Prezident Donald Trump oznámil, že po jednání v Bílém domě se špičkami amerického obranného průmyslu se šest největších dodavatelů zavázalo zčtyřnásobit výrobutoho, co označuje jako „Exquisite Class Weaponry“. Podle jeho vyjádření se na schůzce řešily výrobní kapacity a harmonogramy a cílem je dostat se „co nejrychleji“ na nejvyšší možné objemy.

Foto: Mim-104 Patriot | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Rusové provedli námořní test hypersonické řízené střely Zirkon

Trump zároveň tvrdí, že rozšiřování výroby začalo už tři měsíce před schůzkou a že výroba v závodech u řady těchto zbraní už běží.

Jenže klíčový detail je v tom, co zatím nikdo nepotvrdil: není jasné, zda schůzka přinesla nové dohody nad rámec toho, co už Pentagon od začátku roku oznámil, nebo zda šlo spíš o politické „zarámování“ už rozjetých kroků.

Kdo u toho seděl

Jednání se účastnili šéfové firem (a divizí) jako:

• RTX
• Lockheed Martin
• Boeing
• Northrop Grumman
• BAE Systems
• L3Harris Missile Solutions
• Honeywell Aerospace

Co už bylo oznámeno dřív (a proč je to důležité)

Už dříve byly zveřejněny víceleté rámcové dohody (framework agreements), které míří na prudké navýšení výroby klíčových střel a interceptorů. Patří sem například:

• s Lockheed Martin:
  • ztrojnásobení výroby PAC-3
  • zčtyřnásobení výroby interceptorů THAAD
• s RTX: navýšení výroby pro
  • Tomahawk
  • AMRAAM
  • Standard Missile-3 IIA a IB
  • Standard Missile-6
    přičemž u části z nich má výroba dvojnásobně až čtyřnásobně růst (podle vyjádření RTX)

Podstatná brzda: tyto rámce se zatím nepřetavily do finalizovaných (definitized) kontraktů. To v praxi znamená, že politické oznámení a průmyslová příprava mohou běžet, ale „tvrdá“ smluvní jistota (objemy, ceny, termíny) ještě nemusí být uzavřená.

Peníze a motory: Stát posiluje slabé místo dodavatelského řetězce

Pentagon dříve oznámil také, že investuje 1 miliardu USD do vyčlenění (spinoff) části podnikání L3Harris’s missile solutions, která vyrábí tuhé raketové motory a další kritické komponenty. Plánuje se také IPO později v tomto roce.

A Boeing? Ten je podle svého CEO Kellyho Ortberga v jednání s Pentagonem o víceleté smlouvě na PAC-3 seeker, ale zatím nebyla oznámena ani rámcová dohoda, ani finální kontrakt.

Co firmy řekly (a co neřekly)

• Lockheed Martin potvrdil, že souhlasil se zčtyřnásobením „kritické“ produkce munice, ale bez detailů.
• RTX uvedl, že chce urychlit výrobu pěti klíčových druhů munice „v souladu s historickými rámci“ dosaženými minulý měsíc s „War Department“ (takto to bylo citováno ve vyjádření).
• Northrop Grumman potvrdil účast a obecně podpořil důraz na rychlost a investice, ale bez konkrétních čísel.
• Boeing potvrdil účast, bez dalších informací.

Proč to teď zaznělo: Tlak konfliktu a otázka zásob

Schůzka proběhla v kontextu prvního týdne amerických úderů na Írán, což znovu otevřelo otázku zásob munice a rizika, že intenzivní spotřeba může vytvořit zranitelnost pro případ dalších konfliktů. Trump i vedení ministerstva obrany (včetně předsedy sboru náčelníků štábů gen. Dana Cainea) opakovaně uvedli, že stav zásob není problém.

Trump zároveň napsal, že USA mají „prakticky neomezené“ zásoby „Medium and Upper Medium Grade Munitions“, které používají například v Íránu a „nedávno“ i ve Venezuele, a dodal, že i tak byly na těchto úrovních navýšeny objednávky.

Další jednání Trumpa s šéfy obranných firem má proběhnout za dva měsíce.

Jak to souvisí se Švýcarskem (a proč to číst dohromady)

Když USA zrychlují výrobu a zároveň přesměrovávají priority dodávek, menší zákazníci v Evropě to mohou pocítit dvojím způsobem:

• delšími dodacími lhůtami (Švýcarsko už mluví o zpoždění Patriotů o 4–5 let),
• a vyššími náklady (Švýcarsko řeší navýšení cen u F-35 a žádá dodatečné stovky milionů CHF jen na dorovnání tlaku inflace a vstupů).

V jedné větě: když se velmoci dostanou do režimu „rychle víc“, zbytek trhu často přejde do režimu „čekej déle a zaplať víc“.

Zdroj: Autorský text Jonáše Nekolného