Květen 2026 se do války mezi Ukrajinou a Ruskem zapsal jako měsíc, kdy útoky dronů dosáhly nové úrovně. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana během jediného měsíce zachytila 8 973 ukrajinských dronů dlouhého doletu. Už samotné toto číslo působí ohromujícím dojmem. Jenže realita na zemi naznačuje něco jiného: ani rekordní počty údajně sestřelených strojů nezabránily citelným zásahům do ruské ropné infrastruktury. Výsledkem se stalo omezení exportu a další tlak na jeden z klíčových pilířů ruské ekonomiky.

Foto: Masivní výbuch v ruské rafinerii po zásahu rakety Storm Shadow | Telegram

Psali jsme:Kam až může vést politický rozkol v Německu

Ukrajinské dronové jednotky v posledních měsících soustředily své údery především na ropný a plynárenský sektor, obranný průmysl a logistická centra. Cíl je zřejmý: oslabit schopnost Ruska financovat válku, komplikovat zásobování armády a vyčerpat strategické zdroje hluboko v týlu. Květnové operace přitom navázaly na demonstraci mimořádného dosahu z konce dubna, kdy byly zasaženy cíle v oblasti Uralu na vzdálenost až 1 800 kilometrů. Tato série útoků ukazuje, že ukrajinské bezpilotní prostředky jsou schopné pronikat i přes vrstvenou protivzdušnou obranu a zasahovat objekty, které byly ještě nedávno považovány za relativně bezpečné.

Vývoj počtu nasazených dronů tomu odpovídá. Analýza grafu zveřejněného Johnem Felixem ukazuje prudký růst počtu ukrajinských dronů dlouhého doletu, které podle ruského ministerstva obrany měly být zachyceny v letech 2023 až 2026. Zatímco v roce 2023 šlo spíše o jednotlivé zmínky, v roce 2026 už ruské statistiky pracují s masivními počty. Vrcholem se stal právě květen 2026 s rekordními 8 973 drony — nejvyšší hodnotou za celé sledované období.

Ve srovnání s dubnem jde téměř o dvojnásobek. Už konec roku 2025 ale naznačoval prudkou eskalaci, když prosinec dosáhl hodnoty 4 370. V lednu 2026 sice přišel krátký pokles na 3 664, ale ten měl jen dočasný charakter. V únoru ruské zprávy uváděly 4 649 zachycených dronů a březen vystoupal na 7 551, což z něj činí druhý nejsilnější měsíc hned po květnu. Celkový trend tak ukazuje výrazné rozšiřování úderných operací hluboko na ruském území — a to i navzdory zjevné snaze ruského velení prezentovat vlastní obranu v co nejlepším světle.

Právě květen zároveň přinesl nejtvrdší údery proti ruské palivové infrastruktuře. Ničení rafinerií a přečerpávacích uzlů zůstává pro ukrajinské síly prioritou, protože jde o přímý zásah do exportních příjmů agresora i do zásobování okupačních jednotek pohonnými hmotami.

Psali jsme:Ruská jaderná vlajková loď se vrací. Modernizace za dvě miliardy eur trvala třicet let

Psali jsme:Když selže zbraň, musí voják umět reagovat. Boj zblízka je poslední možností

Psali jsme:Chrudimští výsadkáři převzali první útočné nože Cháron

Jedním z nejvýznamnějších útoků byla operace proti Rjazaňské ropné rafinerii v noci na 15. května 2026. Ukrajinské síly zde podle dostupných informací využily taktiku přesycení protivzdušné obrany. Na zařízení zaútočil roj 99 dronů, který zasáhl kritické destilační kolony. Rafinerie přitom patří k největším producentům automobilového benzinu a motorové nafty ve středním Rusku. Po zásahu vypukl rozsáhlý požár ropných produktů, jehož hašení bylo mimořádně obtížné. Hustý kouř a následný spad připomínající „černý ropný déšť“ dopadl na část města a místní úřady byly nuceny vyhlásit komunální stav nouze. V Oktjabrském obvodu byla dokonce zrušena výuka ve školách.

Neméně závažný dopad měl útok na Moskevskou ropnou rafinerii v Kapotně ze 17. května 2026. Přestože okolí ruské metropole chránilo přibližně 130 pozic protivzdušné obrany, desítkám dronů se podařilo proniknout vzdušným prostorem až k cíli. Vedení podniku následně rozhodlo o okamžitém a úplném zastavení všech rafinačních operací, aby předešlo riziku katastrofických explozí. Tento krok ale okamžitě zasáhl palivový trh v Moskevské oblasti, kde rafinerie v Kapotně pokrývá až 40 % místní poptávky. Jinými slovy: útok neměl jen symbolický efekt, ale přímo ochromil zásobování jednoho z nejdůležitějších regionů země.

Ve stejnou dobu zasáhly drony také přečerpávací stanici Solněčnogorskaja u Moskvy. Zásah vyvolal masivní požár palivové nádrže a znovu ukázal, že pod tlakem nejsou jen samotné rafinerie, ale i klíčové body logistického řetězce. Ruský energetický sektor tak nečelí pouze jednotlivým incidentům, ale koordinované kampani, která míří na zpracování, skladování i distribuci.

Další úder přišel v noci na 31. května 2026, kdy byla zasažena Saratovská ropná rafinerie. Tento útok představoval další ránu pro logistické zabezpečení ruských sil. V součtu s předchozími zásahy se ukazuje, že ukrajinská strategie není vedena jen snahou o mediálně silné operace, ale především o systematické oslabování schopnosti Ruska vést dlouhodobou válku.

Právě v tom spočívá hlavní význam květnové dronové ofenzivy. Nejde jen o počty sestřelených nebo vypuštěných strojů, ale o skutečný dopad na infrastrukturu, průmysl a zásobovací řetězce. Pokud Rusko současně tvrdí, že zničilo bezmála devět tisíc dronů, a zároveň je nuceno omezovat vývoz či zastavovat provoz důležitých rafinerií, pak to vypovídá o mezerách v jeho obraně více než jakákoli oficiální statistika.

Květen 2026 tak ukázal dvojí realitu této války. Na jedné straně stojí velkolepá čísla a triumfální tvrzení ruského ministerstva obrany. Na straně druhé hořící rafinerie, přerušené zpracování ropy, narušená logistika a rostoucí zranitelnost strategických objektů v hloubi ruského týlu. A právě tato druhá realita může mít v dlouhodobém horizontu mnohem větší význam než jakékoli denní hlášení o počtech sestřelených cílů.

Zdroj: The Moscow Times