Adolf Hitler poznal Berchtesgaden a Obersalzberg prostřednictvím Dietricha Eckarta. V roce 1928 si zde od vdovy po továrníkovi z Buxtehude pronajal dům Wachenfeld za 100 říšských marek na měsíc. V létě 1933 pak tento dům koupil za honorář, který obdržel za vydání knihy Mein Kampf, a přejmenoval ho na Berghof. 

Obersalzberg je oblast u města Berchtesgaden v jižním Bavorsku u hranic s Rakouskem. Jméno získala podle naleziště soli, která se těží v solném dole Salzbergwerk Berchtesgaden. Až do připojení ke střediskové obci Berchtesgaden v roce 1972 byl Obersalzberg částí samostatné obce Salzberg.

Foto: Celá oblast Obersalzbergu se tak stala dovolenkovým sídlem nacistického vůdce, kam běžní občané neměli žádný přístup (na snímku vstupní brána SS u vjezdu do Berghofu, který je vidět vpravo nahoře) | Wikimedia Commons

Psali jsme:Operace „Vidžaj“ a malá indicko-portugalská válka

Podle Hitlerových vlastních plánů se začal dům Wachenfeld od roku 1933 do roku 1936 masivně přestavovat. Jeden z důvodů byla i zvýšená potřeba bezpečnosti nově zvoleného Hitlera říškým kancléřem. Bezpečnostní riziko bylo ovšem podstatně sníženo, až když byl uzavřen celý areál Obersalzbergu, prohlášen za „Vůdcovu zakázanou oblast“ a přísně střežen. Přístup zvenku byl možný jen na povolenku. Hitler přijímal skupiny Hitlerjugend, Bund Deutscher Mädel a jiných organizací a prezentoval se v idylické horské krajině jako „kancléř lidu“. Na toto téma byla vydána četná fotoalba a obrazové publikace.

Po přestavbě měl Hitler k dispozici reprezentativní dům, který využíval k přijímání významných hostů a diplomatů. Nejvýznamnějšími návštěvníky byli David Lloyd George (3. března 1936), Aga Khan (20. října 1937), vévoda a vévodkyně z Windsoru (22. října 1937), Kurt von Schuschnigg (12. února 1938), Neville Chamberlain (15. září 1938) a Benito Mussolini (19. ledna 1941). 

Foto: Adolf Hitler vítá britského premiéra Neville Chamberlaina na schodech Berghofu, 1938 | Wikimedia Commons

Celá oblast Obersalzbergu se tak stala dovolenkovým sídlem nacistického vůdce, kam běžní občané neměli žádný přístup. Hitler a jeho nejbližší spolupracovníci postupně vykoupili (někdy pod pohrůžkami násilí či odeslání do koncentračních táborů) domy a pozemky v širokém okolí, které byly obratem zbořeny a nahrazeny novou výstavbou. Vznikl tak rozsáhlý komplex zahrnující hotel, kasárna SS a řadu dalších objektů. Své domy si zde stavěli i prominentní muži Třetí říše, např. Hermann Göring či Albert Speer. Většina domů zahrnovala i hluboko uložené podzemní prostory – kryty.

Psali jsme:Mise UNPROFOR 1992: Napadení transportérů s francouzko-českými osádkami

Ke konci druhé světové války byl celý komplex spojenci silně bombardován, většina budov značně poškozena. Berghof samotný ovšem bobmardováním poškozen nebyl. Před příchodem vítězných mocností však zapálili Berghof příslušníci SS a následně ho vyplenilo obyvatelstvo z okolí. Po obsazení oblasti Američany, aby se nestala poutním místem pro neonacisty, byly ruiny vyhozeny do povětří a většina nadzemních částí staveb odstraněna.

Foto: Bombardování Obersalzbergu (1945). Hitlerovo sídlo Berghof je vidět neporušené v dolní části uprostřed | Wikimedia Commons

Bavorsko nechalo v roce 1952 ruiny Berghofu vyhodit do povětří a osázet stromy. Na základech bývalého domu pro návštěvy vyrostlo v roce 1999 z pověření Bavorska Dokumentation Obersalzberg jako stálá výstava Institutu dějin.

Podívejte se na následující moc pěkně vytvořené video, které srovnává původní stav staveb v oblasti Obersalzberg v dobách své největší slávy se stavem současným, kdy jsou zbytky původních staveb jen stěží patrné.

Video: Obersalzberg v době své největší slávy a nyní / YouTube