Exportní Su-34ME zřejmě již brzy
Stíhací bombardér Su-34 je jednoznačně nejrozsáhlejší modifikací sovětské stíhačky Su-27. Jeho prototyp byl veřejnosti představen pod označením Su-27IB, kde právě písmena I a B naznačovala, že jde o stíhací bombardér. Na „Západě" byl tento model zpočátku považován za cvičný se sedadly žáka a instruktora vedle sebe, což mělo zajistit lepší a snadnější výcvik palubních pilotů. V tomto omylu novináře utvrzoval i fakt, že typ byl představen Gorbačovovi přeletem nad letadlovým křižníkem Tbilisi (dnes Admirál Kuzněcov) i následné prohlášení zkušebního pilota Sergeje Iljušina o chystaném cvičném letounu se sedadly vedle sebe (slova Iljušina se však vázala k jiné, tehdy neznámé modifikaci „sedmadvacítky").
Letoun Su-34 je určen k ničení silně odolných a chráněných cílů za všech povětrnostních podmínek ve dne i v noci. Je však rovněž současně schopen účinně zasahovat i proti vzdušným cílům a svojí obratností se téměř vyrovná původnímu čistě stíhacímu Su-27. Stíhací bombardér Su-34 se měl původně stát pilířem sovětského úderného letectva a s jeho exportem se příliš nepočítalo. Situace v 90. letech po rozpadu Sovětského svazu však spoustu věcí změnila.
Foto: Su-34 s ukázkou výzbroje | D. Terekhov / CC BY-SA
Již v roce 1995 byl Su-34 vystaven na letecké výstavě v Paříži a intenzivně nabízen zahraničním letectvům pod označením Su-32FN. Letoun na výstavě sice pouze stál ve statické expozici, ale vzbudil značný zájem. Střídaly se u něj skupinky francouzských studentů i starších pánů v elegantních oblecích nebo exotických uniformách a Rusové trpělivě ukazovali a vysvětlovali, jen bránili fotografování některých detailů.
Balíček vlastností a výkonů Su-34 je vcelku ojedinělý a to z něj činí velmi zajímavý typ, ale také omezuje množství případných kupců. Letectvo, které zamýšlí provozovat jeden, maximálně dva bojové typy si Su-34 s velkou pravděpodobností nepořídí. Rusové navíc omezili propagaci jeho schopností vzdušného boje a do své nabídky přidali typ Su-30MK, který Su-34 některé případné zákazníky ještě odebral. Další vývoj a úpravy Su-34 se následně zaměřovaly především na posilování jeho úderných schopností.
Prvním známým vážným zájemcem o letoun typu Su-34 se stalo Alžírsko. Vojenské letectvo tohoto severoafrického státu má dobré zkušenosti ze sovětskou a ruskou technikou, a ve velkém také provozuje i typ Su-24 v několika modernizovaných variantách, tedy stroj, který lze považovat za předchůdce Su-34. V roce 2016 si Alžírsko v Rusku objednalo dvanáct letounů typu Su-34E. Mělo jít o výkonově mírně degradované exportní provedení základního Su-34. Po prvních dvanácti kusech mělo přijít dalších minimálně čtyřiadvacet bombardérů a další stroje ve speciálních průzkumných a REB verzích na kterých se v Rusku pracovalo. K dodávkám těchto letounů však nikdy nedošlo, protože papírově neodpovídaly alžírským požadavkům a speciální verze byly navíc v nedohlednu.
Rusové museli přehodnotit přístup a později nabídku Su-34 Alžírsku zopakovali. Tentokrát však již nešlo o žádný degradovaný model, ale exportní variantu výrazně vylepšeného Su-34M. Zmíněný model je prezentován jako Su-34ME a od modelu Su-34M pro ruské vojenské letectvo se liší pouze instalací odlišných typů komunikačních, identifikačních a případně varovných systémů. Verze Su-34M v sobě obsahuje všechny významné ugrady provedené na Su-34 za dobu jejich služby a další novinky rozšiřující jejich bojové schopnosti.
Foto: Su-34 v šedém zbarvení při letové ukázce | A. Beltyukov / CC BY-SA
V roce 2019 bylo oznámeno, že si alžírské vojenské letectvo objednalo čtrnáct Su-34ME spolu se stejným počtem víceúčelových bojových letounů nové generace Su-57E. Hovořilo se také o čtrnácti Su-35SE, ale tyto stroje byly asi nakonec odmítnuty a byla dána přednost modernizaci provozovaných Su-30MKA a budoucímu nákupu dalších Su-57E.
Různé zdroje uvádějí, že alžírské požadavky na průzkumné varianty a varianty radio-elektronického boje nových bombardérů byly ukojeny příslibem prodeje nových špičkových průzkumných kontejnerů řady UKR. Výroba prvních šesti sériových Su-34ME by měla být dokončena v roce 2022 (a předběhnout tak i výrobu sériových Su-34M pro VKS) a během tohoto roku by také mělo v Rusku proběhnout vyškolení prvních alžírských letových posádek a pozemních obsluh. Dalších osm Su-34ME by pak mělo zamířit do Alžírska v roce 2023.
Útržkovité zprávy z různých zdrojů hovoří o tom, že o Su-34ME má zájem asi pět dalších států. Mělo by se jednat o Angolu, Jordánsko, Vietnam, Írán a Čínu. U každého z těchto států však existuje nějaké to „ale". Možná, že celkově nejméně problematický by mohl být Vietnam. Nejhorlivějšími zájemci jsou pravděpodobně Írán a Čína, ale z obou těchto „přátel“ panují v Rusku trochu obavy.
Každopádně letouny Su-34 jsou v plnění svých úkolů velmi efektivní, jak dokládají výsledky akcí v Sýrii. Na světovém trhu s bojovými letadly mají dnes minimální konkurenci a tento stav se v dohledné době rozhodně nezmění.
Zdroj: defenseworld.net