Erich Hartmann: Nejúspěšnější stíhací eso všech dob „sabotovalo sovětské válečné úsilí“
Stíhací piloti německé Luftwaffe patřili za druhé světové války k těm nejúspěšnějším. Tím nejlepším z nich pak byl Erich Hartmann, který během své válečné kariéry oficiálně dosáhl 352 vzdušných vítězství, čímž si zajistil titul nejúspěšnějšího stíhacího esa všech dob, jakkoli byl tento počet zejména ze sovětské strany zpochybňován.
Erich Hartmann se narodil v roce 1922 v německém Weissachu. Přestože jeho otec byl lékař, finanční situace rodiny nebyla dobrá. Po první světové válce procházelo Německo hospodářskou krizí a situace byla tak špatná, že se rodina přestěhovala do Číny, kde mohl otec vydělávat více peněz. V roce 1927 však v zemi vypukla občanská válka, která je donutila vrátit se zpět do Německa.
Foto: Replika letounu Bf 109 G-14 v markingu Hartmannova letounu Bf 109 G-6 | San Diego Air & Space Museum / Tomás Del Coro / CC BY-SA 2.0
Po ukončení školy a založení rodiny se Erich Hartmann zapojil do výcvikového programu německé Luftwaffe a v říjnu 1940 zahájil vojenský výcvik. Zajímavé je, že jedním z jeho instruktorů byla jeho matka, která byla sama pilotkou. Byl talentovaným letcem, ale měl také problémy s disciplínou. Jednou si dokonce vysloužil domácí vězení poté, co během letu prováděl nedovolené akrobatické kousky.
Později o tom řekl: "Ten týden, kdy jsem byl zavřený na pokoji, mi vlastně zachránil život. Odpoledne, kdy jsem byl uvězněn, jsem měl letět na střelecký let. Místo mě letěl můj spolubydlící v letadle, které jsem měl řídit já. Krátce poté, co vzlétl, se na cestě na střelnici objevily potíže s motorem a musel nouzově přistát poblíž železnice Hindenburg-Kattowitz. Při havárii zahynul."
Po zážitku blízkém smrti Hartmann pilně trénoval a na základně se stal všeobecně uznávaným. Svou první bojovou misi absolvoval v roce 1942, když mu bylo 20 let. Letěl jako křídlo veterána Edmunda "Pauleho" Roßmanna. To bylo šťastné. Roßmann totiž přišel o jednu ruku, a tak létal jiným stylem, aby se vyhnul fyzické náročnosti vzdušných soubojů. Veteránova efektivní metoda vzdušného boje měla na Hartmannův styl významný vliv. Mladý pilot se brzy ocitl v Rusku, kde létal na bojových misích na Kubáňském předmostí. Byl velmi úspěšný a v jednu chvíli dosahoval v průměru čtyř vzdušných vítězství denně. Z ruských stíhačů, proti nimž stál, neměl velký respekt. Po letech o nich řekl: "V prvních dnech, ač se to může zdát neuvěřitelné, jste neměli důvod cítit strach, pokud za vámi visel ruský stíhač. Se svými ručně malovanými zaměřovači vás nemohli zasáhnout."
Hartmannův styl ovlivnili jeho učitelé Roßmann a Walter Krupinski. Mnozí z nejúspěšnějších stíhačů té doby byli vynikající střelci – Hartmann používal spíše styl přepadení. To mu umožňovalo dostat se velmi blízko k protivníkům a překvapit je. Protože toho byl schopen, nebyla pro něj střelba tak kritická. Pomáhalo mu to také šetřit municí, což se často ukázalo jako klíčové, když se boje protahovaly, a díky tomu také dosahoval vysokého počtu sestřelů.
Hartmannův úspěch nezůstal bez povšimnutí. V březnu 1944 se spolu se třemi svými kolegy – Krupinskim, Gerhardem Barkhornem a Johannesem Wiesem – setkal na Berghofu s německým vůdcem. Po příjezdu byl Hartmannovi udělen Rytířský kříž Železného kříže. Byl ale také pokárán za to, že se před ceremoniálem opil koňakem a šampaňským.
V srpnu 1944 se Hartmann stal s 274 vzdušnými vítězstvími nejúspěšnějším německým stíhačem a nadále sbíral obrovské počty sestřelů. Byl opět povolán na setkání s Vůdcem, aby obdržel brilianty k Rytířskému kříži, jako jeden z pouhých 27 německých vojáků, kterým se tohoto vyznamenání dostalo. Došlo k jisté kontroverzi, neboť pilot prohlásil, že kdyby musel v přítomnosti vůdce země sundat příruční zbraň, ocenění by nepřijal. Během tohoto setkání se údajně Hitler pilotovi přiznal, že si myslí, že Německo válku prohraje.
Počátkem roku 1945 bylo Hartmannovi svěřeno velení skupině bojující především v Maďarsku. V dubnu toho roku zažil svá poslední vzdušná vítězství, čímž se jeho celkový počet zvýšil na 352. V květnu, na samém konci války, se se svou skupinou vzdal Rudé armádě. Do té doby nalétal 1404 bojových misí, při nichž sestřelil 345 sovětských a sedm amerických letadel.
Hartmann byl zatčen a Sověty v rychlém procesu souzen. Byl obviněn z mnoha zločinů, včetně zničení továrny na chléb, střelby na civilisty v Brjansku a zničení 345 "drahých" sovětských letadel, jinými slovy ze sabotáže sovětského válečného úsilí, což je obvinění naprosto absurdní. Byl usvědčen a odsouzen k 20 letům vězení. Hartmann byl ze zajetí propuštěn předčasně, koncem roku 1955. Hartmannův příběh byl vylíčen mj. ve filmu Německý blonďatý rytíř z roku 1970. Film byl v Německu velmi populární, ale byl kritizován za ignorování politických a sociálních důsledků druhé světové války. Nejúspěšnější stíhací pilot dosavadní historie letecké války zemřel v roce 1993 ve věku 71 let.
Zdroj: warhistoryonline