Baron Jean Michel P.M.G. de Selys Longchamps se narodil 31. května 1912 v Bruselu rodičům Baronu Raymondu Charlesi Micheli Ghislain de Selys-Longchamps a Emilii de Theux de Meylandt et Montjardin. Když Belgie v dubnu roku 1940 kapitulovala, byl Jean Michel členem belgické kavalérie. Poté, co se jeho země vzdala Nacistům, se Jean snažil bojovat dál a po pádu Francie utekl z německého zajateckého tábora, odkud se dostal do Anglie. V Anglii se pak přihlásil jako dobrovolník do služeb RAF, na což musel padělat své doklady, protože byl ve dvaceti osmi letech příliš starý, aby se mohl stát vojenským pilotem.

Foto: Baron Jean Michel P.M.G. de Selys Longchamps | Wikimedia Commons

Po výcviku sloužil jako pilot letounu Hawker Typhoon a u své jednotky byl považován za schopného a agresivního pilota. Jeho nadřízení vůbec netušili, že tento pilot ve své hlavě spřádá plán, který měl být pomstou za to, že mu německá Bezpečnostní policie (Sicherheitspolizei - SiPo) umučila otce.

Psali jsme:Mars Bluff incident aneb když vám za barák spadne atomovka

Foto: Busta na památku Jeana de Selys Longchampse a jeho letecký útok na velitelství gestapa Avenue Louise v Bruselu. | Wikimedia Commons

Baron věděl, že má belgická pobočka SiPo a Gestapa své hlavní sídlo v domě číslo 453 na ulici Louise v Bruselu. Budova byl vysoký funkcionalistický dům, ze kterého při okupaci vlály velké nacistické prapory. Jean Michel znal celou ulici včetně budovy velmi dobře, protože zde před válkou bydlel se svými rodiči a Jean Michel si ze svých možných cílů své pomsty vybral právě tento objekt.

20. ledna 1943 se Jean rozhodl svůj plán realizovat. Ten den vyrazili spolu se svým wingmanem F/S Blancem s cílem zaútočit na železniční uzel v belgickém městě Gelt. De Selys si do letounu vzal i balíček belgických vlajek, které měl v plánu při útoku z letadla vyházet.

Foto: Kresba tužkou umělce Patricka Sadlera zachycující De Selysův útok na budovu Gestapa | realmofhistory.com

Poté, co obaTyphoony úspěšně zaútočily na nádraží v Geltu, nechal Baron svého wingmana letět zpět do Anglie s tím, že on se ještě trošku zdrží a zaútočí na nějaké příležitostné cíle. Poté zamířil přímo na Brusel, ke kterému se dostal nízkým letem bez problémů, našel ulici Louise a zaútočil přímo na cílovou budovu. Při útoku byl velice přesný a ač byl jeho cíl zasažen stovkami projektilů, Jean nepoškodil žádnou další budovu. Poté baron přeletěl nad Královským palácem, kde shodil belgické vlajky. Zpáteční cesta proběhla opět bez problémů a Jean Michel nakonec úspěšně přistál na letišti v Manstonu.

Psali jsme:Když selže zbraň, musí voják umět reagovat. Boj zblízka je poslední možností

Psali jsme:Ruská jaderná vlajková loď se vrací. Modernizace za dvě miliardy eur trvala třicet let

Psali jsme:Chrudimští výsadkáři převzali první útočné nože Cháron

Nacisté po útoku oficiálně přiznali pouze čtyři mrtvé a pět zraněných. Mezi nimi byl však i náčelník SD v Belgii, SS-Sturmbannführer Alfred Thomas, vysoký důstojník Gestapa. Opravit budovu se okupantům podařilo až za šest týdnů. Jean Michel byl po návratu za svůj čin degradován, zároveň však obdržel třetí nejvyšší vyznamenání, které může pilot RAF dostat - Distinguished Flying Cross.

Foto: Pamětní deska věnovaná baronovi Jean de Selys Longchampsovi umístěná přímo na budově tehdejšího velitelství Gestapa | Wikimedia Commons

Baron Jean Michel P.M.G. de Selys Longchamps zemřel 16. srpna 1943 při havárii během návratu z mise nad městem Ostend v Belgii. Je pochován v hrobu 3002A na Minsterském hřbitově. Budova, na kterou baron tenkrát zaútočil, stále stojí a belgická vláda před ní nechala postavit jeho bustu.