EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Narvik 1940: Šokující příběh bitvy, která zastavila nacisty – a zmizela z dějin

 11. 06. 2025      kategorie: Vojenská historie      24 komentářů

V hlubokých vodách norských fjordů a mezi zasněženými horskými hřebeny se na jaře 1940 odehrála bitva, která patří k nejdramatičtějším a nejméně známým střetům druhé světové války. Narvik, klíčový přístav pro vývoz švédské železné rudy, se stal dějištěm dvou prudkých námořních bitev i nelítostných bojů v horách. Spojenci zde poprvé tvrdě zasáhli proti německé expanzi – a ukázali, že i v temném počátku války existuje odvaha, která nezamrzne ani v arktickém chladu.

2c992e7cfa2b918b1a251dce01ceb316556704995ccc0Foto: Bitva o Narvik - 10.4.1940 | The Royal House of Norway

Dne 9. dubna 1940 zakotvilo v přístavu Narvik deset německých torpédoborců. Přivezly přes dva tisíce horských myslivců pod velením generála Eduarda Dietla. Operace Weserübung – bleskové obsazení Norska – probíhala podle plánu. Ale Narvik se proměnil v past: úzký Ofotfjord znemožňoval manévrování a německé lodě neměly přístup k zásobám. Kapitán Friedrich Bonte, velitel flotily, si to uvědomoval, ale rozkaz zněl jasně – vyložit muže a udržet pozice do příjezdu posil.

O den později zaútočila britská 2. flotila torpédoborců pod velením kapitána Bernarda Warburton-Lee. Pět lodí, krytých sněžením a mlhou, proniklo fjordem až k přístavu. V krátké, ale intenzivní bitvě Britové potopili dvě německé lodě, včetně vlajkové Wilhelm Heidkamp, na které zahynul i Bonte. Při ústupu se však střetli s německými loděmi Georg Thiele a Bernd von Arnim. HMS Hunter šla ke dnu, Hardy byla těžce poškozena a musela být nasměrována na břeh. Warburton-Lee byl smrtelně zraněn. „Pokračujte v boji,“ zněl jeho poslední rozkaz.

Britové se však nehodlali vzdát. Třináctého dubna se vrátili, tentokrát s mohutnější silou. Devět torpédoborců doprovázela bitevní loď HMS Warspite, jejíž děla systematicky ničila vše, co z německé flotily zbylo. Němci se pokusili o zoufalou obranu, ale palivo i munice došly. Některé lodě byly potopeny vlastními posádkami, jiné rozstřílely britské salvy. Bitva skončila – ve fjordu zůstaly vraky, těla a ticho.

Z moře se boje přenesly do hor. Spojenecké jednotky – Britové, Francouzi, Poláci a českoslovenští dobrovolníci – postupně obkličovaly německé pozice. V řadách Cizinecké legie bojoval i 1. československý prapor, složený z mužů, kteří utekli z okupované vlasti. Vedli útoky na kóty nad přístavem, sváděli přestřelky ve vánici, útočili na železniční stanici Bjørnfjell. Mnozí z nich poprvé v životě drželi sníh a pušku v jedné chvíli – ale nezastavili se. „Když jsme stoupali na kótu 730, nebylo vidět na krok. Vítr rval stanové plachty, sníh byl jako písek v očích. A přesto jsme věděli, že jdeme domů – přes Norsko, přes pušku a bajonet,“ vzpomínal po válce jeden z legionářů.

Spojenecký postup byl pomalý, ale neúprosný. Dvacátého osmého května padl Narvik. Norská vlajka se znovu objevila nad přístavem. Generál Dietl se stáhl s několika stovkami mužů k hranicím a byl nakonec evakuován letecky. Vítězství však nemělo dlouhého trvání – po pádu Francie museli Spojenci Narvik opustit. Bylo to vítězství přechodné, ale morálně zásadní. „Byli jsme tam první. Vyhráli jsme. A pak jsme to museli nechat být. Ale ti kluci – Čechoslováci, Poláci, Norové, Francouzi – ti věděli, co znamená bojovat s čistým svědomím,“ řekl později francouzský důstojník Jean Morel.

Bitva o Narvik tak zůstala jedním z mála jarních paprsků v temnotě prvního válečného roku 1940. Narvik se stal také symbolem odporu – právě zde se ukázalo, že pro nacisty válka nebude snadná a že budou muset čelit odhodlaným spojencům.

Zdroj: hwarfarehistorynetwork.com, Kvaček, Robert: Narvik – první boj československé zahraniční jednotky ve druhé světové válce, Čs. dokumentační středisko, 1995.

 Autor: Tomáš Chalupa

Komentáře

Vaclav Flek

11. 06. 2025, 22:18

Extremne spatny clanek s moha vecnymi i interpretacnimi chybami, na nektere z nich poukazali jini diskutujici. Ja se do rozboru chyb poustet nebudu, vydalo by to na obsahly clanek. Staci jenom poukazat na dve chyby v samotnem nazvu clanku : 1) Nemecke jednotky v bitve o Narvik tvorili prislusnici wehrmachtu a kriegsmarine (valecneho namornictva), rozhodne je proto nelze oznacovat za "nacisty". 2) Bitva o Narvik rozhodne nezmizela z dejin, pro zajemce je k dispozici rada vyliceni, vcetne podrobneho popisu, uvedeneho v 550 strankove knize americkeho plukovnika norskeho puvodu, Henrika O. Lundeho pod nazvem "Hitler´s Pre-emptive War" (vyslo v USA v roce 2008).

A tak by se dalo pokracovat, ale nevidim v tom smysl. Udivuje, ze se autor do clanku poustel, kdyz o problematice prakticky nic nevi.

JanJan

11. 06. 2025, 22:55

K samotným oparacím souvisejícím s bitvou o Narvik doporučuji u nás vyšlou knihu od Jeana Mabireho Sága o Narviku, u nás vyšla v roce 1996. Dá se koupit levně v antikvariátu.

Bradley

11. 06. 2025, 16:05

https://www.csfd.cz/film/950254-narvik/prehled/

Monarchista

11. 06. 2025, 14:41

Zajímavé, mezi námi známé, ostatatní se diví,ale přece jen, je to i uspěch němců, vzpamatovali se

Czertik

11. 06. 2025, 22:40

vsiml sis jak nedavno narazila nemecka lod do zeme u norksa ?
byl z toho uzsny meme, kde byla fotka te lodi s textem
"helgo, nemci se znova vyloduji".

JanJan

11. 06. 2025, 23:04

Jen pro zajímavost, kousek od Narviku je ještě k vidění částečně nad hladinou vrak německého torpédoborce Georg Thiele, stačí zadat do google maps vyhledávače georg thiele wreck, jsou tam hezké fotky. Jednou bych to místo chtěl navštívit. Kolem Narviku je hodně vraků i zbytků techniky z roku 1940.

Czertik

13. 06. 2025, 13:13

jan
tak pokud je chces videt mel by sis celkem pospisit, slysel sem odhady ze behem cca 20 let se ony lode natolik rozpadnou, ze uz z nich moc videt nebude.

Czertik

11. 06. 2025, 12:58

nejvetsi ironie ?
kdyby se spojenci snazily, tak mohly nemce z norksa vyhnat.

Vaclav Flek

11. 06. 2025, 22:30

Czertik

Asi vam nerozumim. Chcete vyjadrit, ze se spojenci nesnazili ? Narvik nebyl hlavnim bojistem norskeho tazeni, tim byla oblast stredniho Norska, kde na sever i jih od Trondheimu probehly dve spojenecke vylodovaci operace. Obe dopadly fiaskem a spojenci se museli po mori opet stahnout.

Czertik

11. 06. 2025, 22:39

vaclav flek

ano, to tim chci rict ze se nesnazily. v trondhaimu meli pevne umisteni, takze po slehani u trondhaimu se mohli pokudit o boj pesky misto namornich vysadku.
namornictvo meli spojenci dostatecne silne na to, aby zasobovani jednotek nemcum komplikovaly.

Vaclav Flek

11. 06. 2025, 22:44

Czertik

Z vaseho vyjadreni je zrejme, ze vam rada souvislosti pri provadeni spojeneckych vylodovacich operaci v Norsku na jare 1940 unika.

Czertik

12. 06. 2025, 12:33

vaclav flek

a jake souvislosti by to mely byt ?
mely mesic na to, aby norsku pomohly bez rozptylovani se bitvou o francii. nemluve o tom,ze pokud by podali lepsi vysledky v bitve o francii tak by to melo pozitivni vliv i na norsko.
ale jak sem rikal i jinde - nejen francouzka armada byla vedena naprosto neschopne, byt italove byly jeste horsi nez frantici.

Czertik

12. 06. 2025, 12:51

vaclav flek

neda me to, abych neprirovnal norsko k dnesni ukrajine. jak by byla byla sitiace kdyby se zapad rozhodl pomoci ukrajine ucineji, reknme ze ji dodal same mnozsvi techniky jako do dneska, ale za poloinu casu (ignorujme ted ze ona technika musela byt uvedena do provozuschopneho stavu, protoze byla velka sposta casu promarnena rozhodovanim jestli tu techniku vubec dodat a pak jestte vetsi trable se ziskavanim dostatku penez).
jak by fronta vypadalam dnes kdyby se tak stalo ?
nemluve o spouste promrhanem casu o obnove evropskeho zbrojiho prumyslu, nez se vubec zacala.
nemluve o tom, ze uz to mohlo skoncit, kdyby nato se vykaslalo na putinovo straseni a vyslalo armady nato na ukrajinu aby rusy vyhnaly az k moskve.

JanJan

11. 06. 2025, 22:50

Czertik

Nemohu s Vámi souhlasit, opětovné dobytí Narviku německou armádou postupující z jihu bylo jen otázkou času, zásobování by jistě bylo silně komplikováno, protože Němci si mohly v krátkém době vynutit absolutní leteckou nadvládu a spojenci si nemohli dovolit ztráty cených plavidel. O evakuaci se nakonec rozhodlo jinde. Vlastně o ní bylo rozhodnuto ještě před oním vyloděním a pdobytím Narviku 27. května 1940, jen to nevědeli Norové. Důvodem byla katastrofální situace na hlavním bojišti, 26. května začala pro srovnání evakuace u Dunkerku.

Czertik

12. 06. 2025, 12:40

jan

soubehem s bitvou o francii sem si samozrejme vedom, ale jde o to, jak spojenci promrhali cas kdy se bojovalo jen o norsko.
samotna invaze do danska a norksa ukzala ze nemecko je ochotno bojovt i proti zapadu. vyuzila f  vb onen cas k tomu, aby uvedla jednotky do bojeschopneho stavu (hlavne po mentalni strance) ? ne.
uz jen ona samotna zpackana invaze do nemecka v 39 kdy hitler mel vsechny jednotky co za neco staly v polsku, hodne ukazala o nekvalite spojeneckeho vedeni.
a mely hodne casu na napravu, promarnili ho.

Czertik

12. 06. 2025, 12:41

jan

neni nahoda ze spojenci zacaly predvadet pozitivni bojove vykony teprve po tom, co se do valky zapojili amici.

JanJan

12. 06. 2025, 13:38

Czertik
Americká armáda prošla intenzivní dvouletou evolucí za použítí veškerých technologických a vojenských poznatků bojujících zemí, především Británie, ale i Francie (např. tankové technologie) včetně praktických a krvavě nabytých zkušeností z bojů. Evoluce probíhala za podpory rozvíjejícího se mocného amerického průmyslového komplexu v absolutní a nerušeném klidu v zázemí a i tak se musela Americká armáda ještě hodně co učit v praxi, což jasně ukázaly boje v Africe v letech 1942-43, kde měla v určité fázi dost problémů se prosadit proti početně mnohem slabším, ale výrazně zkušenějším německým a i italským jednotkám, a to bojovala ve spolupráci se silnými britskými a později a francouzskými formacemi. Až v době bojů o Itálii začala být Americká armáda npostupně to skutečně mocnou silou, která ve spolupráci se spojenci dovedla provést komplexní operace v západní Evropě až k vítězství.

Jinak ještě si s klidem troufnu tvrdit, že na Americkou armádu by stačila v roce 1940 jen jedna jediná německá armáda, nemusela by to být ani skupina armád, pro Francouzskou armádu by likvidace té Americké z roku 1940 bylo jak lusknutím prstu, Československá armádě z roku 1938 by na ni stačil tak měsíc, Americkou armádu z roku 1940 by porazili snadno i Italové.

JanJan

12. 06. 2025, 14:08

Czertik

Hodně času? Si děláte legraci, Němci se na válku připravovali intenzivně od roku 1933, před tím se připravovali skrytě, ale vymýšleli i ve spolupráci se Sověty nové metody vedení války. Britové ani Francouzi válku nechtěli, Chamberlain se v podstatě v Mnichově snažil o odklad, protože věděl, že ani Francouzská, ani Britská společnosti není na válku vůbec připravená a s ohledem na ztráty z první světové ji zcela odmítá. V takové prostředí se dalo těžko rychle rozeběhnout intenzivní zbrojení, výcvik, reorganizaci, zavádět nové metody velení. Až po 15. březnu a hlavně po napadení Polska a vyhlášení války se něco začlo dít. Ale čas nebyl, spojenci se to uvědomovali a tak plánovali čistě defenzivní strategii, která by jim umožnila dohnat čas. Ale jejich armády byly mnohem hůře a hlavně nemoderně organizované na prakticky všech stupních velení, připravované na válku minulou, Němci vymysleli úplně jinou a mnohem výkonější organizaci ( což je na podrobnější výklad, na který tu není místo), na kterou ještě v roce 1942-43 neměl prakticky nikdo. Francouzi pro Norsko sestavili dvě elitní horské divizní jednotky, dobře vycvičené a vybavené nad francouzský standard, a i tak je tam nebyli schopni nasadit celé. Ještě k té invazi v roce 1939, bylo to jen jako, morální vzpruha pro Poláky, po té, co se ukázalo, jak Němci Poláky bleskově smetli, se Francouzi stáhli

Czertik

12. 06. 2025, 17:01

jan

samozrejme ze amicke zkusenosti s vyvojem zbrani i takciky cerpaly ze zkusenosti spojencu, ale aby k tomu mohlo dojit museli mit amici uz vybudovany vyvojve zaklady, ze.
a o jakem narusovani brtiskeho ci francouzkeho prumyslu tu pises ? dokud nepadla francie, resp nezacala bitva o francii, tak nemci nechavaly spojenecky prumysl prakticky na pokoji.
a po padu francie frantici vesele vyvyjeli pro nemce.
to ze amici museli ziksat zkusenosti ve 42 a 43 je pochopitelne, vzdyt jejich armada narosa na kolik ? 30x ? vetsi armadu nez byla ve 40. takze byl velky nedostatek zkusenych profesionalnich vojaku.
a tak velky pocetni rust nemel nikdo z evropy.

to tvoje tvrzeni o amikce armade ze 40...je skutecne tolik prekvapive ze by cesi porazili pocetne slabsi armadu ? sbys by byla ostuda kdyby to nezvaldly.
a co se tyka italu...nemyslim si ze by to zvadli, italove byly vzdy sraci.

Czertik

12. 06. 2025, 17:21

jan

ne nedelam si legraci, zatim co hitler ve 33 mohl skyte posilowat armadu, ale od 35 bylo kazdemu jasne co dela, a od 36 uz to delal verje a s hrdosti.
a az teprve ve 37 zacal zapad premylset o tom, ze by se s tim melo neco delat, ale trvalo to az do 38 nez se rozhoupaly.

a prave proto, ze zapadni spolecnosti byl tak zasadne proti valce, tak v realne valce dostaly tak pres hubu. coz je presne to na co sem narazel a psal.

a prosim vysvetli jak protivalecne tendence u civilu znemoznuji reformy u PROFESIONALNICH vojaku ?at uz ve veleni ci premysleni.

a skutecne neni prkvapive, ze kdyz mas protivacnou mentalitu, tak rozvoj valecneho umeni hodne vazne. slysel si o spanelske obcanske valce ?
tam byly polozeny zaklady blitkrigu...a frantici a britove by mohli mit s nim uz rovnou zkusnosti z prvni ruky a tudiz by byly zcela adekvatne pripraveni na budouci valku...ale tuhle sanci nevyuzili kvuli jejich protivalecne mentalite a odmitani republikanum pomoci, coz je vehnalo do naruce stalina, protoze on jediny byl ochoten jim pomoci.

to co pises vesmes je obhajoba srabactvi f a vb. a popisujes z toho vyplivajici dusledky.

a ta tvoje super vykona nemecka organizace ktera dle tebe byla nepozitelna ve 42-43....kupodivu se velmi podobala organizaci jakou tuchacevsky popisoval ve 25 ?

skutecne je tak prekvapive ze nemci vitezili az do 43 kdyz meli technologicky lepsi zbrane ? a kvalitni profesionalni veleni ?
ac to spousta lidi nechce prekousnout, nemci meli enjlepsi dustojniky cele valky, po nich pak byly amici a az pak ostatni.
brtitove meli jen velmi malo skutecne vybornych generalu, frantici vyjma de gaula prakticky nikoho. a italove prakticky nikoho.

a co se tyka one invaze ve 39...sam se zamysly - a schvalne by me zajimala tvoje odpoved - na to, proc se frantici stahly po porazce polaku, misto toho aby se snazily udrzet uzemi co dobyly.

JanJan

13. 06. 2025, 06:34

To nema cenu, úplně se mijime.

Czertik

13. 06. 2025, 13:25

jan

tak abychom se sesly, zkus se zamyslet nad jednou veci.
ziskat pocty zapadni techniky k 39 a zacatku valky je jedoduche, ale ke 38 a mnichova je celkem slozite, preso ze valka taky velmi hrozila.
zamysli se proc.
je to protoze ze preze vsechno co nasledovala zapadni historici stale povazuji mnichov za neco neduleziteho ?
nebo je to proto, ze stav techniky ve 38 a 39 se moc nelisil a tudiz by to ukazalo uplnou stupiditu mnichova ?
nebo je to proto ze pocty techniky by byly vyznamne...a tudiz by to ukazalo naprostou stupiditu ignorovani hitlera a jeho choutek dokud to vylozene neohrozuuje zapad a jho zajmy ?

co z tehle 3 moznosti dle tebe plati ? ci je to kombinace vicero ?

paralera s ignorovanim putina a jeho choutek, nejen ohledne ukrajiny je vice nez ilustracni.

JanJan

11. 06. 2025, 08:00

Tak samotné město nakonec padlo především zásluhou obojživelného útoku francouzské 13. DBLE, jejíž součástí bylo několik desítek československých legionářů, ale určitě nezformovali nějaký 1. československý prapor, co tu píše autor za nesmysly, ani rotu, byli to normální legionáři v rámci cizinecké legie. Němci byli poraženi a vytlačeni ke švédské hranici, kde byli zásobováni letecky, nikoliv evekuováni, další blbost. Naopak po odchodu spojenců z Narviku ho Němci bez boje obsadili.

Vaclav Flek

11. 06. 2025, 22:25

pro JanJan

Dekuji za vase pripominky, se kterymi zcela souhlasim. Nektere z nich mne take napadly, ale vzhledem k vasemu vyjadreni jsem je uz neuvadel a sve stanovisko zkratil.