Našeho zesnulého válečného veterána Jirku "Regiho" Schamse asi není nutné příliš představovat. Jeho jméno zaštiťuje velkou část odkazu nejen současných veteránů AČR, ale i těch minulých. Jiří "Regi" Schams, člen naší bývalé elitní jednotky SOG (Special Operations Group), patřil bezpochyby mezi naše nejznámější novodobé válečné veterány v ČR. V roce 2008 byl v Afghánistánu Regi těžce raněn při útoku sebevražedného atentátníka. Jeho následný neuvěřitelný boj s následky svých zranění a nepřízní osudu by mohl být pro většinu lidí velkou inspirací. Do osvěty a propagace našich válečných veteránů se zapojila také Jirkova sestra Petra Schamsová, která svojí činností udržuje a ctí nejen Jirkův odkaz, ale i odkazy dalších veteránů.

Petru znám pár let. Je to jeden z nejhodnějších a nejvstřícnějších lidí, které jsem kdy poznal. Vždy pomůže a pokud se jedná o nějaké bezpráví, tak se nebojí ihned zakročit. Hlavně je nejkompetentnější osobou, která již z podstaty věci má nejvíce co říci ohledně odkazu Regiho jména. Poprosil jsem ji tedy, aby se vyjádřila k nyní aktuálnímu tématu, kdy různé spolky a instituce, které k listopadovému výročí Dne válečných veteránů pracují se symbolikou vlčího máku, čelí výzvě, aby si na užívání černorudého květu pořídili licence. Fond REGI Base si totiž zaregistroval ochrannou známku na vlčí máky a právně "útočí" na ostatní veteránské organizace a subjekty, kteří by chtěli symbol vlčího máku vyrábět.

Foto: Petra a Jirka Schamsovi  - Sourozenci a nerozluční spolubojovníci | rodinný archiv

Jsi dnes stále tak činná, jako za Regiho života? Přeci jen, doprovázela jsi ho dlouhé roky na mnoha akcích.

Petra: Je pravdou, že na spoustě akcí ho doprovázeli především jeho kolegové a přátelé. Bohužel někteří se poté již jako přátelé neprojevovali. Přispívám na několik akcí či činností ročně, jejichž výtěžek nadále opravdu pomáhá válečným veteránům. Ale po nemilých zkušenostech si vybírám. Mezi mé přátele patří mnoho válečných veteránů, jejichž přátelství si velmi vážím.

Jak všechno zvládáš, když pracuješ, běháš po vojenských akcích a k tomu vychováváš dvě akční děti?

Petra: Bohužel, nestíhám díky práci a mateřství zdaleka tolik akcí, které si to zaslouží. Na druhou stranu, když mám ten čas, opravdu si ho mezi těmi lidmi, vojáky, veterány a duševními spřízněnci užívám. Připadám si jako mezi svými, máme stejný pohled na věc, humor a mohu jim důvěřovat.

Jak moc byl fond REGI Base provázaný s tvým bratrem?

Petra: REGI base a můj bratr, který byl od začátku její tváří, byli následně inspirací pro všechny opomíjené veterány. Bratrův příběh tak konečně snad začal měnit pohled lidí na naši armádu. Jeho medializace prostřednictvím nadace přiblížila veterány lidem doposud smýšlejícím ne právě pozitivně o našich vojácích. Veteráni Jirku považovali a považují za hrdinu, a tak byl i propagován nadací. On sám by se tak nikdy nenazval. Spolupráce s nadací otevřela mnohá vrátka, bratr se stal známou osobou. Nicméně většinu rehabilitací a vyřizování s úřady mu převážně zařizovala maminka, případně jeho nejbližší, kolegové, dlouholetí přátelé i jeden novinář-fotograf. Ti všichni nám nezištně pomáhali. Převážně jeho zásluhou bratr dostal automobil, kterým pak cestoval po akcích i na rehabilitace včetně svého kolečkového křesla.

Foto: Jiří "Regi" Schams v aktivní službě u jednotky SOG | rodinný archiv

Jak jsi vnímala fond REGI Base a změnil se během let tvůj pohled na daný fond?

Petra: Vznik REGI base byl něco zcela nového. Vize a plány nadace dávaly naději dalším veteránům na důstojný život. Bohužel časem odešli tři členové ze čtyř zakládajících. Nevěnovali jsme tomu velkou pozornost a to byla chyba. Měli jsme se více ptát, hledat, prověřovat. Po několika letech se bratr od nadace zcela distancoval. Nepřál si být již jakkoliv spojován s jejich činností a důvod byl ten, že v době fungování nadace byl její poslední zakládající člen trestně stíhán za rozsáhlý podvod a figuroval v minulosti v několika kauzách. Bratr ztratil veškerou důvěru v nezištnou činnost nadace a především v tuto osobu. V lednu 2015 jsme s maminkou vydaly prohlášení, kde se jako rodina taktéž od nadace zcela distancujeme. Na základě tohoto skutku se nám ozvali další lidé, kteří ať již ve spojitosti s nadací či pouze s výše uvedenou osobou získali negativní zkušenosti, které nás v našem postoji vůči nadaci, ale hlavně vůči této osobě, utvrdili. Samotná vize a koncepce nadace by byla úžasná, kdyby měla ve svých předních řadách lidi, kteří by svoji činnost směřovali k opravdové podpoře veteránů a nikoliv směrem k vlastnímu prospěchu, jak často vnímal můj bratr. S maminkou věříme, že dobrovolníci v této nadaci jsou těmi správnými lidmi, vedení organizace však naši důvěru nemá.

Fond REGI Base si zaregistroval ochrannou známku na vlčí máky. Dokonce i kvůli tomu právně "útočí" na ostatní veteránské organizace a subjekty. Přijde ti takové chování vhodné, když v názvu figuruje přezdívka tvého bratra?

Petra: Je to velká ostuda a něco takového by brácha v životě nedopustil. Usurpovat si právo na něco, co je mezinárodním symbolem úcty k válečným veteránům. Nejhorší je pro nás fakt, že nadace stále nese bratrovu přezdívku z dob dobrých začátků, takže to mnohým lidem, neznalým poměrů, může připadat, jako by snad naše rodina či bratr sám s něčím podobným souhlasil. Ne, tohle by si opravdu nepřál, na to byl příliš skromný a nezištný. Jeho přezdívka by neměla být nijak spojena s nemorálním chováním nadace či nabídkou licence na symbol pro válečné veterány takřka posvátný.

Měla by být možnost si registrovat symbol, který figuruje v jakékoliv komunitě po desetiletí pro svůj prospěch, i pokud jde o dobrý úmysl jako je zmiňovaná ochrana tohoto symbolu?

Petra: Tento symbol by si snad mohla registrovat jen odpovídající státní instituce. Každý, s kým jsem měla možnost o tom hovořit, se domníval, že ochranná známka na vlčí mák by měla být pro jakoukoliv nestátní organizaci neregistrovatelná, především z morálního hlediska. Bohužel zde morálka a úcta evidentně chybí. Sám stát by měl pak hlídat a regulovat výrobu a prodej vlčích máků a následně kontrolovat (ne přikazovat) kam výtěžek z prodeje půjde.

Foto: Jirka těsně po probuzení v nemocnici Střešovice. Za všimnutí stojí tabulky s nápisy nad Regim; byly tam od chvíle kdy začal reagovat | rodinný archiv

Musíme připustit, že u nás v ČR má člověk nebo organizace právo na registraci jakékoliv značky (včetně vlčího máku), avšak určitě by měla být brána v potaz jakási etika. Právní vyhrožování lidem, kteří chtějí vzdát hold všem válečným veteránům tím, že prodají květ vlčího máku, jakožto symbol uctění padlých vojáků, je prostě šikana. Symbol máku mimochodem původně odkazuje na kanadského chirurga Johna McCrae, vojáka a autora básně „V polích flanderských”.
Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění." https://www.facebook.com/WarNeverChange/