Podle řeckých zdrojů se francouzské ozbrojené síly zúčastnily nedávného zničení tureckých protivzdušných systémů v Libyi. Řekové velmi pozorně sledují turecké vojenské aktivity a snaží se mít přehled. Informace o napadení turecké základny Al-Vatiya 130 km jihozápadně od Tripolisu ze dne 5. července byly potvrzeny i africkým velením amerických ozbrojených sil AFRICOM.

Vlastní útok na turecké systémy provedly bojové letouny Spojených arabských emirátů (SAE) s podporou ozbrojených sil Francie a Egypta. Egypt poskytl pro akci svá letiště a francouzské ozbrojené síly zajistily průzkum oblasti a jistily celou operaci záchrannými týmy v helikoptérách.

Foto: F-16D Block 60 letectva SAE | Letectvo Spojených arabských emirátů

Psali jsme:Panika v Moskvě! Ruská PVO nedokázala zabránit Izraeli v útoku na Írán

Tři dny před operací přesunuly Spojené arabské emiráty na egyptskou základnu Al-Nagib tanker typu A330 MRTT. Na tuto základnu byly jíž dříve poslány čtyři bojové letouny blíže neuvedeného typu.

V důsledku leteckého útoku byla základna Al-Vatiya vážně poškozena. Turci ztratili radiolokátor, několik systémů protivzdušné obrany Hawk MIM-23 a systém elektronického boje Koral. Několik osob bylo zraněno.

Raytheon MIM-23 Hawk je americká raketa typu země-vzduch se středním doletem. Byla navržena tak, aby byla mnohem mobilnější nežli rakety MIM-14 Nike Hercules, avšak za cenu menšího dosahu díky menší velikosti a hmotnosti. Rakety MIM-23 Hawk mají oproti MIM-14 Nike Hercules výrazně vylepšený radarový a naváděcí systém. 

Foto: Systém Raytheon MIM-23 Hawk | Wikimedia Commons

Rakety Hawk byly původně určeny k útoku na letadla, zejména na ty, které létají ve středních a nízkých nadmořských výškách. Za tímto účelem byly rakety převzaty americkou armádou již v roce 1959. V roce 1971 pak rakety prodělaly zásadní vylepšení v rámci programu Improved Hawk (nebo jen I-Hawk). Hlavním vylepšení raket se týkalo nahrazení dosavadních radarových systémů zcela novými modely. Různé upgrady pak pokračovaly v průběhu dalších dvaceti let přidáním vylepšeného ECCM a v roce 1995 dostaly rakety nové bojové hlavice, díky nimž byla raketa schopna bojovat proti taktickým raketám krátkého dosahu. Původní pravděpodobnost úspěšného zásahu v rámci jednoho výstřelu byla u původních raket  0,56. U vylepšených raket v I-Hawk pak došlo ke zvýšení na 0,85.

Psali jsme:Albatros naposledy přistál. L-39C uzavřel jednu éru českého vojenského letectví a zamířil do muzea

Psali jsme:MAD21 vstupuje do vojskových zkoušek. Vojáci se jím vystrojí v roce 2029, nový střih přijde už letos

Psali jsme:UGV a UAV v moderních armádách a projekt PYRO

V roce 1994 pak byly v americké armádě rakety Hawk nahrazeny taktickým  mobilním raketovým systémem MIM-104 Patriot. Posledním americkou ozbrojenou složkou užívající rakety Hawk byly US Marine Corps, která rakety používala až do roku 2002, když pak byly nahrazeny protiletadlovým přenosným raketovým kompletem FIM-92 Stinger. Rakety Hawk byly také vyráběny mimo území USA, a to v západní Evropě, Japonsku a Íránu. USA nikdy nepoužily rakety Hawk přímo v boji, avšak ostatní země je použily mnohokrát. Celkem bylo vyrobeno přibližně 40000 raket.

Foto: Systém elektronického boje Koral | Wikimedia Commons

Systém Korale pozemní mobilní elektronický bojový systém vyvinutý pro matení nepřátelských radarů. Systém by navržen a vyroben tureckou společností Aselsan, která vyrábí elektronické systémy pro turecké ozbrojené síly. Byl vyvinut v rámci projektu Landmer Stand-off Jammer System, který byl zahájen v roce 2009.