EXCALIBUR
CZUB

Měli jsme v roce 1938 bojovat?

 05. 08. 2018      kategorie: Vojenská historie      46 komentářů

Věčná otázka! Měli jsme se v roce 1938 bránit, nebo ne? Podívejte se s námi na následující video, kdy se dokumentární vize pokouší hledat odpovědi na věčnou, bolestivou a stále se opakující "osmičkovou" otázku: "Měli jsme se v roce 1938 bránit útoku nacistického Německa?"   

V roce 1938 byla naše armáda na velmi vysoké úrovni co se vojáků, výstroje i výzbroje týče. Měli jsme na tu dobu velmi dobré tanky (např. LT vz.35), špičkové zbraně (např. lehký kulomet vz. 26 nebo těžký kulomet vz. 37) a morálka českých vojáků byla bojová. Přestože naše botenové obranné opevnění nebylo v roce 1938 plně dostavěno ani dovybaveno, stávající objekty by nepřítele přesto určitě potrápily.

prisahame
Foto: Naše armáda byla v roce 1938 na velmi vysoké úrovni

Psali jsme: Zánik a likvidace Vojenského Výcvikového Prostoru - Milovice (Boží Dar)

Avšak poté, co nás naši angličtí a francouzští "spojenci" nechali ve štychu, došlo k rozhodnutí se nebránit a bez boje vpustit německý Wehrmacht do naší republiky a umožnit tím nejen bez ztrát zabrat svobodnou zemi, ale také se kvalitně vyzbrojit českými zbraněmi/technikou pro nadcházející 2. světovou válku.

Jaké by to bylo a jak by to asi dopadlo, kdybychom se bránili? Scénář vychází z existujících vojenskohistorických studií na toto téma a opírá se o odborníky, především vojenské historiky. Jedná se o vizi, avšak dokumentárně erudovanou a respektující realitu. Prostřednictvím rekonstrukce nikdy neuskutečněných rozhovorů, rozhodnutí i situací a s využitím virtuálních realizací bojových scén se pouštíme na led spekulativní historie, led možná tenký, protože v historii kondicionál neplatí - ale co kdyby?

Video: Měli jsme v roce 1938 bojovat? / YouTube

Psali jsme: Britové o něm natočili film, dali mu vyznamenání, komunisté ho zavřeli a zabili

 Autor: Hanz

ARMY24

Komentáře

PA

24. 08. 2018

Jirka 26 - "pevnosti měly být dokončeny někdy v roce 1946"

V průvodci po pevnosti jsem ale četl, že úplné dokončení
mělo být v r. 1954....

Takže obratnou diplomacií by se to pozdrželo ne?
A pak bychom do toho šlápli !!

Velký_Amos

11. 08. 2018

je tam malý překlep - k anšlusu došlo v roce 1938......nepozornost a omluva

Velký_Amos

11. 08. 2018

Řešíte kvadraturu kruhu. "Naší morální povinností byla bránit se".......mám nesmělou otázku: "Už jste někdy v praxi zažili politiku vedenou v souladu s morálkou?" A Dr. Edvard Beneš, který byl STÁTNÍKEM, na rozdíl od politiků, měl před sebou úkol, který by mu nezáviděl nikdo ani dnes. Tady byla v ohrožení nejen státnost, ale samotná existence národa, trochu naivně označovaného za československý. Beneš viděl dál do budoucnosti, dál než drtivá většina ostatních v té době; bylo málo těch, kdo si uvědomovali nebezpečí politiky appeasementu (např. W. Churchill) - svět se dodnes nedokázal poučit, ale to je již jiná story. Pokud hledáte viníka války, hledejte ho mezi našimi tehdejšími (a znovu dnešními) spojenci. Neb nikdo není více zodpovědný za rozpoutání 2. světové války než Velká Británie a Francie, kteří měli dost času, možností a důvodů zabránit Hitlerovi ve znovuvyzbrojení Německa a jeho konverzi v ohnisko nové války. Mám snad jmenovat vypovězení Versaillské smlouvy, tolerance budování wehrmachtu (namísto povoleného 100.000 Reichswehru), budování nové kriegsmarine (na základě britsko-německé dohody z roku 1935 - sic!), připojení Sárska (1935), obsazení demilitarizovaného Porýní (1936), mlčky tolerovanou podporu frankistů za občanské války ve Španělsku...? Pokud k těmto činům, konaným v přímém rozporu s versaillskou mírovou dohodou neměl Hitler přímé požehnání Anglie a Francie, pak se tyto mocnosti zmohly maximálně tak na vydání protestní diplomatické nóty - a to bylo vše. A to všechno v době, kdy Německo bylo velmi, velmi zranitelné. Těm několika málo státníkům bylo jasné, kam Německo směřuje; politici politikařili a daleko více je trápila skutečnost, že SSSR ještě vůbec existuje a fakt, že smrtelné nebezpečí pro jejich země leží podstatné blíže, bohorovně přehlíželi. Drang nach Osten - to jejich uchu velice lahodilo, tady jim Hitler kápl do noty. Že mezi Německem a SSSR leží několik málo nově vzniklých států? Koho by takový detail zajímal; když se kácí les, tak přece létají třísky, že? Tady bych hledal odpověď na otázku, proč naši "spojenci" neměli zájem bojovat "za neznámou zemi kdesi uprostřed Evropy." A tady také hledejte odpověď na otázku, proč ti samí spojenci neměli zájem cokoli udělat pro Polsko po 1.9.1939. Ach ano, oni přece Německu vyhlásili válku - ale fakticky Poláky nechali zmasakrovat, aniž pro ně hnuli prstem....nepočítáme-li letákové bombardování Německa, čímž dosáhli toho, že v některých oblastech dočasně Němcům pokryli spotřebu toaletního papíru. Ale dálnice na východ (Drang nach Osten) byla otevřena! A pokud by někdo náhodou chtěl argumentovat, že spojenci bojovali na mořích (např. proti Graf Spee), pak si dovolím nesměle připomenout, že to pouze chránili své námořní zásobovací cesty, ale pro Poláky to žádná pomoc nebyla.
Takže, při vědomí toho všeho - bránit se, či nikoli? Dát v sázku vlastní existenci národa při vědomí, že ne Německo, ale ČSR bude prohlášena za původce války? Při vědomí toho, že Poláci jsou celí nažhavení, až konečně získají to Těšínsko, o které jsme s nimi bojovali již v lednu 1919? Při vědomí toho, že Maďarsko stále nezapomnělo na své Horní Uhry? Při vědomí toho, že jediný sousední stát, se kterým nepovedeme válku zůstane Rumunsko? Při vědomí toho, že po anšlusu Rakouska v březnu 1939 je jižní hranice v podstatě nekrytá? Při vědomí toho, že máte v týlu 3 milióny sudetských Němců a 95% z nich podporuje Hitlera? Při vědomí toho, že spojenci vás v tom nechají až do hořkého konce, protože jste to byli vy, kdo odmítl "mírové řešení." Při vědomí toho, že ani Stalin vám nepřijde na pomoc, protože nemáte společné hranice, protože ani Polsko, ani Rumunsko nedají souhlas s průchodem vojsk, protože velení Rudé armády bylo zlikvidováno čistkami v roce 1937 - a protože i kdyby se toto všechno nějak vyřešilo, budete mít proti sobě celý zbytek kontinentu, neboť jste to vy , kdo vpustil bolševika do Evropy? Technické a početní vybavení armád nezmiňuji, to tady fundovaně vykonali jiní? Tak co, vy gaučoví hrdinové a počítačoví válečníci bez bázně a hany, dokázali byste TEHDY při vědomí toho všeho dát v sázku životy statisíců spoluobčanů, protože morálka.....? Ano, morálně nás to zdevastovalo, ale vinu nedávejme Dr. Edvardu Benešovi. Viníky hledejte jinde. Dnes jsou opět našimi spojenci.........

Honza

09. 08. 2018

Některé závěry jako např. pana Hradeckého a kolemjdoucího mají sice logiku, jsou ale z vlasteneckého pohledu, z pohledu nárárodní hrdosti nepřijatelné. Takových lidí s podobnými a dalšími pesimistickými názory bylo v minulosti bohužel mraky a proto jsme skončili tak jak jsme skončili, nemá smysl se vyjadřoat kde protože by to bylo sprosté slovo.

Honza

09. 08. 2018

Ano měli jsme bránit republiky, už z principu. Odmítám poraženecké nálady a skeptické pohledy. Z vojenského hlediska jsme měli dobře vyzbrojenou, vycvičenou a především odhodlanou armádu vedenou špičkovými generály (Krejčí, Prchala, Vojcechovský Luža a další). Dále jsme měli k dispozici špičkovou zpravodajskou službu, která znala plány napadení. Slabinou bylo nedokončené opevnění, zejména na jihu s Rakouskem a slabší, tedy jen co do početnosti jsme měli letectvo. Další slabinou byli naší politikové, v rozhodující chvíli dle mne zklamal prezident republiky, kterému mu se zradou Francie, o kteriu se tolik opíral, bohužel asi více než o samotné čechy, zbortil svět. Ukázal se v rozhodující chvíli jako posera a ne jako vrchní velitel armády. Četl jsem daleko optimističtější mistifikaci Žáby v mlíku", podle které generálové pohrozili prezidentovi vojenským pučem pokud přijme mnichovský diktát. Podle mne toto byla cesta, tedy záčatek, k úspěšné obraně republiky.

congr

08. 08. 2018

Kdybychom bojovali, tak bych se nenarodil a to by byla velká škoda. Otec by šel na frontu a s matkou by se nikdy nesetkal. ;?)

eM

08. 08. 2018

Hmh jo, a Lt38 rozhodně špičkový nebyl. V praxi se ukázalo, že pancíř má tendenci se tříštit a nýty vystřelovat i po neprůbojným zásahu dovnitř tanku zraňovat osádku, čehož byli naši kluci alespoň ušetřeni.

eM

08. 08. 2018

Zbytečná otázka. Francouzská Magginotova Linie byla opevněná mnohonásobně lépe než naše hranice, Francouzi tam navíc udržovali početnou posádku už před válkou takže byli připraveni a nakonec jim to bylo úplně k ......
Plány obrany navíc vzaly za své po Anschlussu Rakouska. Jížní Morava je sice pevnůstek plná, ale všechno sou to většinou malý a hodně rozptýlený v otevřený krajině. Ideální terén pro tanky podporovaný Štukama....Potom už by to šlo rychle.
Z politický roviny by to změnilo jen málo. Možná jen to, že by si Západní spojenci dřív uvědomili jakou Německo představuje hrozbu, ale o důsledcích se dá jen dohadovat.

jery

08. 08. 2018

Nikde jsem se nedočet ani rozbor nebyl že po obsazení republiky němci získaly výzbroj pro 40divizí.Vpřípadě obrany by tyto zbraně nezískaly ani zbrojní kapacity. Byli by zničené. Válka by začala podstatně dýl rusko by stačilo přezbrojit francie a británie dohnat ve výzbroji německo to jelo ekonomicky na dluh pokud by ho nefinancovala amerika takže tato obrana by nás vyšla strašně draho ,ale změnila by rovnováhu sil a možná ne tolik obětí v druhé světové valce.Naše tanky LT35 a hlavně LT38 málem vyhrály němcům válku.

Jiří Hradecký

07. 08. 2018

Nemělo smysl se bránit. Z hlediska morálky pro obyvatelstvo to z dnešního pohledu vypadá lákavě ale díky tehdejší atmosféře by to dopadlo strašlivě, s následujícími důsledky:
1) Byli bychom prohlášeni za viníky války nerespektující mezinárodní dohody. Zejména západní spojenci, kteří hned po jejím konci hledali způsob jak Němce rehabilitovat, by za prvotní zdroj všech válečných hrůz považovali Čechy, my bychom byli vhozeni na oltář aby bylo možno Němce očistit - pokud by ovšem Západ vyhrál, což není jisté protože válka by se mohla vyvíjet úplně jinak.
2) Jakožto celosvětoví vyvrhelové by naši občané neměli nárok na pomoc od kohokoliv. Nicholas Winton by nedostal ze země jediné židovské dítě a jejich smrt by ve finále padla na naše hlavy.
3) Naši vojáci by nikdy nebyli přijati v zahraničí, zahraniční sbory by nikdy nevznikly, české perutě RAF by neexistovaly, uprchlí Češi by byli ještě před přepadením Polska všemi státy vraceni (včetně Polska) a popraveni nacisty.
4) Při bojích by se jistě stalo, že by zboudilá střela dopadla na sudetskou usedlost, třeba by došlo i na to, že by česká jednotka postřílela sudetské diverzanty v civilu - toto by mělo obrovskou celosvětovou mediální publicitu; stala by se z nás "východní zvěř vraždící mírumilovné civilisty kulturního národa". Němcům by to získalo řadu sympatizantů a dost možná by se pak i přepadení Polska obešlo bez reakce Západu - Poláci jakožto nám blízký národ by byli prezentováni jako stejná sorta východních barbarů.
5) Pokud by dobývání Čech bylo skutečně náročné a my se bránili dobře, Německo by si skoro jistě dalo načas s dalšími válečnými akcemi. Povedlo by se jim výrazně dozbrojit a protože by měli morální podporu Západu jakožto hrdinní potírači východních vrahů, možná by se obrátili nejdříve na východ - a Sovětský svaz by bez západních dodávek měl jen velmi malou šanci se ubránit proti Německu, které by zaútočilo v třeba roce 1944 - a mělo tím pádem mnohem lépe vyzbrojenou armádu, zatímco armáda SSSR by byla v případě započetí útoku v roce 1944 prakticky ve stejném stavu jako v roce 1941. I kdyby nakonec zaútočili i na Západ (jako že asi ano), stalo by se to v situaci kdy by za sebou měli lidské i surovinové zdroje porobeného SSSR. Možná by i dobyli Anglii - ale tou dobou by již český národ neexistoval.

sigare

07. 08. 2018

katastrofa, velitelé mluví s poraženeckým tonem v řeči, komentátor v rozhlase málem brečí, pochybnost o ruské pomoci naprosto lživá (viz vystoupení Litviněnka na půdě Spojených národů), Celý dokument vyznívá tak ( poraženecké řeči a tón řeči), aby se ukázalo, že bránit se byla marnost. Podstatné je však to, že by se ČR bránila, bojovala. I za cenu smrti. Takto se Češi mohou vymlouvat na co chtějí. Jsou to zbabělci.

PiperX

07. 08. 2018

Že by nám přišla na pomoc Rudá armáda je směšné - Stalin měl hrůzu ze sólo střetnutí s Německem. Sovětská pomoc by přinejlepším vypadala jako pomoc republikánskému Španělsku, které za ni platilo ve zlatě, a když to došlo, byl s pomocí konec.
A to pomíjím, že by se k nám Rudá armáda neměla jak dostat, neexistovala společná hranice.
Náš izolovaný střet s Německem by rozhodlo jeho početnější a kvalitnější letectvo. Stuky by prorazily koridor v řadách řopíků, kterým by se provalily německé tanky. Dokázali bychom snad wehrmachtu způsobit těžké ztráty, ale výsledek by byl neoddiskutovatelný.

Ne Ja

07. 08. 2018

Zcela jednoznačně ANO. Nezůstali bychom sami. Vždyť by nám přišla na pomoc Rudá armáda - jenže to je právě to, čeho se tehdejší politici, buržoazní a měšťácké vrstvy tolik bály.
Národ byl odhodlán bojovat. Měli jsme výhodu pohraničních hor i pásu opevnění - byť nebylo ještě zcela dokončeno. Hitler by tvrdě narazil a nemusel z toho být celosvětový konflikt.

pepa

07. 08. 2018

Problém je v tom že už od nástupu Hittlera k moci francouzi ustupovali když Hittler navíšil armádu a letectvo nic neudělali i přesto že po I. sv.v měli jen mít malou armádu dále když němci obsadili demilitarizované pásmo mezi německem a francií tak Francie nezasáhla, řekl bych že by nám francie nemohla ani přijít na pomoc spíš by mohla zaútočit na němce přez jejich hranice

Swata

07. 08. 2018

Mnohé zde bylo už napsáno:takže jen opakuji všechny ty pevnosti ,malé i velké nebyli dozbrojeny.Například v Řapících měly bejt těžké kulomety vz.37 s optikou,což by asi pěchota neprošla nebot rozestavění Řapíků bylo postavené tak že z jakékoliv strany by byla pěchota v křížové palbě.Bohužel ty kulomety chyběli?Ve velkých pevnostech chyběla děla ...mimichodem a to zůstalo opět jen na papíře ...to měla bejt děla samonabíjecí tudíž rychlopalná ,buhužel zůstali na papírech/plánech/. No a pak to odhodlání našich vojáků bylo ohromující ,toto mohu potvrdit nebot můj táta byl v té době na vojně,tady vzpomenu jeho slova ...i ty naše uniformy nám sebrali, a jeto fakt nebot babička když ho viděla jak jde domů přes zahradu tak na sobě měl starou wermachtáckou uniformu..I ty němčouři našim vojákům sebrali. Takže z jeho slov /táty/ bez pomoci spojenců by nás rozmetaly na sračky. A sám za sebe ,takové jsme měli spojence se kterými opět kámošíme. ...dodávám :ten co psal ten článek si také mohl tyto fakta najít v archivech a nepsat bludy.

Martin23

06. 08. 2018

V Mnichově nám bylo ze strany Anglie a Francie řečeno místo pomoci tohle - "Budete li se bránit, budete označeni za viníky války se všemi důsledky".

Dál to nemá smysl řešit.

kolemjdoucí

06. 08. 2018

Hodně již toho bylo napsáno a řešeno, tedy jen stručně:
1. Vlastními vojenskými silami by se ČR neubránila. I Finsko, navzdory výborně vedené obraně prohrálo s Ruskem. Navíc, po anšlusu Rakouska se zcela odekryla naše jižní hranice, která byla jen minimálně chráněna.
2. Politicky je to komplikovanější - Anglie neměla s námi žádnou smlouvu o vojenské pomoci, tu měla pouze s Francií a ta byla jakýmci garantem uspořádání ve střední Evropě. O přímé smlouvě o francouzské vojenské pomoci při válce s Německem to není až tak jednoznačné. Smlouva s Rumunskem a Jugoslávií nebyla také až příliš využitelná. Smlouva se SSSR bez další, neexistující smlouvy s Polskem a Rumunskem o přechodu vojenských sil přes jejich území ,nebyla využitelná.
3. Samostatná obrana by byla zneužitelná k označení ČSR jako válečného štváče a to bylo v poměrně krátké době po 1.sv.válce hodně nepříjemné. NIkdo by nepřišel na pomoc, protože by byl také označen za nepřítele míru.
4. Polsko a Maďarsko mělo územní nároky vůči ČR a tyto země by využily příležitosti, nakonec udělaly to po obsazení ČSR.
6. Slovensku nelze vyčítat vyhlášení samostatnousti, Hitlerova hrozba, že bude ponecháno Maďarsku měla po tisícileté zkušenosti s touto pohostinností takovou váhu, že tato země raději volila spojenectví s Německem. I tak ale tato země došla o kus území ve prospěch svého jižního souseda.


Z tohoto by se jevilo, že nebojovat bylo správné.


Zde jsou argumenty proti, bohužel nejsou často uváděny:
1. ČSR si svou pátou, německou kolonu pečlivě pěstovalo a připravovalo a to se také projevilo. Je známo,. že čeští Němci neměli zájem být v ČSR a po celou dobu existence ČRS se jim to úspěšně při každé příležitosti připomínalo. Inu, jednej s člověkem jako se psem a nakonec tě pokouše. Velká hospodářská krize byla pro ČSR zvlášť těžká, nebylo prostředků na velkou podobu a pomoc, ale i to málo se raději dávalo do oblastí, firem, které byly převažně nebo čistě české. Podpora pohraničí s Němci byla prakticky nulová. Opět důvod pro zvýšení důvěry vůži vládnoucí mu režimu. První vládní rozhlasové vysílání v německém jazyce bylo až v době, kdy českě Němce úspěšně masíroval Hitler. Pro československou vládu to bylo předci pod její úroveň zabývat se jakkoliv německou menšinou a její ovlivňování pro československou věc se dělo maximálně po stranické linii. např. sociálně demokratickou stranou. Není tedy divu, že tato pečlivě vychovávaná kolona se projevila proti čs zájmům.
3. Beneš po své abdikaci, kdy se nedokázal jednoznačně rozhodout jestli se bránit nebo nebránit se, byl nahrazen. Je ale méně známo, že jeho kabinetní, potměšilá zákulisní politika, ve které se cítil mistrem, vlastně selhala. Proč ale byl tedy vyhlášen za prezidenta v exilu, mi není dostatečně pochopitelné. To skutečně nebyl nikdo lepší? Ale nakonec i o pár dekád později, když čs prezident nedokázal udržet federaci, se okamžitě stal českým prezidentem. Asi je to této zemi souzeno.
4. Na budování pohraničních pevností, což se ale nepodařilo dokončit, se věnovalo obrovské procento HDP a bezúčelně. Za tyto peníze mohla být nejen lepší armáda, ale především životní úroveň obyvatel by byla jistě vyšší. O životní situaci v pohraničí nemluvě. Toto strategické rozhodnutí se ukázalo jako nesprávné. Ale to těžko dnes vyčítat, po válce je každý generálem. Je ale nezbytné to brát do úvahy i dnes při všešch strategických rozhodnutích o obraně země.
4. Největší dopad rozhodnutí nebránit se mělo a stále má na morálku obyvatelstva. Je známo, že Poláků ve válce zahynula téměř jedna šestina, ale věc vlastní samostatnosti, zajišťování oobranyschopnosti i samotné armády je u nich na zcela jiné úrovni. Je to věc národní hrdosti. Naše země byla v této záležitosti podrobena obdobné zkoušce i v roce 1968. Zde bylo také rozhodnuto nebránit se, ale za zcela jiné politické situace, nás v 1968 "osvobozovali" vlastně spojenci, kteří byli pozváni - dopis pěti. Bez ohledu, že tato pětka si uzurpovala pravomoc mluvit za celou zemi. Tato dvojitá historická lekce v průběhu několika dekád má dle mého názoru přetrvávající negativní vliv na postoj obyvatelstva ke své obraně. Frenetické negativní výkřiky objevující se vždy, když se mluví o obraně, o spojencích, o vojácích. I dnes, když naši vojáci mají své oběti při obraně i českých zájmů. To je pouze jedním z důkazů o dekadenci společnosti v oblasti své obranyschopnosti a já to považuji za následek politického selhání z roku 1938.


Dá se o tom psát mnohem více, tak to prosím berte jako námět pro diskusi.

Iscarian

06. 08. 2018

No, "autor tohoto "článku" nezná ani fakta, tank LT vz. 38 sice patřil mezi nejlepší lehké tanky, ale do výzbroje Československé armády se už nedostal, objednávku na tyto tanky převzal Wehrmacht, takže psát, že jsme měli tank LT vz. 38 není pravda.
Surcuf: Pane Surcufe nepište prosím nesmysly, STUG byl postaven na podvozku tanku Panzer III, neboli STUG III a na podvozku tanku Panzer IV, neboli STUG IV. Jak Pz III, tak Pz IV byly německé tanky. Na podvozku LT vz. 38, respektive Pz 38(t) byl postaven stíhač tanků Marder III a poté stíhač tanků Hetzer... Vaše znalosti, stejně tak znalosti "autora" tohoto "článku" jsou naprosto žalostné!

Surcuf

06. 08. 2018

Díky za to, i když tanky Renault čs.armáda neměla , stejně tak jako v této době neměli Němci Stug, který je postavenaž na kořistním podvozku LT38..............

elladna

06. 08. 2018

Jednonačně ano. Tady přeci nejde o to, jestli máte nebo nemáte šanci se ubránit, tady jde o základní princip svobody. Je tady armáda, rozpočet na obranu, ministerstvo obrany a pak se nebojuje ?? V tom případě je to vše zbytečné a můžeme státní útvar rovnou rozpustit.

Surcuf

06. 08. 2018

Co by, kdyby...........otázka je jiná, co by bylo dnes - to je téměř jisté, nemáme armádu,nemáme zbraně,nemáme morálku..............brečel bych.

Děda byl v opevnění, mnohokrát my vyprávěl, jak tvrdí chlapi brečeli, když museli opustit pevnost......

pjvm

06. 08. 2018

Nikdo neví, jak by to dopadlo, ale morálka dostala na frak a to se s námi táhne. Polákům se smějeme, ale nedali se, proč ne Francii a jiným? A co teprve 1939?? Vyhozené prachy za pevnosti. Jeden pán uvádí:"V mobilizaci 1938 šel jsem dobrovolně do čsl. armády ačkoli mi bylo 52 roky. Jako ruský legionář pokládal jsem to za svou povinnost." Ostatně, jak to bylo s nabídkou Beneše o odstoupení nějaké části Sudet?? Jsme jak ta tráva že?

Jelensoft

06. 08. 2018

Jen pro upřesnění. Smlouvu jsme měli pouze s Francií, která nás v Mnichově hodila přes palubu. S Anglií žádná smlouva nebyla.

quiz-quam

06. 08. 2018

Jak by to dopadlo, je opravdu těžké předpokládat. Věřím však, že kdybychom se pokusili, nejspíš bychom nespadli do takového morálního marasmu jaký jsme si v ponížených duších vypěstovali. Dnes se za vlastenectví považuje hopsání: "kdo neskáče není čech", před velkoplošnou obrazovkou... a po vystřízlivění po zápasu se vlastenecký fanoušek odebere do kanceláře, kde sjedná dálší pro něho výhodnou zavážku země německým odpadnem...

kaza.xx

06. 08. 2018

Všechno to jsou spekulace typu, jak umřel Alexandr veliký.
Osobně si myslím že dlouhodobě by jsme němce neudrželi, ale zase by se udrželi dost dlouho na to aby se k nám přidali Maďaři a Rumuni (ty údajně nabídli pomoc). Možná by se přidalo i Polsko. Myslím že i ta krvavá řež by donutila pak jednat zbytek.
Vyjma anglie, ta se do války zapojila až po zjištění, že němci chtějí napadnout i je a beztak nejvíce ve válce používali "utečence" z evropy.

ivan

06. 08. 2018

bohužel hned na počátku chyba. Polská armáda byla známá svou slabostí, nevyzbrojeností a tak nejdřív Polsko, pak zhora, kde nebyly pevnosti. V té době byly hotovy dvě pevnosti, pár řopíků. Dole zapomínají na fašistické Maďarsko, kde nebyly pevnosti a je rovina. V pohraničí byly cca 3mil Němců, tj. cca 1/3 obyvatel. A ti by nepomohli. Naopak.
Poměr sil .... 1:5ti?
jak dlouho odolávala Francie? a kolik měli vojáků oproti nám? A měli dobudovanou Maginotovu linii.... za 14 dní poraženi a to měli cca 300tis. plně vyzbrojených Britů a upalovali tak rychle, že nestihli ani odvézt techniku.
Hitlerby se pak mstil a jediné co bychom dosáhli, byla by záchrana Francie a Anglie - Hitler by se oslabil hodně, ale byli bychom jako váleční štváči hozeni Francií a Anglií přes palubu.
Plně chápu Beneše (viz Moravec: Špion jemuž nevěřili atd.)

Pavel

06. 08. 2018

Být či nebýt? Bojovat či nebojovat? Těžká odpověď.
Vojáci, obyčejní lidé, byli připraveni. Němci měli poměrně slušný respekt ze zkušených ČS velitelů. Naše pěchotní zbraně a tanky byly na úrovni, ba německé překonávaly. Projevená vůle k boji někdy útočníka zastaví. Už se nedozvíme zda by Hitler zaútočil vojensky nebo by se ještě snažil nás diplomaticky přesvědčit. Němci by asi za útok krvavě zaplatili. Měli bychom být na co hrdí. Toť věci pro. Jenže jsou i věci proti. Byli bychom považováni za viníky války, neřešme, že z dnešního pohledu je to nesmysl, taková byla dobová realita. Měli bychom mnoho mrtvých, vojáků i civilistů. Letectvo sice mělo mnoho výborných pilotů, ale jejich stroje byly zastaralé. Pevnostní systém byl nehotový a chyběly některé zbraně kterými měl být osazen, hlavně protitanková děla. Tanky byly dobré, ale bylo jich málo. ČS generálové byli zkušení, ale armáda kopírovala francouzké vzory (a jak dopadla Francie). V příhraniční oblasti bylo mnoho Němců - potencionálních diverzantů. Všechny plány obrany staly na předpokladu "vydržíme pár dnů, max. týdnů než zmobilizují a zaútočí spojenci" který s Mnichovem padl. Kolem sebe jsme prakticky neměli spojence s reálnou vojenskou silou. Ani SSSR v té době nemělo možnost nám účině pomoci, i kdyby Stalin chtěl.

Napadení německem bychom neustáli, je jen otázka, na kterou nikdy nedostaneme odpověď, jak moc by jsme němce pocuchali a jak moc za to zaplatili.

up.challenger

05. 08. 2018

Je třeba připomenout, že v té době již byla naše republika prakticky chudší o "bratrský" národ na východě, který by se bez české pomoci zřejmě nikdy nevymanil z maďarské nadvlády. Dvacet let po vzniku republiky se nám Slováci odvděčili svojí samostatností za každou cenu. Pod německou kuratelu odešli více než ochotně!

Prostě, kam se člověk podíval, všude kolem dokola našeho státu byli samí nepřátelé... Navíc - nemáme se za co stydět, naši předkové byli ochotni bojovat! Naši vojáci nesložili zbraně, jejich zbraně byly složeny, aniž by s tím oni sami souhlasili!

A Beneš nebyl žádný vlastizrádce ani neschopný politik, který vydal republiku dobrovolně Němcům! Naši tehdejší "spojenci" mu pohrozili, že pokud se Československo nepodrobí Mnichovské dohodě, bude považováno za původce vzniku války!

koca

05. 08. 2018

kdyby si zrádci trvali na dohodnutých výsledcích 1 světové války, tak němečtí vrazi nezbrojili. jsou vrazi jako němci.

Falcon

05. 08. 2018

Nejlepší analýzu téhle historické otázky nabízí Jan Drnek a jeho cyklus historické fikce 1938.
Obecná, 1000x omletá "bezpečná" fakta suchých propočtů kdo toho kolik měl a co nebylo dokončeno, doplňuje dalšími hledisky - diplomatickým, politickým, špionážním.
Co kdyby Beneš dokázal zabránit odtržení Slovenska federalizací? Jaký dopad by měly kritické informace, získané od agenta A-54? Proč by obrana neměla začít útokem? Vyřešil by nedostatky ve stíhacím letectvu nákup i-16 ze SSSR s dodávkou přes Rumunsko? Jak by Luftwaffe uplatnila vzdušnou převahu, když první dva listopadové týdny buď pršelo nebo byla mlha?
Doporučuju :)

horimir

05. 08. 2018

Ano měli jsme se bránit, ano prohráli by chom, ale němec by utrpěl takové vítěství, že by musel prolásit - ještě jedno takové vítězství a je po národě německém.

d@rkWolf

05. 08. 2018

Největší problém byl chybějící opevnění na některých částech hranice-která sama je nechutně dlouhá z tohoto pohledu. I přes nedokončení, pokud by byly narychlo dovybaveny hotové objekty, na spoustě míst by to pro Wehrmacht bylo krvavé vítězství. Jejich přesila byla velké, ale jejich tankové jednotky by nedokázaly podpořit postup přes vybavené opevnění, protože jejich lehké tanky Pz.I a II byly v mnohém horší i než technicky lehce problémové tanky Lt. vz.35.

Mno a potom samozřejmě Luftwaffe, Československé letectvo mu nemohlo konkurovat, jak počtem, tak technikou. Nicméně, bombardováním se válka vyhrát nedá, nedokázal to ani slavný bombarďák Harris a to měl k ruce tisíce Britských a Amerických bombardérů(viz. statistiky výroby 3.říše od zahájení bombardovací offenzívy do konce války). Němci si následně na našich opevněních vyzkoušeli, že jejich likvidace je i pro "přesné" Štuky více než problematická. Jakékoliv "level" bombardéry typu He-111 byly v zásadě neúčinné.

Těžko říct, jak dlouho by se dalo bránit, nicméně min. by to znamenalo velké ztráty Wehrmachtu, které by dost možná min. zpozdily následný útok na Polsko a pak už těžko říct, v tu chvíli už je tolik proměnných, že se další výsledek nedá odhadovat. Zvláště, když by nezískali nejspíš bombardováním poškozené či zničené československé průmyslové podniky a také netknutou výzbroj po Československé armádě.

ledomedo

05. 08. 2018

měli jsme se bránit, měli jsme na to, poválečná situace by se výrazně změnila, vznikla by šance na vytvoření určité federace s vyloučením Anglie Francie, a SSSR, ekonomicky bychom se rychle díky Marsh. plánu postavili na nohy a vytvořený Středoevropský svaz by byl zajisté dodnes pohodově funkční a nadále také trnem v oku těm, kterým díky opačnému rozhodnutí lezeme dodnes i přes jejich trvající opovržení do zadku ať je to z východu či západu, čímž v žádném případě nesnižuji zásluhy osvoboditelů od fašizmu, zvláště pak dnes již skoro tabuizovaným faktem, že tuto zem osvobodila v roce 1945 především armída SSSR. to co se stalo o tři roky později je jiná kapitola, ale každopádně důsledek odevzdání republiky do rukou Hitlerovi a následný zbabělý útěk do Anglie, země, která si s námi před tím vytřela ...

stýv

05. 08. 2018

neměli ..už by jsme dnes nebyli ...

Mirek

05. 08. 2018

Můj názor je,měli jsme se bránit i za cenu velkých ztrát .Toho boh dá nebude aby Český král z boje utíkal.Následky si poneseme ještě mnoho dalších generací.Čest,hrdost,národ atd. už budou navždy jen pojmy pro smích. Politika byla je a bude vždy špinavá věc.Dějiny píší vítězové.Tj. ti co nás zradili a zradí nás znovu.

Komodor

05. 08. 2018

Je několik odpovědí na otázku, zda jsme se měli bránit. Je odpověď, technická, vojenská, politická a morální. Tím, že naše armáda vlastně nikdy v novodobé historii naší země nebránila tuto zemi - ovšem nikoliv, že by nechtěla, nebo nemohla, ale protože k tomu dostala rozkaz od politického vedení, vzniknul tím nebezopečný precedens a otázka do současnosti a budoucnosti - bude naše armáda vůbec někdy bránit naši zemi? Co když opět dostane od politického vedení rozkaz složit zbraně a nebránit se? Bude opět kapitulovat nebo bude konečně bránit ty, z jejichž daní byla vytvořena?

Vašek

05. 08. 2018

Rozhodnutí se nebránit bylo naprosto správné. Německo bylo v té době 80 milionová evropská velmoc s kvalitnější a mnohem početnější výzbrojí než naše armáda. Německá armáda byla perfektně vycvičena a morálně velmi silná. Samostatnou kapitolou byla přítomnost páté kolony v Československu, tj. třímilionové, podle některých údajů dokonce 3,5 milionové národnostní skupiny Němců žijících převážně v Sudetech, tedy v místech, kde stálo opevnění. Z vojenského hlediska se jeví jako hotový nesmysl bránit menší pevnůstky ze všech stran obklopené ozbrojenými Němci. Názor, že čestnější bylo se bránit i když bychom jistě prohráli je názorem z domácího teplíčka. Kdo by měl vysvětlovat statisícům rodičů padlých synů, že byla nutnost se pár dnů beznadějně bránit? Nebo snad kvůli tomu, aby nebyly později naše zbraně použity proti státům jež nás v Mnichově zradily? To si měla Francie a Anglie uvědomit dříve, ještě předtím než před Hitlerem strachy couvli. Zástanci obrany by se měli někdy podívat do mapy. Německo tvořilo naši hranici od Českého Těšína po Aš a jihem pak až po Břeclav. Prostě, nekonečně dlouhá, naprosto neudržitelná, bojová linie.

Martin

05. 08. 2018

Rusové se s Hitlerem radši dohodli aby si zajistili na chvíli mír, a to Rusové měli největší armádu na světě a tanku víc, než zbylé armády světa dohromady. A když je pak jejich spojenec Hitler napadl, přišla Rudá armáda během pár týdnů o tisícovku letadel a tanků a milióny vojáků.
Od klávesnice počítače se to bojuje snadno, ale pochybuju, že bychom měli nějakou šanci.

Navíc nezapomínejte, demokratický západ se víc než nacistického Německa bál komunistického SSSR, kde zrovna probíhaly velké čistky, při kterých komunisti povraždili 3/4 miliónu svých spoluobčanů. A jestliže v komunistickém SSSR komunisti mezi válkami povraždili, nebo byli odpovědni za smrt, cca 20mil lidí, v nacistickém Německu to bylo do 1938 "jen" v řádu tisíců. Takže západ vůbec nechtěl riskovat jakýkoliv konflikt z obavy před SSSR, který by se toho jistě snažil využít k zavedení komunistických diktatur v dalších zemích, jak se pak následně potvrdilo

Donny

05. 08. 2018

Tu válku bychom prohráli,nepochybuji o tom.Ale Hitlera by to tehdy stálo velice moc,a přecijen raději porážka a zničená ekonomika,než ohnout páteř jako otrok a darovat nepříteli celou zemi,jako na podnose.Boge,boge,jak já těm Polákům,Řekům,Francouzům i dalším,co bojovali,leč prohráli,závidím..!A je to tak i dnes,raději zalezem někam do rohu a budem nadávat,než vzít klacek do ruky...

jakub

05. 08. 2018

Není pochyb. Bránit jsme se měli. Být na místě Beneše Masaryk, tak si neumím představit, že by tak snadno sklopil ocas. Byla to historická šance bránit nový stát a lidé měli obrovskou vůli k boji. Bohužel od té doby jsme jen přicmrdávači pro smích. A vemte jed na to, že by to němci tak jednoduché neměli. V té době jsme měli renomé bojovníků (čs. legie atd.) a každé malé dítě ví, že německým velitelům se do toho moc nechtělo. V případě tuhého boje ( do posledního muže) a následné partyzánské válce ( ideální terén, hory) by to němcům pěkně otrávilo život. A že by Praha byla v troskách ? A co Varšava, Rotterdam atd ? V Kodani jezdil Dánský král na koni s šavlí v ruce a burcoval lidi do boje a neměli proti němcům sebemenší šanci. Ale to jsou trochu jiné národy a jiná mentalita. My jsme to opět řešili ,, českou cestou" Spoustu cizinců dodnes protektorát a naše postavení vůči němcům za války vnímá jako čisté spojenectví. Bohužel se to prokaučovalo a od té doby máme smutné dědictví ,, lokajského národa" jak trefně poznamenal Heydrich.

Jirka_26

05. 08. 2018

PetrCZ: Máš pravdu, pevnosti měly být dokončeny někdy v roce 1946 a hlavně jsme neměli pevnosti na rakouské hranici, tedy Němci by vůbec nemuseli přes naše opevnění postupovat. Doma pátá kolona tří milionů Němců a zastaralé letectvo proti obrovské přesile Luftwaffe. To, že jsme se vzdali byla obrana proti genocidě našeho národa. Ano, i wehrmacht na tom nebyl ve vybavení zrovna dvakrát dobře, ale spočítejme si množství jejich divizí a našich. Umlátili by nás čepicemi, i když za velkých ztrát. Nevím, proč to stále někdo rozebírá, problém byl v tom, že nás západní spojenci nechali ve štychu. A pak si ještě nechali platit za to, že naši letci bránili Anglii...

Josef Vojtíšek

05. 08. 2018

Otázka, zda bojovat proti německofašistickému svinstvu, je pouze otázkou morálky. Je nemožné bojovat jenom tehdy, kdy mám dopředu zajištěno vítězství a slávu. Z vyššího principu mravního musím bojovat i proti dobře vyzbrojené přesile. A to platí i dnes, kdy se neofašismus spojil s neomarxismem a znovu nabývá na síle.

otacon70

05. 08. 2018

Pochybuji, že by se v Čechách vůbec podařilo vytvořit frontu a jediný důvod proč by Praha nepadla dřív než páty den byl ten, že Němci nasazovali své divize po sledech. První den války mělo být v akci pouhých 13 divizí Wehrmachtu.

PetrCZ

05. 08. 2018

Co se týče našeho opevnění tak v roce 38 nebylo dokončené a do dokončení mělo dost daleko. Většina velkých penovstí nebyla ani hotova a ty co již stáli tak většínou nebyli vyzbrojeny. Lehké "řopíky" by asi nestačili. Rovněž dělostřelectvo, ve výzbroji byli povětšinou typy zastaralé a na moderní se teprve přezbrojovalo. Páteř tvořilo dělostřelectvo z dob WW I. případně novější. Ale né moderní.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací