EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Nejtemnější den v historii britské SAS – zoufalý boj o přežití postavil druhy ve zbrani proti sobě

 12. 08. 2021      kategorie: Vojenská historie      6 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Nejhorším dnem v historii britské SAS (Special Air Service) byl 19. květen 1982, kdy při havárii vrtulníku během války o Falklandy zahynulo 20 příslušníků této elitní jednotky. Pouze devět mužů tehdy vyvázlo živých. Byli vystaveni mrazivým teplotám, bojovali s podchlazením a drželi se záchranného člunu. Jedním z mužů, kteří přežili, byl desátník Mark Aston.

V ledově chladné noci v jižním Atlantiku opustil vrtulník Sea King plný mužů a vybavení loď HMS Hermes, aby je přepravil na palubu nedaleko plující HMS Intrepid. Těžce naložený vrtulník měl ale při startu potíže. Při krátkém přeletu k Intrepidu se Sea King náhle zřítil do mrazivých vod.

sas_TITFoto: Pouze devět mužů tehdy vyvázlo živých. Byli vystaveni mrazivým teplotám, bojovali s podchlazením a drželi se záchranného člunu. Jedním z mužů, kteří přežili, byl desátník Mark Aston. (ilustrační foto) | U.S. Dept of Defence / CC BY-NC-ND

Okny a dveřmi vtrhla dovnitř zpěněná bílá voda. Pro muže uvnitř začal zápas o život. Mark Aston vzpomíná: "Sea King narazil do vody ve střemhlavém pádu a jeho rotorové listy mlátily do vln. Do nákladového prostoru vtrhla stěna ledově bílé vody a já se snažil zadržet dech. Můj svět se smrštil a zešílel, zběsilý boj o přežití, nohy a ruce se zmítaly kolem, blízcí přátelé bojovali o přežití jako ryby chycené v sudu. Všichni bojovali s jediným cílem - přežít. Když muži vydechovali, zoufalý zvuk jejich posledního nádechu tlumeně pronikal vodou naplněným vnitřkem vrtulníku. Cítil jsem kolem sebe těla zkroucená v boji o život."

Astonovi docházel dech, když do rychle se potápějícího vraku náhle narazila vlna a vytvořila malou vzduchovou kapsu, ze které se mu podařilo naposledy nabrat vzduch. S plnými plícemi a jen podle instinktu vylezl nahoru a prodíral se kolem svých přátel, z nichž mnozí už buď zemřeli, nebo upadli do bezvědomí. Podařilo se mu proklouznout malou škvírou v pokrouceném kovu a uniknout.

Aston uplaval asi 50 metrů a přidal se k malému počtu dalších přeživších. Pilot i pozorovatel přežili díky svým letovým oblekům a záchranným vestám. Pilot se zcela otupělými prsty snažil zapálit světlici. Se zapálenou světlicí a rychle nastupujícím podchlazením se skupina držela pohromadě v černé ledové vodě a čekala na záchranu.

Aston pokračoval: "Nemohli jsme nic dělat nic jiného než čekat, zoufale jsme čekali na zprávy a báli se o své přátele. Byl jsem otupělý a promrzlý až na kost. Zatímco přeživší byli dopraveni na loď HMS Brilliant, pátrací světlomety křižovaly vodní hladinu v zoufalé snaze najít další vojáky a posádku. To již však byl Sea King zcela pod hladinou. Jen těžko jsem si uvědomoval, co všechno nás právě potkalo. Ale v hloubi duše jsem věděl, že jsem musel být poslední, kdo se z vrtulníku dostal živý. Toho dne zemřelo příliš mnoho dobrých mužů. Dobří přátelé byli pryč. Bylo toho na mě moc."

Čekali 20 minut, což jim připadalo jako celá věčnost, než i je konečně vyzvedl vrtulník. Muži dostali tlusté deky a teplou sprchu, několik z nich dostalo injekci morfia. Za příčinu havárie byla označena nešťastná srážka s albatrosem, který vnikl do motoru Sea Kingu, což se nicméně nikdy nepodařilo prokázat – vrak vrtulníku byl na dně moře. Desátník Aston se domnívá, že navzdory oficiálnímu vysvětlení nelze vyloučit ani lidskou chybu.

"V naprosté tmě, bez brýlí pro noční vidění a bez rozeznatelného horizontu byl let rizikový, zejména pro posádku, která létala celý den a musela být unavená. Ať už byla příčina jakákoli, nehody jsou součástí každé zatracené války."

Mnozí z přeživších od té doby trpí těžkou posttraumatickou stresovou poruchou a pocity viny po děsivé nehodě, která v boji o přežití postavila přátele proti přátelům. Kolegovi z SAS a přeživšímu Micku Williamsovi bylo v době nehody, která trvale ovlivnila jeho život, pouhých 21 let. Williams řekl: "Všichni jsme bojovali proti sobě pod vodou, ale tím, že jsem žil, jsem odsoudil ostatní k smrti. Tak se na to dívám dodnes."

Zdroj: warhistoryonline.com

 Autor: Petr Žák

CENOVÉ BOMBY 258)

Komentáře

Jaroslav Havlíček

15. 08. 2021

Zase jsem se nechal nachytat na název článku:disappointed:

Jirka2504

14. 08. 2021

Ten nadpis se opravdu "povedl"

Monarchista

13. 08. 2021

Tento článěk je tak špatný, že zde nemá co dělat!

Justy

13. 08. 2021

No jo, taky jsem nechápal a klikl na to. Holt i Armyweb jsou poslední dobu samé bláboly a clickbait, stačí se podívat na článek "Nejčastější lži o válce, kterým věříme díky válečným filmům", to jsou neskutečné slinty a celé je to stejně jenom otrocky přeložené z Cracked.

čuk

13. 08. 2021

@Flek Možná právě proto se tomu říká click bait :D

Vaclav Flek

12. 08. 2021

V nazvu clanku se pise o tom, ze "boj postavil druhy ve zbrani proti sobe". Ja jsem dosud o nicem podobnem neslysel, proto jsem si clanek precetl, aniz bych pro oduvodneni nazvu nasel v dalsim textu jakekoliv vysvetleni. Pokud se desatnik Mark Aston domnival, ze svym prezitim "odsoudil ostatni k smrti", melo to byt v clanku rozvedeno. Mne to v teto podobe nedava prilis smysl.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací