Navy SEALs patří k nejuznávanějším jednotkám speciálních sil ve Spojených státech, což potvrzují i příběhy o jejich různých jednotkách, jako je například SEAL Team Six, které jsou v podstatě legendami, a mají na kontě např. likvidaci Usámy Bin Ládina. Tyto elitní jednotky mají svůj prapůvod ve starších útvarech, které vznikly během druhé světové války, a to podvodních demoličních týmů (UDT), známých také jako "Frogmen", tedy "Žabí muži". UDT se účastnily akcí během celého válečného konfliktu, stejně jako později během korejské války apod. Jednotky SEAL jako takové vznikly až v polovině 50. let, kdy převzaly mnoho ze strategií, výcviku a taktiky právě od jednotek UDT. 

Zatímco Navy SEALs vznikly podle vzoru UDT, samotné UDT začínaly jako něco jiného. V květnu 1943 vytvořilo americké námořnictvo pod vedením nadporučíka Drapera Kaufmana námořní bojové demoliční jednotky (Naval Combat Demolition Units, NCDU), které měly za úkol odstraňovat překážky na plážích. Před zahájením obojživelných útoků vyjížděly na břeh v nafukovacích člunech a čistily pláže od nástrah a překážek, které měly ztěžovat vylodění jednotek.

Foto: Navy SEALs při patrole v deltě Mekongu během války ve Vietnamu | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Aganské rasové povstání: Šarvátky mezi příslušníky amerických ozbrojených sil

Na rozdíl od žabích mužů, kteří měli přijít po nich, se od NCDU nikdy neočekávalo, že budou operovat ve vodě dlouho. Místo toho používali gumové prámy a nosili pracovní oděv, bojové boty a ocelové přilby. Protože nebyli určeni k operacím v hluboké vodě, nebyli nezbytně ani skvělými plavci. Přesto byli ve výborné fyzické kondici.
Jednotky NCDU, které se cvičily společně se průzkumníky a kavalerií ve Fort Pierce na Floridě, se skládaly z pěti mužů, kterým velel nižší důstojník. K jejich největšímu nasazení během druhé světové války došlo v rámci spojeneckého vylodění v rámci operace Overlord.

Před vyloděním v Den D s bojovými ženisty cvičilo více než 30 týmů NCDU. Jejich úkolem bylo eliminovat německou pobřežní obranu, stejně jako Cointet-elements (belgické brány) a ježky, které byly zpozorovány při průzkumu. Německé obranné prvky byly postaveny v Británii, aby si jednotky mohly procvičit, jak je ničit.

V den D se jednotky NCDU vylodily a vyčistily četné patnáctimetrové koridory pro vojáky na plážích Omaha i Utah. V plném úspěchu jim bránila německá palba z děl, která měla být zničena před vlastní akcí, což ne všude vyšlo. Podařilo se jim otevřít mnoho z určených průchodů, ale během vylodění konkrétně na pláži Omaha tak učinily s 52% ztrátami na životech.

O potřebě efektivního využití jednotek NCDU přesvědčilo nejvyšší velení vylodění na Tarawě v Pacifiku v listopadu 1943. Americké síly se zde setkaly s těžkým japonským odporem, a tudíž i s velkými ztrátami. Vysoký počet ztrát byl částečně důsledkem překážek ve vodě, které vojáky buď přímo utopily, nebo z nich udělaly nechráněné cíle pro nepřátelskou palbu, když jejich vyloďovací plavidla nemohla dosáhnout břehu.

Psali jsme:Mrkev jako zbraň proti nacistickému Německu. Mýtus o lepších očích přežívá dodnes

Kontradmirál Richmond K. Turner byl odborníkem námořnictva na vyloďovací operace a velel V. obojživelnému sboru v celém Pacifiku. Turnerovi ztráty u Tarawy navzdory americkému vítězství ukázaly, jak moc by americkým silám prospěl tajný podvodní průzkum a ničení překážek před vyloděním vojsk.

Po Tarawě pak byly vytvořeny první skutečné podvodní demoliční týmy. Jejich vytvořením byl pověřen Turner. Většinu jejich členů tvořili příslušníci NCDU. Cvičily se na obojživelné výcvikové základně Waimānalo a byly považovány za "provizorní jednotky".

Brzy prokázaly svou hodnotu pro námořnictvo. Jejich první úspěšná mise se uskutečnila před bitvou o Kwajalein. Turner vyslal dva žabí muže, aby shromáždili zpravodajské informace. Na rozdíl od NCDU, které operovaly na hladině a na plážích, se tyto malé týmy pohybovaly skrytě pod vodou. Mise byla velmi úspěšná, což vedlo k přijetí výstroje UDT – plaveckých kalhot, ploutví a masek.

Žabí muži prošli intenzivním výcvikem, který se týkal i jiných věcí než demolice, například bezhlučného plavání stylem, při němž nohy ani ruce nevyčnívaly nad hladinu. Také se přesně naučili, jak otočit hlavu, aby se jim na maskách neodráželo slunce, a jak si natřít tělo, aby se ve vodě zamaskovali.

Ke konci války byli žabí muži použiti při mnoha rozsáhlých útocích, včetně útoků na Mariánských ostrovech, během bitvy o Saipan. Před akcí shromažďovali zpravodajské informace o hloubce vody a pomocí rybářských vlasců a bójí vytyčovali bezpečné cesty pro vojáky, a to vše za denního světla a bez jakéhokoli krytí.

Jejich největším nasazením během války byla bitva o Okinawu. K demolici bylo použito osm týmů o celkovém počtu téměř 1 000 mužů. To zahrnovalo odstraňování špičatých kůlů zasazených do korálových útesů, průzkum a inscenování falešných vylodění. Tato mise přitom byla obzvláště nebezpečná kvůli mrazivým teplotám vody.

Na konci druhé světové války pak nebyly UDT rozpuštěny. Ve skutečnosti byli jedním z mála týmů speciálních sil z tohoto konfliktu, který nebyl zrušen. V následujících letech se účastnily mnoha různých misí, mimo jiné podél pobřeží Koreje, ale také při provádění jaderných zkoušek v rámci operace Crossroads. Dokonce spolupracovali s NASA. Ve skutečnosti se UDT podíleli na činnosti vesmírné agentury již v květnu 1961, kdy školili tým Mercury Seven, aby bezpečně opustil své moduly po přistání v oceánu.

V polovině 50. let 20. století byla studená válka v plném proudu. Žabí muži převzali úlohu nekonvenčního boje a vzdálili se svému původnímu zaměření na podporu vyloďovacích operací. Aby se to napravilo, bylo rozhodnuto o vytvoření nové jednotky, která by se cvičila kromě toho také v dovednostech pozemního boje a parašutismu. Toto rozhodnutí podpořil americký prezident John F. Kennedy.

Právě tyto týmy se v lednu 1962 staly prvními jednotkami Navy SEALs. V té době působily souběžně s jednotkami UDT, ale do roku 1983 byly všechny reorganizovány na týmy SEAL. První vavříny si vydobyly během války ve Vietnamu.

Zdroj: warhistoryonline