EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Operace Countenance aneb ne každý si může hrát na Švýcarsko

 19. 08. 2020      kategorie: Události      3 komentáře

Fakt, že britská a sovětská vojska se podílela na společné invazi do Íránu, není příliš známý. Invaze proběhla mezi 25. srpnem a 17. zářím 1941, když jednotky obou velmocí překročily hranice této středovýchodní země ze severu, východu a západu. Akce proběhla bez oficiálního vyhlášení války, a to pod záminkou “nevyřízeného požadavku na vyhoštění německých občanů” - asi sedmi stovek civilních a vojenských expertů pozvaných na pomoc modernizovat zaostalý stát.

82299711_177288153657199_6110283061000142848_o
Foto: Americké noviny oznamují invazi do Persie | City Press-Citizen

Ve skutečnosti však šlo o zajištění ropných polí a vytvoření veledůležitého koridoru pro pozemní zásobování Sovětů. Určitou roli v prosazení tak rázného a bezprecedentního kroku jistě hrál i fakt, že Němci nebezpečně rychle postupovali na Kavkaz a íránský šáh Réza Pahlavi se netajil svými sympatiemi ke Třetí říši. Aby se totiž vymanil z vlivu Sovětů i Britů, dlouhá léta čile obchodoval s nacisty. No a přestože Íránu vyhovovala jeho politika neutrality a obchod se všemi, "hraní na obě strany" bylo pro Spojence nepřijatelné. A tak došlo k rychlému zákroku.

Psali jsme: Facebook zablokoval několik účtů po tom, co lidé sdíleli fotku Churchilla s Thompsonem v ruce

Samotná íránská armáda byla teprve na počátku své modernizace a s devíti pěšími divizemi a 50 exportními verzemi československých tanků LT-38 neměla proti třem sovětským armádám s tisícovkou tanků šanci. K tomu britská 8. indická divize zaútočila z nedávno okupovaného Iráku a 10. indická postupovala ze "Západní Indie", čili dnešního Pákistánu . Ozbrojené síly Íránu nebyly připravené na nečekaný útok na více frontách a organizovaná obrana se po několika dnech úplně zhroutila. Réza Pahlavi tváří v tvář této katastrofě nakonec souhlasil se všemi podmínkami kapitulace a abdikoval ve prospěch svého syna Muhammada.

82092013_177288486990499_3407439126352363520_o
Foto: Britský zásobovací konvoj je doprovázen sovětským obrněným vozidlem BA-10 | Wikimedia Commons

Bilance samotné invaze byla 22 padlých Britů, 40 Sovětů, asi 800 íránských vojáků a dvě stovky civilistů. Přestože Spojenci prohlašovali, že Írán není okupován a je ve skutečnosti dalším Spojencem, konfiskace jídla Sověty a hrubé zásahy do státní správy prováděné Brity vedly k nepokojům, hyperinflaci a následnému vyhlášení stanného práva. Nicméně přesto, že střety s bezpečnostními sbory a hladomor na mnoha místech způsobily množství obětí, Íránci se nikdy nezmohli na ozbrojený odpor.

Psali jsme: Další cenný nález ve tvrzi Hůrka - díl II.

82469422_177288240323857_433685529599410176_n
Foto: Íránská armáda vyzbrojená puškami vz. 98 vyrobenými Zbrojovkou Brno. Československo dodávalo i karabinu vz. 30 přezdívanou 'Berno kootah' - krátké Brno | Wikimedia Commons

Stažení britských vojsk proběhlo 6 měsíců po skončení 2. světové války, tedy 2. března 1946. Moskva ovšem stažení odmítla kvůli “bezpečnostní hrozbě”. Mezitím totiž Sověti rozšiřovali svůj vliv v Ázerbájdžánu a perském Kurdistánu, kde pomohli založit komunistické strany a vyhlásit sovětské republiky. To vedlo ke střetům s íránskou armádou a počátku tzv. "Íránské krize", při které zemřelo dalších cca 2000 lidí. Írán svou nezávislost nakonec s podporou Západu ubránil.

Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění." 

CENOVÉ BOMBY (1406)

Komentáře

liberal shark

20. 08. 2020

Švýcarsko uhájilo svou neutralitu jen díky tomu, že deklarovalo ochotu zničit jediný skutečně významný strategický aset na svém území - alpské průsmyky a tunely. Viz slavná schůzka švýcarských důstojníků na louce Rutli.

sqr

19. 08. 2020

Pokud se někdo trochu podrobněji zabýval historií WWII, tak o obsazení Íránu sovětsk-britskými vojsky samozřejmě ví (i za totáče se to dalo najít pod jednou-dvěmi větami třeba v sovětské desetidílné encyklopedii Velké vlastenecké války...). Co je ale docela "neznámé" je to, co se v tomto textu skrývá za shrnutím "...Sověti rozšiřovali svůj vliv v Ázerbájdžánu a perském Kurdistánu, kde pomohli založit komunistické strany a vyhlásit sovětské republiky. To vedlo ke střetům s íránskou armádou a počátku tzv. "Íránské krize", při které zemřelo dalších cca 2000 lidí. Írán svou nezávislost nakonec s podporou Západu ubránil."
Jednak jsem měl vždy za to, že Azerbajdžán měli sověti již dávno ve svém svazovém pašaliku, druhak o vyhlášení sovětské republiky v perském Kurdistánu jsem opravdu dosud nic neslyšel! A samotná íránská válka za nezávislost na CCCP by myslím stála za mnohem rozsáhlejší text... a stejně tak i nějaké podrobnosti o šáhovi Réza Pahlávím - např. v jakém vztahu byl k tomu, kterého svrhla o mnoho let později Chomejního protiamerická "revoluce"?

karel3

19. 08. 2020

Velmi zajímavá část historie.
Krásná paralela s podzimem 1968 v Československu. Parazité a kolonizátoři májí stále stejné hlavní město Moskvu.

"Stažení britských vojsk proběhlo 6 měsíců po skončení 2. světové války, tedy 2. března 1946. Moskva ovšem stažení odmítla kvůli “bezpečnostní hrozbě”."

Kromě sovětských okupantů opustili vojáci všech ostatních členských států Varšavské smlouvy, kteří se podíleli na napadení Československa, území Československa do 31.října 1968.
Poslední sovětský okupant opustil území Československa až 21.června 1991.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací