EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Mé vzpomínky na Jirku "Regiho" Schamse: Jak vznikla jeho přezdívka a naše společné zážitky z vojenské služby

 14. 10. 2020      kategorie: Události      24 komentářů

Spolu s pozvánkou k odhalení první pamětní desky válečnému veteránovi Jirkovi "Regimu" Schamsovi, který zemřel na následky zranění v rámci zahraniční mise, se zde budu snažit Jirku připomenout formou vlastních vzpomínek. Naváži tak na dřívější seriál uveřejňovaný zde na Armywebu jeho sestrou Petrou Schamsovou. Pokusím se krátce doplnit něco z počátků Jirkovy vojenské služby včetně vysvětelní, jak vznikla jeho přezdívka "Regi".

regiNarozky_03
Foto: Jirka byl v Afghánistánu jako člen naší bývalé elitní jednotky SOG (Special Operations Group) | archiv rodiny Jirky Schamse

S Jirkou jsem sloužil v průběhu základní vojenské služby v Kolíně, pak se Jirka opět objevil jako doplněk našeho praporu v misi SFOR v Bosně-Hercegovině, později jsme spolu občas mluvili po vojenských linkách a po jeho zranění jsme se viděli v nemocnicích po Praze a jednou u něj v bytě na Lukách v Praze.

Psali jsme: Velitel české elitní jednotky SOG z války v Afghánistánu o filmu na Život a na smrt

Jirku jsem poprvé viděl druhý den mé základní vojenské služby 6. ledna 1993 ráno v 06.10 hod, když nás vyhnali na naší první rozcvičku v kasárnách 1. smp REB (smíšený pluk Radioelektronického pluku) v Kolíně, kde jsme se objevili po nočním přesunu od 2. smp. REB v Lipníku nad Bečvou a "dlouhém" tříhodinovém spánku, kdy nám bylo po příjezdu řečeno, že o to budeme spát déle. Ve vojenské řeči necelé 3 hodiny. Venku byla tma, sníh a mráz, ideální vojenské počasí. Skupina velitelů družstev, kteří byli na vojně o tři měsíce až rok, déle než my, nás jako masu zelenáčů vyhnali poklusem na rozcvičku, dnes by se řeklo „jogging“. Běhali jsme pár kilometrů, kliky, sed-lehy, trakaře, žabáky (v dřepu co nejrychleji) kolem fotbalového hřiště, a pak, za zvracení některých z nás, po schodech na rotu.

Při snídani, kterou jsme chtěli časově pojmout jako civilní, jak jsme byli zvyklí doma, se téměř hned po dosednutí ke stolu ozvalo: "Vztyk odchod!". Nastoupili jsme tedy na nástupišti (v armádní řeči na „buzerák“) a byli jsme ,,uvítáni“ u VÚ 1544 Kolín, 6. SPS REB. Část z nás šla na ŠDZ (Školu důstojníku v záloze), další část (včetně mě) šla na poddůstojnickou školu a poslední skupina šla na řidiče. Seřadili nás do družstev, ve kterých budeme fungovat 10 týdnů. Před naším družstvem, zařazeným do 1. čety, stál svobodník Jiří Schams, který byl toho času už celé 3 dlouhé měsíce na vojně. Černé vlasy, vystříhané na ostrůvek, lenonky.

Jak jsme se brzy dozvěděli, jeho přezdívka byla "Ranger". V tu dobu jsme ještě nevěděli proč, ale brzy nám to došlo. Jirka totiž velmi rád citoval z polních manuálů Rangers. Když jsme na výcviku v mrazu našli smradlavou bahnitou tůň, mohli jsme si být jistí, že se s ní potkáme osobně, ale na rozdíl od ostatních nadřízených Jirka do ní vlezl nebo se v ní plazil s námi. Příslušníci amerických Rangers v Americe, ani netušili, že mají své odloučené družstvo v Kolíně :)

Psali jsme: EXPENDABLES 3 - účastníci "zájezdu"

Přísaha prvních vojáků nové republiky. Konec ledna 1993, 1. četa SPS (REB) (PŠ) Jirka Schams uprostřed. CZFORCESFoto: Přísaha prvních vojáků nové republiky, konec ledna 1993, 1. četa SPS (REB) (PŠ). Jirka Schams uprostřed | archiv autora

Když jsme měli v březnu závěrečné cvičení před návratem k útvarům, přesouvali jsme z posádkového cvičiště Konárovic do kasáren v Kolíně. Během přesunu nás nesměli jako družstvo objevit naši nadřízení vojáci z povolání, kteří hlídkovali po trase. Jirka chtěl, abychom byli nejlepší, tak se rozhodl zaimprovizovat a "zrekvíroval" motorový vlak. Bez jízdenek se v noci naše družstvo na jeho povel nacpalo do posledního motoráku plného unavených, rozespalých a vyjevených cestujících. Jirka během jízdy pořád přes ty své lenonky mžoural z okna a hlídal. Náhle uviděl "vejtřasku" (nákladní vozidlo Praga V3S) s velitelem školy a zařval: "K zemi!" Neváhali jsme a všichni špinaví v jehličí s Sa-58 a plnou polní jsme popadali na zem mezi cestující. Když jsme pak vystupovali, civilní cestující nám fandili. Po vystoupení z vlaku jsme rychle vyrazili do kasáren a byli jsme první.
 
Jediná výjimka, kdy jsme nebyli spolu, byl výcvik na technice. Jirka byl náčelník stanice RUP (Pavel) a my, jeho družstvo, jsme byli RUD (David), což byly prostředky radiolektronického průzkumu na podvozku PV3RS. Byli jsme za něj rádi, i když mnozí velitelé družstev Jirku moc nemuseli, byl pro ně "guma", nepil a oni jeli "mazáckou vojnu". Já a někteří další jsme ji odmítali, nikde jsem ji v základních řádech nenašel. Jednou Jirku donutili, ať si ode mě nechá udělat jídlo a pití, říkalo se tomu "bufet a sahara". Tehdy bylo vidět, že je mu to proti srsti. Když jsem mu pak ten "bufet a saharu" donesl, řekl jsem mu, že být jím bych to nejedl a nepil, protože neví, co v tom je. Tím to skončilo a už nikdy nic nechtěl. Po letech, když na to došla řeč, jsem mu pak řekl, co v tom bylo. Říkal, že ho to nepřekvapilo .Často jsme se pak spolu bavili, on o Rangerech, já o našich letcích a vojácích v Anglii, které jsem znal. 

Jelikož jsem měl schopnost, řečeno klasikem z filmu Černý jestřáb sestřelen, psát na stroji všemideseti prsty, psal jsem písemné  přípravy pro velitele čet a výkonného praporčíka.

VÚ 1544 Kolín 6.PSP REB, kulturní místnost. Vlevo Jirka,,Rangers,, Schams, vpravo por. Koprnický. CZFORCES
Foto: VÚ 1544 Kolín 6.PSP REB, kulturní místnost. Vlevo Jirka,"Ranger" Schams, vpravo por. Koprnický | archiv autora

Na vojně se Jirkovi říkalo "Ranger" i proto, že ve volném čase rád nosil jejich maskáče, uměl nazpaměť jejich manuály a v civilu byl součásti reenactingové jednotky Rangers v Praze. Taky vzpomínám, když si Jirka koupil airsoftovou M-16, to se pak chodba mezi ložnicemi změnila v bojiště. Jirka byl takový klasický "Rangers lead the way!"

Po čase jsme odjeli zpět k útvarům. Když jsem se po třech měsících z Lipníku nad Bečvou vrátil do Kolína, tak jsme se s Jirkou bavili již jako staří známí. Když Jirka odcházel do civilu (tři měsíce přede mnou), ptal jsem se ho, proč jde jako četař, když ostatní velitelé družstev z jeho útvaru, kteří nebyli tak dobří jak on, odcházejí jako rotní. Odpověděl mi, že v americké armádě jsou seržanti páteř armády, že četař je sergeant, tak proto. Potom jsem ho neviděl. Oba jsme nastupovali na vojnu na 18 měsíců, ale nakonec díky zkracování odsloužili jen 12.

Následně bez jednoho měsíce uběhly 4 roky, když jsem v září 1997, 6 měsíců na své první misi SFOR v Bosně a Hercegovině, zastupoval na naší 1. mechanizované "neporazitelné" rotě výkonného praporčíka a četl rozkaz velitele praporu a pročítal jména s novými vojáky na doplnění. Mezi jmény jsem nalezl i četaře Jiřího Schamse. Šel jsem za velitelem roty npor. Bulantem, řekl jsem mu důvod, požádal o landrover a řidiče a vyrazil na velení praporu na Dolnji Ljubiji. Tam mě poslali do patra ke spojařům a řidičům, naštěstí jsem v té džungli narazil na Tomáše Kubátiho. Říkám mu: "Hledám Schamse." "Koho?", "Schamse.", "Neznám." , "Je to nováček, rád spí.", "Jo toho znám, zrovna spí, jako medvěd." a šel ho vzbudit. Po chvíli přišel Jirka, už bez lenonek a mžoural. Okamžitě jsme se začali smát. "Co tady děláš?", "Nic, čekám půl roku na tebe." Tak jsme pokecali. Našetřil si na operaci očí, aby ho vzali do armády. Sloužil v té době ve Zbirohu. U praporu jezdil s jeepem jako řidič velitele praporu pplk. Pavla Jiráčka. Jednou s ním přijel na naši základnu a sháněl se po mně. Kluci od nás z čety: "To neuvěříš, co má." Tak jsem tam šel a koukám, na Sa-58 si namontoval osvětlovací raketu ROSS. Říkám: " Na co to máš?", "Jsem řidič a zároveň ochrana velitele praporu, tak násobím palebný účinek." To je blbost. Pod druhé už to tam neměl. Posledního listopadu jsme vyrotovali do republiky a Jirka pokračoval se 7. mechanizovanou brigádou do léta 1998. To byl pořád ještě "Ranger". Jde to vidět i na tom, jak nosil baret z medajlovačky jejich rotace, což je vidět na fotografii od jeho spolubojovníka.

Medajlovačka 6.mpr SFOR 1998
Foto: Medajlovačka 6.mpr SFOR 1998 | archiv autora

Za dva roky na to už jsem sloužil u 4. průzkumného praporu a volám do Prostějova k 6. skss Jardovi M. Nedávno se vrátili z první mise KFOR z Kosova a my jsme se tam chystali střídat náš prapor. Telefon zvedl Jirka. Říkám: "Co tam děláš?", "Sloužím, a ty jsi kde?". Tak jsme se zas s Jirkou potkali a občas po telefonu pokecali. V Prostějově také vznikla jeho současná přezdívka "Regi", kdy jeho původní přezdívku "Ranger" zkrátili a přehodili písmenka.

V roce 2010 jsem byl na MO na Valech v Praze na schůzi válečných veteránů a najednou tam přivezli vousatého veterána na invalidním vozíku. Nějak moc jsem to nevnímal. Až druhý den, když jsem četl noviny, jsem zjistil, že se jednalo o Jirku. Na fotce byl Jirka, tehdy už REGI, byla s ním mamka a asi už i Dan. Na SVV ČR jsem se pak dozvěděl více. Jirka zase udával směr "Rangers lead the way!" Potom mi to sám v ÚVN vyprávěl. Díky němu se konečně váleční veteráni vzchopili. Už bylo dost zraněných vojáků z misí, jejichž zraněním končila jejich služba a vše s tím spojené. Jak sám Jirka říkal, po útoku IED ho odvezli z Afghanistánu zpět do ČR, kde ležel 3 měsíce v umělém spánku v ÚVN. Nikdo nepočítal s tím, že se probere. Jirka to ovšem zase dal. Když se probudil, u jeho postele stál nějaký chlap v uniformě. Jirka myslel, že to souvisí se službou, že má podepsat papír, tak ho podepsal. Až pak se zjistilo, že podepsal vlastní propuštění do civilu ze zdravotních důvodů. Mamka ho na vycházku dostala v modré armádní teplákovce a obyčejném vozíku. Muselo to být hrozné. Tak začal bo j- nic pěkného. Nakonec se řeklo, že Jirku takhle dovezeme před parlament a kolem budou stát ostatní veteráni v uniformách s vyznamenáními s tím, že si tu ostudu nikdo neriskne. A nerisknul. Po boji jeho rodiny, spolubojovníků a dalších veteránů, SVV ČR, byl Jirka přijat zpět do armády, dostal propuštění pro pracovní úraz (nejsem úředník, jmenuje se to jinak) a armáda mu hradila i další kompenzace. A tím Jirka "Regi" Schams otevřel nový civilizovaný přístup státu k dalším stejně zraněným veteránům, jako  Miroslav Lidinský (zraněný spolu s ním), Jirka, Lukáš "Hiro" Hirka, Ivan Vorel, Robert Chudý, Jaroslav Mevald  a mnoho dalších.

schams
Foto: Navzdory svému osudu se Jirka stále usmíval | army.cz

Nejvíce času s Jirkou trávila jeho rodina, kamarádi a spolubojovníci ze SOGu (Special Operations Group). Ti za ním chodili pořád po různých nemocnicích, pár mě jich představil, přece spolu prožili nejvíc. Bylo to čerstvě po rozpuštění jednotky a nikomu moc nevěřili (a měli k tomu důvod). Po mém seznámení s nimi už to bylo v pohodě. Jednou jsem za ním byl večer v ÚVN. Už od dveří bylo neskutečný, jak má Jirka vrchní část těla zase nabušenou. V hlavě měl sice střepinu, ale už mluvil trochu lépe, jen trvalo delší dobu než řekl nějaké slovo. Ležel a na klíně měl notebook. Když mě spatřil, hned ho zavřel. Říkám mu: "Porno?", "Jo", smál se. "Tak už jsi na dobré cestě." Jednou jsem se ho zeptal, co by chtěl nejvíc? Jirka odpověděl: "Dát se do kupy a nazpět do války." Byl prostě pořád stejný.

V bytě na Lukách měl Jirka sbírku válečných knih, zbraní a četnické věci, pokud se nepletu po dědovi. Přesto, čím si Jirka prošel, byla s ním velká sranda. Jediné, co ho vždy spolehlivě připravilo o náladu, bylo zneužití jeho jména a pár s tím spojených věcí. Kromě své rodiny, ošetřovatele Dana byl Jirka stále v kontaktu s VP, SOGem i 601. skss.

Naposledy jsem Jirku viděl na podzim 2014 na výstavě Future Soldier v Letňanech, seděl u stánku Vojenské policie a bavil se s kluky (asi) ze SOGu. Netušil jsem tehdy, že bojuje s další těžkou nemocí, byl úplně vyhublý. Říkal jsem si, že nebudu rušit, asi zase někde "bojoval" nebo "honil holky". Říkal jsem si, že mu pak napíšu na mobil a domluvíme se na schůzce. Byla to chyba! Už jsme to nestihli.

74670797_1154315121424607_3128142917831491584_n
Foto: Petra a Jirka Schamsovi  - Sourozenci a nerozluční spolubojovníci | archiv rodiny Jirky Schamse

Když jme pak založili spolek na podporu válečných veteránů, došli jsme k plánu vytváře pamětní desky těmto hrdinům. Řešili jsme, kdo bude první. Nakonec jsme se odhodlali ozvat Jirkově rodině. Z následného posezení s jeho sestrou Petrou byl nakonec, místo očekávaného smutku, veselý podvečer plný vzpomínek. Plno se jich nedá publikovat, například jak měl Jirka zabezpečenou chalupu, jak ji jeho kamarádi EOD z ex-SOG čistili podle jeho plánu, kdy jim tam něco neškodného schválně nenakreslil. A smál se, jak je dostal. Typický Ranger, vždy něco v záloze. 

deska
Foto: Pamětní deska | archiv autora

Jirkova rodina s vytvořením pamětní desky souhlasila. Číslo na Jirku mám dodnes a jak ho znám, tak až se jako vojáci zase setkáme na onom světě, bude se Jirka zas tiše usmívat a udávat směr.

CENOVÉ BOMBY (551)

Komentáře

karel3

18. 10. 2020

Martin23
"Jistě Franto, ty se věnuješ plivání na 10 milionů obyvatel této země.
Protože ten správný jsi ty a ten o kom to řekneš."
-----------------------------------------------------------------------
Jak se projevuje to plivání na 10 miliónů ?
Ty si opravdu myslíš Rusomile v důchodu, že Franta je jenom jeden a takových jako ty je 10 miliónů v této republice ? To by na tom byla ČR hodně bídně. :slight_smile:
A nezapomeň napsat celostránkovou "dovysvětlovačku", jak jsi to vlasně ve skutečnosti "myslel". :slight_smile:

Martin23

18. 10. 2020

Jistě Franto, ty se věnuješ plivání na 10 milionů obyvatel této země.
Protože ten správný jsi ty a ten o kom to řekneš.

Franta

17. 10. 2020

Me ale nezajima nejaky pavel
Pro me je hrdinou prave ten obyčejny kluk ktery dobrovolne sel a obetoval sam sebe ....ze trochu podle meho mineni neodborne ...je vec jina
Byl to podle me dobrej chlap

A jinak opravdu me nezajimaji cesky komunisti nebo karierni komunisti nebo karieristi nebo svlikači trenyrek, vubec ne
Takže me to nepodsouvejte
Pro me je hrdina prave ten ( bohužel asi naivni ) ale dobry chlapek z toho pražskyho sidlište
Oni statečný a dobry lidi byvaji obvykle naivni - nečekaji tu sprostotu v čr kolem sebe

Badysak

17. 10. 2020

Pavel řekl: „… museli zároveň procházet dopředu sítem velmi pečlivého výběru, jehož součástí bylo utvrzení loajality s komunistickou stranou. V polovině osmdesátých let byl před tuhle volbu postaven i výsadkářský aspirant Petr Pavel. ’Podmínkou, abych mohl dělat, co jsem chtěl, byla červená knížka, bral jsem to jako realitu, která prorůstala všude. Alternativou bylo nebýt u výsadkářů a tím pro mě u armády, ale to jsem nechtěl

https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Pavel#cite_note-9

Tedy to nebyl komunista, ale karierista. Je rozdíl věřit ideologii a nebo využít blbosti druhých pro svůj postup. Navíc

Martin23

17. 10. 2020

Frantíku taky to zopakuju znova, a já ti jen chtěl sdělit, že našim nejznámějším, ale žijícím hrdinou je generál Pavel, který na misích dostal mnoho vyznamenání, ale stejně tak byl komunistickou podržtaškou a před rokem 1989 miloval SSSR a myslel pokrokově. Tolik tvému zfanatizovanému politickému postoji, který zde neustále prezentuješ jako svazák v budovatelských letech.

astor

16. 10. 2020

Franta a Karel, kluci jako buci:
:grinning::grinning::grinning::grinning::grinning::grinning::grinning::grinning:

Franta

16. 10. 2020

Zopakuju to znova,
Toho mrtveho chlapika - vojaka , si já na rozdíl od komunistickych podržtašek a ruských vítačů vážím
Vážím si ho a zaroven si myslím že mel mít lepší výcvik a mel dostat více času na ...rozkoukání....
Ale jinak ano , prave z lidi jeho typu můžeme čekat pozvednutí z marasmu českeho naroda , ne od svlíkačů kalhot či podporovatelů rusáků nebo činanů nebo podobných zločineckých uskupení
To že český národ z vyznamne časti selhal a selhavá - za to já nemůžu , to me nemůže nikdo vyčítat , me muže nekdo pouze vyčitat ....že to nahlas říkám ( protože me to se.re )

A prosím nedelejte zde vy proruský krete...ni nejake vlastence , vy nejste vlastenci , vy jste jen levičácký sluhové co se za vlastenectví schováváte
A mimochodem , nekdy mám pocit že ke komunistům a levičákům se tzv vlastenectví ve skutečnosti hodí - vždy tam totiž zaslechnu zaroven antiamerikanismus a kradme pokukování smerem k Moskve
Proto mam mnohem radeji Patriotismus - neni to tak ožvýkané a oslintané slovo komunistickou ožralou držkou

karel3

16. 10. 2020

astor
"Franta a Karel
S vámi neobolševíky je zábava..."
------------------------------------------------
S tebou také Slovane.
Neo - nový
Bolševici – členové frakce v Ruské sociálně demokratické dělnické straně, později členové či příznivci nástupnických stran (komunistické strany Sovětského svazu). (Google)

Ty ses opravdu mamince a tatínkovi povedl slovanský "mysliteli".
Hlavně, že papouškuješ slovník ruských slouhů, Klausovic rodiny, Okamury, Trikolóry, SPD a možná i toho senilního lháře na hradě s ovčím poskokem, aniž bys významu rozumněl.
Slovník zasloužilých žmoulačů čepic na dvoře ruské ambasády při každém výročí bolševika. :smile:
A ještě si to dá za nick anglické jméno "astor".
Možná by ti víc slušel nick Pavka Korčagin. :laughing::laughing::laughing:
Bože, ty to tam nahoře vidíš! A tohleto má v ČR volební právo! :smile:

astor

16. 10. 2020

Franta a Karel
S vámi neobolševíky je zábava...

Franta

16. 10. 2020

Karel3

SOUHLAS

karel3

16. 10. 2020

astor
"Přijde mi ostudné, že se naši vojáci účastní okupace cizího národa, který proti nám nemá žádné zlé úmysly a nevede a nevedl proti nám válku."
------------------------------------------------------------------
Příjde mi úsměvné, že se k vojenským operacím vyjadřuje příslušník většinového národa srábků, kteří před nepřítelem raději zalezou do hospod. Místo obrany rodné země volí kolaboraci s okupanty a trapné výmluvy na jiné (30.září 1938, 15.3.1939 a 21.8.1968).
Dávat 43 let (1946-1989) nejvíce hlasu ve volbách komoušům a soudružit se s okupantem, který po boku Adolfa Hitlera rozpoutal 2.světovou válku to už chce speciální genetickou výbavu.
Potom se člověk nemůže v populaci divit ohnutým páteřím a starobním hlavám se zbytky zaschlého ruského trusu. :smile:

"Někteří tady brečí jak "russáci" v srpnu 68 okupovali ČSSR (ve skutečnosti vojska Varšavské smlouvy) a jak to bylo kruté."
----------------------------------------
Do 31.řijna 1968 opustili vojáci ostatních států Varšavské smlouvy území Československa.
21 let okupovali Československo pouze sovětští okupanti za souhlasného hýkání 2 mil. členů Komunistické strany Československa. Odtáhli do 21.června 1991 k vélkému smutku jejich zdejších oslíků a obdivovatelů, kteří se bohužel pro ČR neodstěhovali s nimi. Naštěstí, čas pracuje pro normální obyvatele. :smile:

astor

15. 10. 2020

Přijde mi ostudné, že se naši vojáci účastní okupace cizího národa, který proti nám nemá žádné zlé úmysly a nevede a nevedl proti nám válku. Někteří tady brečí jak "russáci" v srpnu 68 okupovali ČSSR (ve skutečnosti vojska Varšavské smlouvy) a jak to bylo kruté. V porovnání s tím je americká agrese s významnou podporou armád států NATO a následná okupace v Afghánistánu čím? Porovnejte jen kolaterární ztráty u nás v 68 a tam dnes. Žvanění o spojenecké solidaritě si nechte na stranické schůze, mě to jako českého občana nezajímá. Afghánci si nepřejí nic jiného, než aby okupanti táhli. Z tohoto pohledu, zdá se, se blýská na lepší časy. Američani odtáhnou a Afghánci si to se všemi kolaboranty vyřídí, jak je v kraji zvykem. Jaký to celé mělo smysl?

Franta

15. 10. 2020

Moje ohazovaní národa ?
Vzdyt vy sam jste příkladem že se nepletu , cesky národ je z velké části levicovy a z toho vznikaji stale stejne opakujici se problemy ktere stale usti do stejnych chyb
V posledni dobe se udala nastesti jedna dobra vec - vztyčení Marianského sloupu coz by mohlo mit potencial zmenit ducha zeme , proto se to lidem vašeho typu nelíbí
Jestli ja ohazuju cesky narod jak rikate tak to pro me nic neznamena , vyhrazuji si pravo ohazovat každou vec ktera neni spravna at je to cokoliv
I český národ mel koncentrační tabory , mam snad je za to pochvalit ?

Jozka

15. 10. 2020

Díky za super článek. Tohle má smysl. Suchá data jde sepsat i po dlouhé době na základě archiválií, ale osobní vzpomínky, pokud se nezachytí, zmizí navždy...

Martin23

15. 10. 2020

​Franta
S padlým, kterého připomíná ten článek to nemá společného nic.
Reagoval jsem na tvůj příspěvek vyjma prvních dvou slov. Reagoval jsem na to tvoje ohazování národa, na to naznačování, na to kádrování.
Že tomu tvému kádrování neodpovídají ani profily hrdinů. Natož aby ses otíral o národ.

Franta

15. 10. 2020

,,Já tě uvedu do obrazu jednou citací z tisku:
Veterán z misí v Kosovu a v Kuvajtu, který,,....atd

Nevim co to má co společného s vojakem co umrel na zraneni ?
Jestli nejaky český vojak nema rad Američany tak me to nijak nepřekvapuje , pravdepodobne pochazi z komunistické rodiny kde tatínek , maminka nebo nekdo blizky byl člen KSC a on pouze predava to co do sebe nasal....
A jestli ten janek co ukazuje zadek je pašák chlap ?
No ja nevím , neznám ho ,
Zadne zranení nemá , nezahynul, od Police ho vyhodili či co...nevim co je zač

Na rozdíl od toho janka se zadkem ....ale niže uvedený voják dal všanc svuj život a zdraví - zcela PROKAZATELNE
Kde tady kdo , krome českého pseudovzdelance může videt jakou souvislost ?
Co je hrdinského na tom si ssvlikat kalhoty a ukazovat zadek na veřejnosti ?

To je jen pouhé pozerství a zastydla puberta ....nu ale je možné že prave podobní pošuci oslovuji ruzné pseudointelektualy a ti je pak považuji za pravé hrdiny

karel3

15. 10. 2020

Martin23
"Podobná věc probíhala i v Sýrii. Asad, který svého času dostal Řád čestné legie, než se stal zase asi náhodou vyvrhel, vedl Sýrii jako sekulární a Sýrie byla do začátku pokusů ze strany USA ji uchvátit v regionu velmi rozvinutou a bohatou zemí."
--------------------------------------------------------------
Slovanský jouda dokáže nemožné.
Splácat dohromady v jedné větě francouzský Řád čestné legie a "ztělesněné zlo" USA.
Divím se, že jsi do té bramboračky nepřidal Sorose, Merkel a Kalouska.
Potom se divíš, že slovanští chytrolíni tvého střihu jsou v normální společnosti k smíchu. :slight_smile:
Mimo jiné Asad Řád čestné legie v 18.4.2018 Francii potupně vrátil.
Nebyla to žádná statečnost. Elysejský palác avizoval dva dny před tím 16.4.2018, že Řád čestné legie Asadovi odebere. :slight_smile:

Tonda

14. 10. 2020

Zdravím Jirku, tam nahoru. Měl jsem tu čest Jirku poznat osobně. Medajlovačka 6.mpr SFOR 1998, ten nejvíšší jsem já. Nikdo nebyl větší voják neš Jirka, Regi!!:) on to opavdu miloval. Moc rád jsem se s ním bavil pro jeho pozitivitu a pohled na svět:) byl taková baterie na dobití dobré nálady:) čest jeho památce.

Martin23

14. 10. 2020

Franto
Já tě uvedu do obrazu jednou citací z tisku:
Veterán z misí v Kosovu a v Kuvajtu, který podstoupil nebezpečné vojenské mise a jehož uniformu ozdobila řada vyznamenání Martin Zapletal byl až do 28. 5. 2016, kdy ve Vyškově několikrát vystrčil holý zadek na projíždějící konvoj armády USA, české veřejnosti zcela neznámý.

To i ten pašák chlap Petr Pavel byl dříve člen KSČ a přísahal věrnost socialistickému zřízení, tedy narozdíl ode mne. Ale to bych mu nevyčítal, kdyby dnes nekádroval podobně jako ty.

Franta

14. 10. 2020

Pašák chlap,
Jen ..nu , nejsem si jist zda tato zem si vubec lidi podobného typu zasluhuje , jestli by nemelo byt tady spíše 10 mil Babišů ,Zemanů , Gottwaldu apod...to by myslím vice lidem v čr vyhovovalo a nevznikaly by žádné dohady
Všichni pekne komunisti , podvodnici , podvrataci , socialisti , lháři , levičáci , piráti atd atd a nastalo by jednoznačné porozumení

Martin23

14. 10. 2020

Milan Jarnar
Nejenže to byla chyba, ale západ k takovým věcem vůbec nemá právo.

PS. Kaddáfí a Husajn - oba dříve velcí kámoši západu, ve svých zemích realizovali sekulární organizaci společnosti (tedy bez zásadní vazby na náboženství).
Naopak po jejich likvidaci došlo k islamizaci.

Podobná věc probíhala i v Sýrii. Asad, který svého času dostal Řád čestné legie, než se stal zase asi náhodou vyvrhel, vedl Sýrii jako sekulární a Sýrie byla do začátku pokusů ze strany USA ji uchvátit v regionu velmi rozvinutou a bohatou zemí.
I proto ČT smazala všechny cestovatelské pořady o Sýrii. Neopovídaly by současné politice.

Až po roku 2011 se tam začínají záměrně marastit různé islamistické klany, které Bašár do té doby držel u huby.

Poměrně věcně a zajímavě o problematice Sýrie na internetu hovoří paní Filipi - naše velvyslankyně v Sýrii. Jednou ji pozvali do ČT a pak již tu chybu nezopakovali.

Martin

14. 10. 2020

https://m.youtube.com/watch?v=bwVUXMs6CXA

asi tak

Martin23

14. 10. 2020

Jako volič současného prezidenta jsem nikdy nesdílel jeho názor směrem k naší misi v Afganistánu.
Naprosto odmítám tezi, že v Afganistánu někdo bojuje za svobodu a demokracii v ČR.
Je to nesmysl.
Naopak s intervencí spojenců souvisí migrace Afgánců do světa.
Dál k tomu řeknu jen tolik. Znám 6 lidí, kteří byli na misích. Všichni se tím chtěli zejména finančně zabezpečit. Všech 6 vědělo o čem to je, že mou být zabiti, zraněni, ale že také mohou zabít a zranit.
A to si každý se svým svědomím musí vyřešit sám.

PS. Nikdy jsem nepochopil, co přesně dobrodružství v Afganistánu má za cíle. Víme, že spojenecké jednotky ovládají cca 20% území Afganistánu a že tam jsou bráni jako okupanti a tedy nikdy nemohou "vyhrát".
A já jsem zvědav, co se stane, až USA odejdou, protože oni se již s oponenty v Afganistánu (nevím zda je sami ještě označují za teroristy) snaží dohodnout? Jak na to zaraaguje naš stát a další spojenci? No buď se stáhnou a pak těžko budou vysvětlovat, proč s tím bojem za demokracii a svobodu skončili nebo budou muset doplnit o tisíce a spíše desetitisíce vojáků stavy za USA.

karel3

14. 10. 2020

Díky.
Nikdy bych nevěřil, jak se zdejší "všeobjímající" stát chová také k veteránům. Občas se něco dostane na veřejnost, ale není to moc vidět. Je ostudou, že jako občané jsme lhostejní k osudu lidí, kteří šíří dobré jméno ČR. Na rozdíl od těch, kteří dělají ostudu, nebo se nestarají o veterány jak by měli i když jim byl resort armády svěřen do správy.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací