V rámci německé druhoválečné operace Barbarossa (22. 6. 1941) se v průběhu pouhých 2 měsíců Němci dostali k branám Kyjeva. V té době začala kyjevská obranná operace, což byla vojenská operace, která vyústila v katastrofální porážku sovětských vojsk v okolí Kyjeva. Jedná se o bitvu, při které došlo k největšímu obklíčení vojsk v historii válek. Do zajetí padlo přes 600 tisíc sovětských vojáků.

Foto: V bitvě o Kyjev došlo k největšímu obklíčení vojsk v historii válek. Do zajetí padlo přes 600 tisíc sovětských vojáků | Wikimedia Commons

Ve snaze zastavit útočící německou armádu, vytvořila v srpnu 1941 Rudá armáda silnou opěrnou linii v předpolí Kyjeva a především na východním břehu Dněpru. V této situaci se Hitler rozhodl bleskově odklonit směrem na jih početné tankové síly, postupující na Moskvu, a dostat se tak obráncům do zad. Toto nečekané rozhodnutí, které zaskočilo mnohé nacistické velitele, zastihlo nepřipravené rovněž sovětské obránce, kteří nedokázali útok odrazit, zejména, když se následně, v září, podařilo jiným německým obrněným jednotkám přeplavit dále na jihu přes Dněpr a uzavřít kolem obránců kotel.

Psali jsme:"Magdeburská svatba": Největší masakr v průběhu celé třicetileté války

Foto: V těžkých bojích bylo v Kyjevě zničeno 92 % domů a osvobození si vyžádalo 200000 obětí. | Bundesarchiv

19. září 1941 byla nucena Rudá armáda opustit Kyjev. Přesunuli se však pouze do již uzavřeného kotle na východním břehu Dněpru, když za sebou zničili všechny mosty. O den později padl generál Michail Kirponos. 26. září se vzdaly poslední zbytky obklíčených sovětských vojsk.

Rudá armáda tak utrpěla drtivou porážku, při které bylo zabito, zraněno či zajato přes 600 tisíc vojáků. Jako důsledek německého vítězství u Kyjeva byl odstraněn významný výběžek v jižní části německo-sovětské fronty a skupině armád Jih se otevřela cesta k dobytí a obsazení strategicky významné oblasti - Donbasu a následně postupu na Kavkaz. Operace u Kyjeva představovala pro Němce přibližně měsíční zdržení, což mohlo, spolu s dalšími okolnostmi, přispět k tomu, že místo dobytí hlavního města do příchodu zimy je na přelomu roku u Moskvy potkala první vážná porážka. Ale to už je zas jiný příběh.

Foto: Pod německou nadvládou byl pak Kyjev více než 2 roky. | Bundesarchiv

Pod německou nadvládou byl pak Kyjev více než 2 roky. Změna nastala  3. listopadu 1943, kdy se uskutečnila (v rámci mohutné ofenzívy sovětských vojsk zvané bitva o Dněpr) bitva o Kyjev, která následovala po provedení úspěšných operací v bitvě u Kurska. Tehdy Rudá armáda přešla do mohutného nástupu a převzala definitivně strategickou iniciativu. Osvobození Kyjeva od německých okupantů se zúčastnila na významném úseku 1. československá samostatná brigáda v SSSR. Osvobození Kyjeva bylo svěřeno 1. ukrajinskému frontu, kterému velel generál armády N.F. Vatutin. V těžkých bojích bylo v Kyjevě zničeno 92 % domů a osvobození si vyžádalo 200000 obětí.

Foto: Gigantický kyjevský památník Rodina Mať | Flickr se souhlasem majitele

Na počest osvobození Kyjeva byl v roce 1981 postaven gigantický památník Rodina Mať. Památníku dominuje obrovská, 102 metrů vysoká, socha, která je 23. nejvyší sochou na světě. Součástí památníku je také vojenské muzeum, kde si můžete prohlédnout druhoválečnou i novější vojenskou techniku. 

Na kyjevská nejzajímavější místa, která patří k tragickým kapitolám dějin Ukrajiny (díky 2. světové válce, hladomoru, občanské válce apod.), se můžete podívat v následujícím videu.

Video: Kyjevké tragédie - Dokumentární film / YouTube