé islamistické skupiny terorizují oblast severoafrického Maghrebu a Sahelu už od roku 2002. Arabské jaro v roce 2011, spojené s oslabením autoritativních vlád muslimských zemí znamenalo příležitost vystoupit radikálním islamistům a zahájit boj v plném rozsahu.
...........................................
Aneb jak kulantně oznámit, že za to můžou Amíci s jejich dementním náletem na Libii.
Jim to může bejt jedno, k nim uprchlíci nepolezou a Evropu mají očividně u konečníku, nemluvě o nějaký vidlácký Africe.
Ano vím, nebyli to přímo ušáci ale spojené síly NATO, jenže všichni víme kdo tomu velí. Kdo nejvíc platí ten rozhoduje.
A úplně nejlepší je, že ti povstalci, kvůli kterým Kaddáfího napadli, hned po revoluci sebrali zbraně, nakoupili Toyoty a vyvěsili černé vlajky a ze vzbouřených civilistů jsou najednou ozbrojenci slimáckého státu na které padají Americké bomby (sice většinou vedle, ale padají).
A poučil se z toho někdo? neeee.....samozřejmě že né.
Jenom pokčili rameny a řekli si: ,,no jo no, holt jsme věřili těm nepravejm ale to nevadí, zkusíme to ze Syrskejma povstalcema, to jsou určitě správní chlapci,,.
Já bych jim to nevyčítal, kždej někdy udělá chybu, ale když už projedu výlohou obchodu, tak vystoupim a zvolám policii, a né že bez omluvy vycouvám a nabořím to do dalšího baráku.
Ale když jste ,,ten jehož jméno se nevyslovuje,, tak si nemusíte dělat starosti, protože třeba bombardování vojenských objektů suveréního státu bude prezentováno jako oslabení autoritativních vlád.
Už se těším na budoucí články o budoucích invazích....totiž o válkách.....tedy vlastně o oslabeních autoritativních vlád.
Doufám že tam najdu stejně zábavné pasáže jako byla ta výše uvedená. :-)

karel

28. 03. 2020

Ve všech hlavních konfliktech a lokálních válkách má prsty USA, ať už přímo, nebo podporou a vyzbrojováním některé ze stran konfliktu.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací