EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Jaký dárek poslal Hitler do obleženého Stalingradu?

 10. 02. 2019      kategorie: Vojenská historie      8 komentářů

Němečtí vojáci si na ošetřovně přímo ve středu Stalingradu rozlévali do hrníčků poslední láhev šumivého vína. Byl Štědrý den roku 1942. Náhle se zvenku ozvaly detonace. Všichni spadli na zem. Jeden z lékařů vyběhl ven z bunkru a zjišťoval ztráty. Bilance zněla jeden mrtvý a tři ranění. Oběť útoku přitom ještě před chvílí zpívala tradiční německou koledu Stille Nacht, heilige Nacht (Tichá noc, svatá noc). Poslední sloku písně už voják ale dozpívat nestihl. Skromné oslavy Vánoc německé 6. armády, která byla v průběhu bitvy o Stalingrad ( 21. srpna 1942  – 2. února 1943 ) obklíčena Sověty, nadobro pokazil nepřátelský útok. Brzy ráno na Boží hod vánoční se vojáci německé 16. tankové i 60. motorizované divize dokonce ocitli pod přímou palbou. Adolf Hitler jim však rezolutně přikazoval hájit své pozice.

stalingrad_04
Foto: Brzy ráno na Boží hod vánoční se vojáci německé 16. tankové i 60. motorizované divize dokonce ocitli pod přímou palbou | Bundesarchiv

Muži, kteří čelili 30stupňovým mrazům, ruskému ostřelování, nedostatku potravin i základního zdravotnického materiálu, přitom už od prvních prosincových dnů s nadějí upírali své myšlenky k blížícím se vánočním svátkům. Od začátku měsíce si dávali stranou nepatrné zásoby jídla, nikoli však jako přípravu na průlom, ale na oslavu Vánoc nebo jako dárky. Jednotka z 297. pěší divize porazila soumara, aby z něho mohla nadělat koňské párky.

Psali jsme: Tato fotografie amerického vojáka s českou dívkou přinutila syna válečného veterána danou dívku vyhledat

stalingrad_03
Foto: Muži čelili 30stupňovým mrazům, ruskému ostřelování, nedostatku potravin i základního zdravotnického materiálu | Bundesarchiv

Vojáci neměli k dispozici chvojí a tak se snažili alespoň ze stepní trávy vyrobit symbolické adventní věnce. Vzpomínkám na domov ve sváteční atmosféře podléhali i velitelé. Jeden z nich, generál Alexander Edler von Daniels, si ozdobil svůj bunkr vánočním stromečkem. Na dálku ujišťoval svoji mladou manželku, že bude Vánoce slavit po německu, i když je hluboko v Rusku. Pod symbol Vánoc si postavil kolébku, do níž vložil fotografii dítěte, které se jeho ženě narodilo krátce poté, co byl obklíčen u Stalingradu. Každý se snažil ostatní alespoň nějak potěšit. Rodinu jim tentokrát nahrazovala vojenská jednotka.

stalingrad_01
Foto: Německé zásobovací sklady na letišti Pitomnik u Stalingradu | Bundesarchiv

Psali jsme: Neporazitelné Brity zdolala armáda cyklistů

Kurt Reuber, lékař 16. německé tankové divize, byl v civilu nadaným amatérským malířem. Tentokrát ale neměl papír. Vzal si tak do rukou ruské mapy a tvořil. Kresba Madony, matky chránící své narozené dítě, dodnes visí v pamětním kostele císaře Viléma v Berlíně. Doktor si kresbu tenkrát pověsil ve svém úkrytu a podle zpráv se každý, kdo k němu přišel, u obrázku zastavil. Mnohým nechyběly slzy v očích. Reuberův bunkr se proměnil ve svatyni, kterou uznávali i nevěřící. Další poručík se s ostatními podělil o poslední cigarety i chléb.

Sám nedostal nic, ale i přesto to podle něj byly jeho nejkrásnější Vánoce. Chléb všichni zoufale potřebovali, zásobování obležené armády totiž vázlo. Od rána 23. prosince do rána 25. prosince 1942 nepřišly žádné letecké dodávky. Docházely zásoby paliva i potravin. Německý generál Friedrich Paulus odeslal zprávu pro generála Kurta Zeitzlera v níž uvedl, že pokud nebude jeho armáda během příštích několika dní zvýšenou měrou zásobena, musí se očekávat velký nárůst úmrtí způsobených vyčerpáním. Teprve 26. prosince 1942 přišlo jeho mužům 108 tun zásob, mezi nimiž bylo i 10 tun vánočních sladkostí. Sám Paulus později napsal manželce, že Vánoce nebyly příliš veselé.

stalingrad_02
Foto: Letecký snímek ukazující stav traktorového závodu, o který se vedly opakované tuhé boje, 1942 | Wikimedia Commons

Polní kuráti ( vojenští duchovní ) shromáždili 25. prosince 1942 německé vojáky ke mši a svatému přijímání. Všechno pokryl nový příval sněhu a do vojenských stanů se opíral ostrý vítr. Přibývalo omrzlých, ale hlavní lékař 6. armády dr. Otto Renoldi zakázal jejich evakuaci. Jako hlavní důvod uvedl, že si mohli zranění způsobit sami, aby se vyhnuli boji. Německý divizní kněz si 26. prosince 1942 do deníku poznamenal, že vyslali několik oddílů, aby v ledovém vichru a v 25stupňovém mrazu vykonaly protiútok. Krvavé ztráty, zima a nedostatečné zásobování vážně omezily bojeschopnost divizí. Vrchnímu veliteli, generálu Friedrichovi Paulusovi bylo jasné, že pro řadu jeho mužů to byly jejich poslední Vánoce.

Video: Bitva o Stalingrad v barvách / YouTube

CENOVÉ BOMBY

Komentáře

Delta

17. 03. 2019

Stalingrad (1993) - Celý film CZ 2:17:40
Karel Heřmánek v akci
https://www.youtube.com/watch?v=oKJclA0Cf6g

Delta

15. 03. 2019

Zbytečné opevnění za Stalina

Stalinova a Molotovova linie: Dvojitá Potěmkinova vesnice (1)
Obyvatelé SSSR pevně věřili, že je pás opevnění ochrání před jakýmkoli útokem. Němci však obě linie lehce překonali. Proč tyto dvě hráze na obranu socialistického státu nakonec zklamaly?
https://www.stoplusjednicka.cz/stalinova-molotovova-linie-dvojita-potemkinova-vesnice-1

Stalinova a Molotovova linie: Dvojitá Potěmkinova vesnice (2)
Nekvalitní beton a neprofesionální přístup
Hlavním faktorem selhání pevností byl zřejmě lajdácký a amatérský přístup nejen při umisťování jednotlivých bunkrů, ale též při jejich budování. Při výstavbě často docházelo k excesům, jako byl například případ jednoho z bunkrů tiraspolského OP v Moldavsku, jenž měl vyrůst přímo uprostřed zavlažovacího kanálu, vyhloubeného teprve v roce 1931.
https://www.stoplusjednicka.cz/stalinova-molotovova-linie-dvojita-potemkinova-vesnice-2

Delta

13. 02. 2019

Oteplení mohlo změnit dějiny,
kdy by se Paulus velitel 6. německé armády vzdávat nemusel a polní maršál Erich von Manstein by Hitlerovi otevřeně vysvětlil, že oteplení otevřelo cestu na východ směrem k Severní Americe.
Pro západní spojence by se tak vytvořila složitá situace, protože Hitler by mohl přesunout na francouzské pobřeží milionovou armádu z východní fronty a znemožnit invazi. Dnes by nebylo potřeba žádných vojenských základen po celém světě.
Úřední jazyk by byl jasný.

Realita byla asi taková
Friedrich Wilhelm Ernst Paulus (23. září 1890, Breitenau – 1. února 1957, Drážďany), která byla zničena u Stalingradu nebyl nikdy označen za válečného zločince, ačkoliv připravoval strategické plány útočné války včetně přepadení SSSR. Před Norimberským soudem stál jako svědek sovětské obžaloby, který usvědčoval své bývalé kolegy, s kterými tyto plány připravoval. Ti skončili často na šibenici, on v přepychové drážďanské vile "Bílý jelen" zemřel ve věku 66 let. Nevím, zda mu v NDR neříkali soudruhu.

satestsat121

11. 02. 2019

Lidsky je mi jich líto, to je pravda. Ale takto nelze bitvu hodnotit. Rusové jich do zajetí převzali téměř 80 000, domu se vrátilo zhruba 5000 vojáků. Kde jsou ostatní? V Ruské zemi pohřbeni, přesně tak jak sovětší vojáci v Německu.Co ddodat? To nevím, ale rudoarmějců padlo více. Hodně zajatých Maďaři se při útěků nebo ústupu chovali hůře než jednotky SS. Existuje k tomu doklad o zvěrstvu Maďarů na řece Donu.

Delta

10. 02. 2019

Hitler nevěřil, že se jeho muži vzdají
Obklíčení Stalingradu spolu s dalšími operacemi na východní frontě mělo za cíl dobýt sovětská ropná pole na Kavkaze a odříznout Rusko od dodávek americké a obecně spojenecké pomoci z Perského zálivu, hlavně z Íránu.Ruská armáda postupnými útoky utahovala smyčku. Počátkem ledna 1943 se příliv zásob zmenšil natolik, že denní dávka jídla pro obklíčené německé vojáky byla 50 gramů chleba. Umírali tak na následky podchlazení, podvyživení, nemocí i zranění. Z vojáků zajatých u Stalingradu se vrátilo asi jen pouhých tisíc mužů. Podmínky v ruských zajateckých táborech byly strašlivé. Vojáci byli transportováni na velké vzdálenosti - pěšky, v zimě, za minimálního zásobování potravinami mnozí museli budovat Rusko

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací