Vrtulník Bell UH-1 Iroquois (známý jako Huey) byl jedním z nejpoužívanějších vrtulníků vietnamské války – během konfliktu jich sloužilo přibližně 7000. Plnil úspěšně řadu rolí, od zdravotnické záchranné služby až po přepravu a podporu vojáků během útočných operací. Stal se také prvním a jediným vrtulníkem v historii letectví, který sestřelil dvouplošník.

Psal se rok 1968 a operace Thunder – letecké bombardování vojenských cílů ve Vietnamské demokratické republice neboli Severním Vietnamu – byla v plném proudu. Tyto bombardovací nálety měly na severovietnamské válečné úsilí ochromující účinek a severovietnamské vojenské velení se rozhodlo, že je čas vrátit úder.

Foto: Antonov AN-2 vietnamského letectva | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Kyjev padl zásluhou gigantické obkličovací operace

Cílem severovietnamské odvety se stala lokalita Lima 85 na hranici mezi Laosem a Severním Vietnamem. Toto stanoviště se nacházelo na vrcholu vysoké krasové hory vystupující z džungle. Kvůli strmým skalním srázům bylo místo přístupné pouze letadlem nebo pěšky po strmé klikaté stezce na úbočí hory.

Blízkost hory k Severnímu Vietnamu – od Hanoje byla vzdálena pouhých 230 km – z ní činily ideální místo pro americkou radarovou základnu. Stanoviště 85 (nebo Kanál 97, jak se mu někdy říkalo) bylo jednou z řady amerických radarových základen provozovaných CIA a zřízených v údajně neutrálním Laosu, ale jako nejsevernější z těchto stanovišť navádělo stanoviště 85 více úspěšných úderů proti severovietnamským cílům než kterákoli jiná základna, což z něj učinilo hlavní cíl pro odvetný úder.

Pozemní útok na základnu 85 byl považován za příliš riskantní, a tak se Severní Vietnam rozhodl vyslat na základnu několik vlastních letadel: čtyři dvouplošníky AN-2. Každý letoun AN-2 byl pod spodním křídlem vyzbrojen dvanácti raketovými střelami ráže 57 mm a dvaceti minometnými střelami ráže 250 mm se zapalovači z leteckých pum. Ty bylo možné z letounu shodit pomocí jednoduchého mechanismu.

Obsluhu stanoviště 85 tvořila řada letců amerického letectva, kteří byli "maskováni" jako civilní zaměstnanci společností Lockheed Martin a Air America, a také hmongští partyzáni a několik žoldáků. Když začal severovietnamský nálet, byli muži na vrcholu hory zaskočeni, ale reagovali rychle. Ze čtyř severovietnamských dvouplošníků dva zaútočily okamžitě, zatímco ostatní nad místem kroužily. Radarová stanice byla na vrcholu hory dobře maskovaná a letouny AN-2 musely letět blízko a nízko, aby ji mohly zpozorovat, zaútočit na ni a cenný cíl zničit.

Psali jsme:Eduard Chalupa - kolaborant, který měl vést české dobrovolníky ve službách Waffen-SS

První letadlo si spletlo jinou budovu s radarovým stanovištěm a zahájilo útok, ale při zvuku přilétajících raket a bomb vyběhl na otevřené prostranství thajský žoldák a vyprázdnil celý zásobník svého AK-47 do AN-2 a sestřelil ho.

Ostatní piloti dvouplošníků se v tu chvíli rozhodli, že se raději otočí a odletí. Shodou okolností však právě přilétali kapitán Ted Moore a člen posádky Glen Woods v neozbrojeném vrtulníku Air America Huey, aby na místo dopravili zásoby munice. Nemohli uvěřit vlastním očím, když spatřili dvouplošník útočící na stanoviště 85. Moore prohlásil, že "to vypadalo jako něco z první světové války".

Moore si uvědomil, že jeho vrtulník je rychlejší než AN-2, a rozhodl se je pronásledovat a Woods připravil svůj AK-47 k boji. Netrvalo příliš dlouho a Huey dohnal pomalé a těžkopádné dvouplošníky a brzy byl poslední AN-2 na dostřel. Protože výhled z AN-2 dozadu je značně omezený, pilot dvouplošníku netušil, že je u něj Huey, dokud nebylo příliš pozdě. Nárazový proud od vrtulníku způsobil, že se dvouplošník dostal bezmála do vývrtky. Jeho pilot se v zoufalství pokusil snížit rychlost – ale Američané s útokem ještě neskončili.

Když se Moore přiblížil k potácejícímu se dvouplošníku, Woods se vyklonil z vrtulníku a vyprázdnil svůj AK-47 do kokpitu, přičemž zranil nebo zabil pilota i druhého pilota. To bylo vše: dvouplošník se zřítil se do džungle pod sebou. Huey se stočil zpět k Laosu a ostatní dvouplošníky unikly do Severního Vietnamu. Toto podivné vzdušné vítězství se v historii vzdušných bojů ukázalo jako jedinečné – bylo to poprvé a naposledy, kdy vrtulník sestřelil dvouplošník. Bylo to také první zaznamenané vzdušné vítězství CIA.

Pokud jde o místo 85, příběh neskončil dobře. Pouhé dva měsíce po tomto incidentu zaútočilo severovietnamské komando na radarovou stanici ze země, podařilo se mu dostat na vrchol hory a obsadit ji. Tento útok měl za následek největší ztráty amerických letců při pozemním útoku během vietnamské války.
Výkon, kterého Moore a Woods dosáhli ve svém UH-1 Huey proti severovietnamskému dvouplošníku, však zůstává unikátní epizodou války i vojenských dějin celkově.

Zdroj: warhistoryonline