Protipartyzánská operace Hornung – inspirace filmu „Jdi a dívej se“
23. března 1943 byl v Němci okupovaném Bělorusku studený den. Již od ledna zde probíhala protipartyzánská operace Hornung, jejímž s cílem bylo vytvořit „mrtvou zónu“, která neměla být schopna podporovat partyzány skrývající se v okolích lesích. Dobytek a úroda byly zabaveny nebo zničeny, vesnice byly vypáleny do základů a obyvatelé oblasti odvlečeni na otrocké práce do Německa nebo zastřeleni. Němci tak reagovali na stále intenzívnější partyzánskou válku, která zuřila za liniemi východní fronty a pouštěla německým oddílům žilou.
Foto: Dobytek a úroda byly zabaveny nebo zničeny, vesnice byly vypáleny do základů a obyvatelé oblasti odvlečeni na otrocké práce do Německa nebo zastřeleni. | Wikimedia Commons / Public domain
V lesích a bažinách sovětského Ruska se skrývaly velké partyzánské síly, které úspěšně podnikaly útoky proti německým komunikačním liniím, zejména železničním a způsobovaly německým velitelům velké starosti. Vykonáním operace Hornung byly pověřen oddíly Schutzmannschaftu, což byly pomocné policejní jednotky složené z kolaborujících obyvatel v Němci okupovaných oblastech východní Evropy, vesměs z Ukrajinců, Rusů a Bělorusů, kterým veleli Němci. Oddíly Schutzmannschaftu během operace spolupracovaly s notoricky známou brigádou Dirlewanger, německou jednotkou složenou z odsouzených zločinců, kteří byli propuštěni, aby sloužili Hitlerovi, přičemž mnozí z nich byli vrazi a násilníci.
Přesně před 81 roky se jedna taková jednotka přiblížila k běloruské vesnici Chatyň. Jednotce velel kapitán Hans Otto Woellke, mistr Německa ve vrhu koulí v letech 1934 až 1938, 1941 a 1942. To nebylo vše, protože na olympiádě v Berlíně v roce 1936 Woellke zvítězil v koulařském finále výkonem 16,20 m, což byl nový olympijský rekord a na mistrovství Evropy v Paříži získal bronzovou medaili. Woellke ztělesňoval árijský typ, který nacisté zbožňovali a byl miláčkem Hitlera, který ho několikrát pozval na oběd do svého sídla. Toto dne byl německý oddíl napaden partyzány, v prudké přestřelce čtyři němečtí vojáci zemřeli a Woellke byl mezi mrtvými. Velitel jednotky Bruno Pavel zuřil, chtěl slavného sportovce pomstít a německá pomsta měla být proto krutá a nelítostná. Na pomoc byli zavoláni řezníci z brigády Dirlewanger a jako oběť pomsty byla zvolena vesnice Chatyň, která ležela 4 kilometry od místa útoku. Německé jednotky vesnici obklíčily a pod velením dezertéra Rudé armády a etnického Ukrajince Hryhorij Vasiura, společnými silami zahájily masakr. Vojáci nejdříve vyhnali obyvatele z jejich domů, aby je všechny zahnali do velké kůlny, kterou pak zakryli slámou a zapálili. Uvězněným lidem se podařilo prolomit přední dveře, ale při pokusu o útěk byli zabiti palbou ze samopalů. Bylo povražděno přibližně 149 lidí, včetně 75 dětí mladších 16 let, přičemž většina z nich uhořela, zbytek lidí vojáci zastřelili nebo se udusili kouřem. Když střelba utichla, byla vesnice vydrancována a vypálena do základů.
V roce 1946 byl německý důstojník, který masakr nařídil, Bruno Pavel, stíhán v procesu v Rize a popraven. Ivan Melničenko, vůdce jednotky Dirlewanger, která masakr spáchala, byl 26. února 1946 smrtelně zastřelen agenty NKVD, když vzdoroval zatčení. V 60. a 70. letech bylo souzeno několik spolupracovníků, kteří se masakru účastnili. Někteří z nich byli popraveni a další dostali doživotí. Velitel jedné z čet 118. praporu Schutzmannschaft, bývalý sovětský nižší poručík Vasyl Meleško, byl sovětským soudem odsouzen k trestu smrti a v roce 1975 popraven. Náčelník štábu 118. praporu Schutzmannschaft, bývalý starší poručík Rudé armády Hryhorij Vasiura, byl souzen v Minsku v roce 1986 a shledán vinným ze všech svých zločinů. Byl odsouzen k smrti verdiktem vojenského tribunálu Běloruského vojenského okruhu a o rok později byl popraven.
Celková zkáza a devastace během operace Hornung byla mnohem větší. Nejméně 5 295 běloruských osad bylo Němci zničeno, 12 718 lidí bylo zabito a 110 000 dalších deportováno na otrocké práce do Německa. Masakry během operace Hornung a vypálení vesnice Chatyň inspirovali tvůrce slavného sovětského filmu Jdi a dívej se z roku 1985, který obětem vraždění věnovali.
Zdroj: Historie válek, britannica
