Fakt, že britská a sovětská vojska se podílela na společné invazi do Íránu, není příliš známý. Invaze proběhla mezi 25. srpnem a 17. zářím 1941, když jednotky obou velmocí překročily hranice této středovýchodní země ze severu, východu a západu. Akce proběhla bez oficiálního vyhlášení války, a to pod záminkou “nevyřízeného požadavku na vyhoštění německých občanů” - asi sedmi stovek civilních a vojenských expertů pozvaných na pomoc modernizovat zaostalý stát.

Foto: Americké noviny oznamují invazi do Persie | City Press-Citizen

Ve skutečnosti však šlo o zajištění ropných polí a vytvoření veledůležitého koridoru pro pozemní zásobování Sovětů. Určitou roli v prosazení tak rázného a bezprecedentního kroku jistě hrál i fakt, že Němci nebezpečně rychle postupovali na Kavkaz a íránský šáh Réza Pahlavi se netajil svými sympatiemi ke Třetí říši. Aby se totiž vymanil z vlivu Sovětů i Britů, dlouhá léta čile obchodoval s nacisty. No a přestože Íránu vyhovovala jeho politika neutrality a obchod se všemi, "hraní na obě strany" bylo pro Spojence nepřijatelné. A tak došlo k rychlému zákroku.

Psali jsme:Útok na budovu Gestapa v Bruselu aneb soukromá válka barona Jeana de Selys Longchampse

Samotná íránská armáda byla teprve na počátku své modernizace a s devíti pěšími divizemi a 50 exportními verzemi československých tanků LT-38 neměla proti třem sovětským armádám s tisícovkou tanků šanci. K tomu britská 8. indická divize zaútočila z nedávno okupovaného Iráku a 10. indická postupovala ze "Západní Indie", čili dnešního Pákistánu . Ozbrojené síly Íránu nebyly připravené na nečekaný útok na více frontách a organizovaná obrana se po několika dnech úplně zhroutila. Réza Pahlavi tváří v tvář této katastrofě nakonec souhlasil se všemi podmínkami kapitulace a abdikoval ve prospěch svého syna Muhammada.

Foto: Britský zásobovací konvoj je doprovázen sovětským obrněným vozidlem BA-10 | Wikimedia Commons

Bilance samotné invaze byla 22 padlých Britů, 40 Sovětů, asi 800 íránských vojáků a dvě stovky civilistů. Přestože Spojenci prohlašovali, že Írán není okupován a je ve skutečnosti dalším Spojencem, konfiskace jídla Sověty a hrubé zásahy do státní správy prováděné Brity vedly k nepokojům, hyperinflaci a následnému vyhlášení stanného práva. Nicméně přesto, že střety s bezpečnostními sbory a hladomor na mnoha místech způsobily množství obětí, Íránci se nikdy nezmohli na ozbrojený odpor.

Foto: Íránská armáda vyzbrojená puškami vz. 98 vyrobenými Zbrojovkou Brno. Československo dodávalo i karabinu vz. 30 přezdívanou 'Berno kootah' - krátké Brno | Wikimedia Commons

Psali jsme:Pardubická RETIA modernizuje raketové systémy KUB pro nové zákazníky

Stažení britských vojsk proběhlo 6 měsíců po skončení 2. světové války, tedy 2. března 1946. Moskva ovšem stažení odmítla kvůli “bezpečnostní hrozbě”. Mezitím totiž Sověti rozšiřovali svůj vliv v Ázerbájdžánu a perském Kurdistánu, kde pomohli založit komunistické strany a vyhlásit sovětské republiky. To vedlo ke střetům s íránskou armádou a počátku tzv. "Íránské krize", při které zemřelo dalších cca 2000 lidí. Írán svou nezávislost nakonec s podporou Západu ubránil.

Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění."