EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Indická společnost HAL hrozí uzavřením linky na ruské letouny Su-30MKI

 22. 08. 2019      kategorie: Události      2 komentáře

Indická společnost Hindustan Aeronautics Ltd (HAL) hrozí uzavřením závodu v Nasiku, který se zabývá licenční výrobou ruských víceúčelových bojových letounů Suchoj Su-30MKI. Důvodem je skutečnost, že v březnu roku 2020 bude vyroben poslední z celkem 272 strojů objednaných indickým vojenským letectvem. 

Aby nebylo nutné uzavřít montážní linku a neztratit celý výrobní řetězec, který se skládá asi z 400 místních podniků, nabízí vedení firmy HAL indickému vojenskému letectvu možnost objednání dalších 72 strojů Su-30MKI. Potenciální hodnota transakce by mohla přesáhnout 5 miliard USD.

Su-30MKI.wiki.Alan.Wilson.CC__ BY-SA.2.0
Foto: Suchoj Su-30MKI indického letectva | Alan Wilson / CC BY-SA 2.0

Psali jsme: Dosud největší akce v ČR na uctění památky válečných veteránů

Indické ministerstvo obrany uvedlo, že pro letectvo může být nyní objednáno jen asi 18 Su-30MKI výměnou za letadla ztracená v důsledku nehod v posledních dvou desetiletích. Vojenské oddělení to vysvětluje vysokými náklady na místní výrobu. Letoun sestavený v Indii totiž stojí 70,3 milionu dolarů, zatímco letadlo pořízené přímo z Ruska přijde pokladnu na 42,15 milionu dolarů. Indian Air Force tak přeplácí cca 28 milionů dolarů na každém v Indii vyrobeném Su-30MKI. Tyto údaje vyplývají z informací zveřejněných indickým ministerstvem obrany v reakci na žádost firmy HAL na dodatečnou montáž ruských letadel. 

Dalším důvodem indické neochoty objednat velké dávky Su-30MKI od domácí společnosti HAL je to, že indická montáž  letadel není dostatečně soběstačná. V Indii se přímo vyrábí pouze 51% součástí, zatímco 49% součástí pochází z Ruska.

suuuFoto: Suchoj Su-30MKI indického letectva | printscreen z YouTube

Psali jsme: Na naše vojáky se nezapomíná - Petr Šimonka

Závod HAL v Nasiku každoročně vyprodukuje asi 12 letadel Su-30MKI. Místní společnosti dodávají přibližně 6000 komponentů v hodnotě asi 12,5 milionu dolarů pro každé letadlo, ostatní jsou z Ruska. Mezi významné díly pocházející z Ruska patří titanové bloky, ocelové a hliníkové desky, jakož i všechny matice a šrouby.
Letoun Su-30MKI je exportní modifikací druhé varianty stroje Su-30MK. Na základě indických požadavků využívá řady francouzských, izraelských a indických prvků avioniky. Licenční výroba v Indii probíhá od roku 2004.

Suchoj Su-30 (kód NATO „Flanker-C“) je ruský víceúčelový bojový letoun. Jedná se o další vývoj typu Suchoj Su-27 s cílem vyrobit víceúčelový letoun, schopný na rozdíl od Su-27 i plnohodnotné role stíhacího bombardéru.

Air-to-air_with_a_Russian_Air_Force_Sukhoi_Su-30SM
Foto: Ruský víceúčelový bojový letoun Su-30SM | Wikimedia Commons

Důraz úprav byl především kladen na prodloužení doletu a použití široké palety protizemní výzbroje. Tento vysoce ceněný bojový stroj je díky použití nových technologií a materiálů schopný ničit vzdušné i pozemní cíle širokou škálou řízené i neřízené výzbroje za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci i během vedení intenzivního radioelektronického boje. Některé varianty Su-30 zvyšují manévrovatelnost použitím měnitelného vektoru tahu výstupních trysek motorů a tím zlepšují manévrovací schopnosti letadla.

První dva sériové Su-30SM (Flanker H) (v.č. 10MK5 1001 a 1002 / černá 01 a 02) se od vzletové dráhy poprvé odlepily dne 21. a 25. září roku 2012. VVS oba zmíněné stroje převzalo dne 22. listopadu 2012. Jejich provozovatelem se stalo 929. GLIC (Státní letecké zkušební středisko) z Achtubinska. Tomu dne 19. prosince toho samého roku následoval podpis objednávky na dalších 30 sériových strojů. 

Video: Ruský víceúčelový bojový letoun Su-30SM v akci / YouTube

Prvních pět letounů typu Su-30SM (Flanker H) si Ruské VMF objednalo v prosinci roku 2013. Přestože byl termín předání těchto strojů stanoven na rok 2015, první tři z nich (10MK5 1002 / modrá 35, 10MK5 1003 / modrá 36 a 10MK5 1004 / modrá 37) se do oblak poprvé vydaly již dne 30. května, 31. května a 15. června roku 2014. Důvodem tak rychlého plnění zmíněné zakázky se stal značný spěch VMF na přeškolení personálu 43. OMŠAP (samostatný pluk námořních útočných letounů) Černomořské flotily, který tehdy provozoval již ne zcela vyhovující nadzvukové taktické bombardovací letouny typu Su-24M (Fencer D), na tento typ.

Sukhoi_Su-30SM_in_flight_2014
Foto: Ruský víceúčelový bojový letoun Su-30SM | Wikimedia Commons

30. září 2015 začalo Rusko v Sýrii letecké operace proti ozbrojeným odpůrcům režimu Bašára al-Assada. Vedle bojových letadel Su-25SM, Su-24M a Su-34 se poprvé do bojových operací zapojily i stroje Su-30SM, které jim poskytují vzdušné krytí. V listopadu, kdy se do bombardování zapojily i strategické bombardéry, poskytovaly Su-30SM doprovod také letadlům Tu-160.

CENOVÉ BOMBY (3143)

Komentáře

Zdeněk

22. 08. 2019

:hushed:

j

22. 08. 2019

To tam maji manazery z Ceska kdyz vyroba prijde draz nez v Rusku...

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací