Ostrov v Indickém oceánu, který nechce pustit nikdo: Trump poslal vzkaz světu
Někdy stačí jedna věta, aby se z malého místa na mapě stal velký příběh. Donald Trump teď takovou větu vyslal: Spojené státy se ze strategicky klíčové letecké základny na ostrově Diego Garcia v Indickém oceánu nestáhnou. Oznámil to na platformě Truth Social — a tón nebyl diplomatický, ale vlastnický. Jako když někdo položí ruku na stůl a řekne: „Tohle zůstává.“
Foto: B1-B Lancer na základně Diego Garcia | U.S. Air Force
Diego Garcia je přitom pro většinu lidí jen exoticky znějící název. Pro americkou strategii je to ale pevný bod, který drží pohromadě velký kus vojenské logistiky a vzdušných operací — včetně misí spojených s Blízkým východem. A právě proto se z Trumpova prohlášení nestává jen komentář na sociální síti, ale signál do několika směrů najednou: k Londýnu, k Mauriciu, k americké armádě i k mocnostem, které pečlivě sledují, kde Západ ustupuje a kde naopak zatíná prsty.
Proč je Diego Garcia tak důležitá
Diego Garcia je atol v souostroví Chagos. Dříve patřil k Britskému indickooceánskému území. Z vojenského hlediska jde o mimořádně výhodnou polohu: izolovanou, dobře kontrolovatelnou a strategicky umístěnou pro vzdušné operace. Není to „jen“ letiště — je to výchozí bod, který umožňuje promítat sílu na velké vzdálenosti.
Z této základny navíc v minulosti startovaly americké bombardéry na bojové mise do Afghánistánu a Iráku. To je detail, který vysvětluje, proč Trump mluví o národní bezpečnosti a proč zdůrazňuje, že jde o „tak důležitou základnu“, že její americká přítomnost nesmí být „podkopána“ ani „ohrožena“.
Británie, Mauritius a 99 let: dohoda, která má uklidnit — a přesto budí nervozitu
Do příběhu vstupuje Londýn a Port Louis. V květnu 2025 Spojené království podepsalo dohodu o předání kontroly nad souostrovím Chagos Mauriciu. Součástí ujednání je ale klíčová pojistka: Británie si vojenskou základnu na Diego Garcia pronajme na 99 let, což umožňuje Spojeným státům udržet tam svou leteckou základnu.
Trump zároveň uvedl, že jednal s britským premiérem Keirem Starmerem o kontrole základny a že chápe, že nájemní dohoda mezi Spojeným královstvím a Mauriciem je široce vnímána jako nejlepší možná varianta.
Jenže „nejlepší možná“ neznamená „bez rizika“. A právě tady Trump přitvrdil.
„Porušíte nájem, ohrozíte základnu — a my odpovíme“
Trump varoval, že pokud by byl nájem v budoucnu porušen, nebo pokud by jakékoli kroky ohrozily americké síly či operace na základně, vyhrazuje si právo použít vojenská opatření k zajištění bezpečnosti a posílení americké přítomnosti na Diego Garcia.
V praxi je to jasná podmínka: dohoda platí, dokud neohrozí americké zájmy. Jakmile by se situace zlomila — ať už právně, politicky nebo operativně — USA si podle Trumpa nechávají otevřené dveře k tvrdé reakci.
A aby bylo zřejmé, že nejde jen o „technické“ porušení smluv, přidal i kulturně-politickou poznámku: nebude tolerovat, aby byla americká přítomnost na tak důležité základně oslabena „falešnými tvrzeními nebo ekologickým nesmyslem“. Je to typická formulace, která má domácímu publiku říct: „Nenecháme se svázat řečmi.“ A zahraničním aktérům: „Nehledejte záminku, jak nás vytlačit.“
Vzkaz soupeřům: Slabost se počítá
Do celé věci navíc Trump promítl širší geopolitický rámec. Už v lednu kritizoval britské rozhodnutí převést ostrovy na Mauritius a označil ho za „akt úplné slabosti“, o kterém podle něj není pochyb, že si ho všimly Čína a Rusko.
Tahle věta je důležitá, protože ukazuje, že Diego Garcia není jen otázka smlouvy o pronájmu. Je to i symbol: kdo drží strategické body, kdo ustupuje a kdo zůstává. V Trumpově interpretaci je každé „předání“ potenciální pozvánkou pro soupeře, aby testovali hranice.
Co z toho plyne
Trumpův postoj lze číst jako snahu uzavřít debatu: Diego Garcia je pro USA opěrný bod, který se neopouští. Zároveň tím vytváří tlak na to, aby jakákoli budoucí správa souostroví — a jakékoli spory kolem ní — neměly šanci zasáhnout provoz základny.
Ať už bude právní rámec jakýkoli, Trump nastavuje jednoduchou logiku: základna musí fungovat, americké síly musí být v bezpečí a americká přítomnost nesmí být zpochybněna. Všechno ostatní je podle něj až druhotné.
Zdroj: defensemagazine.com






Komentáře
Emil Holub
07. 02. 2026, 10:42Pane Šebesto,
to podělané NATO, byl agresivní pak už od samého počátku hned po svém vzniku a to jak jeho jednotliví členové, tak i jako celek a to tak, že si šli ti jednotliví členové po krku i mezi sebou navzájem skrytě i otevřeně a to hned několikrát... a dělají to doposud...
Je to jen banda krvelačných a nenažraných zlodějů, sloužících profesionílním mafiánským zločincům a úchylům všeho druhu, nic jiného a s nimi i každý hlupák, který ten zločinný spolek podporuje a hájí náš vstup a členství..a tím, že jsme se k němu přidali a to navíc za "sociálisty" Zemana a jeho vlády zkorumpovaných a bezcharakterních přiblblíků jen svědčí o tom, jak celá naše společnost morálně hluboko klesla...
Šebesta
07. 02. 2026, 08:24Donald Trump má po praotci německý původ. Že by odtud pramenila jeho agresivita ? Ne,nemusí to být jen tím vždyť agresivní byly v minulosti Angličané,Francouzi a další i menší země,které získaly kolonie a mnoho dalších Rusko nebo i Japonsko. V současné době se ale zdá,že Trump se utrhl z řetězujak trefně poznamenal Andor Šándor naš skvělý vojenský analytik . Ano je to tak. Nejde jen o ostrov Diego Garcia ale o celkovou politiku současné vlády USA. Akce proti Venezuele i šachy okolo Grónska a další vyvedly z klidu i evropské státy NATO,které najednou zjístily,že jim ujiždí vlak a to nejen kvůli USA ale celému světu.Dnes už těžko může někdo říct,že NATO je obranný pakt. Je to cokoli jen ne pakt na obranu spíše naopak. Je to vojenský pakt,který se roztahuje všude v Evropě a díky USA i v dalších částech světa. Diego Garcia je další důkaz.