Osvobození Lymanu: další nesmazatelná vráska na čele ruských válečných štváčů
1. října se ukrajinským vojákům po dlouhých bojích podařilo osvobodit město Lyman. Jakmile byla uzavřena kapsa kolem města, začal masakr. Ruští vojáci se snažili probít z obklíčení ven, avšak marně a na internetu už kolují fotografie a videa zničených ruských ústupových kolon. Pro Rusy se jedná o ztrátu nejen územní, ale hlavně morální, kdy "prestiž" ruské armády opět utrpěla těžkou ránu.
Foto: Osvobození Lymanu je další nesmazatelná vráska na čele ruských válečných štváčů (ilustrační foto) | Shutterstock
Ztráta Lymanu je pro Rusy o to bolestnější, jelikož se podle nich jedná o "ruské území". Pseudoreferenda vyvolaná ruskými okupačními úřady přiřkla toto území Rusku a ztráta tohoto strategického města regionální důležitosti je tak v Rusku vnímána velice negativně. Řekl bych dokonce, že je tato ztráta vnímána ještě více než ztráta celé Charkovské oblasti. Během obrany Lymanu bylo zabito mnoho ruských vojáků a stovky jich padly do zajetí. Těžké ztráty zaznamenaly také jednotky, které měly prorazit ukrajinské obklíčení zvenku. Jednalo se o jednotky primárně složené z nově naverbovaných branců s velice malou bojovou hodnotou. Podle výpovědi ukrajinských a ruských vojáků útočili ruští branci v několika vlnách jen jako lehká pěchota, tedy bez podpory jakýchkoliv vozidel. Jakým masakrem takovýto útok musel skončit, si pak dokáže každý představit.
Ukrajinský generální štáb Lymanský kotel popsal příhodně těmito slovy: „Všichni ruští vojáci v Lymanu jsou buď mrtví, nebo zajatí.“ V Lymanském kotli byla podle dostupných zpráv kompletně zničena celá ruská 58. brigáda, která sehrála klíčovou roli např. při útoku na Gruzii v roce 2008. Stejně dopadl i 752. gardový motostřelecký pluk, který se kdysi podílel na stavbě Berlínské zdi a okupaci Československa v roce 1968 a zúčastnil se také invaze do Gruzie, kde v roce 1994 v podobném kotli utrpěl více než 50% ztráty.
Ukrajincům se v Lymanu také podařilo ukořistit komunikační uzel HELIOS-4 ruské 200. motostřelecké brigády, což je velice důležitý úlovek, jelikož Ukrajincům dává možnost nahlédnout do ruské komunikační architektury, což případně umožní zkvalitnit odposlechy ruských velitelů.
Rusové mají podle dostupných zpráv problémy se stabilizováním fronty, neboť se v okolí nacházejí především nově odvedení branci bez žádných bojových zkušeností a těžké techniky. Ukrajinci již svádějí boje o město Kremina, cca 30 kilometrů východně od Lymanu a 20 kilometrů severně od Severodoněcku a Lysyčansku.
Ztráta Lymanu ještě více rozvířila vody mezi ruskými vojenskými odborníky, ale i kremelskými propagandisty. Například čečenský vůdce Ramzan Kadyrov se velice nepěkně vyjádřil o ruském generálovi Alexandru Lapinovi, veliteli Centrálního vojenského okruhu, který byl pověřen operacemi na východě Ukrajiny.
Kremelský propagandista Rybar se zas rozčiluje nad celkovou strukturou Západního vojenského okruhu, kde byly koncentrovány elitní jednotky Ruské federace, jejichž cílem bylo bojovat s jednotkami NATO a tyto jednotky tak přednostně dostávali to nejnovější ruské vybavení, výstroj či techniku. Rybar jednotky Západního vojenského okruhu označil jako "přehlídkovou a demonstrační armádu". Kritizuje také velení ruských jednotek, které podle něj žilo někde ve skleníku bez přístupu k čerstvému vzduchu a nejsou tak schopni se přizpůsobit moderní realitě.
Je také patrné, že ruští vojenští blogeři a vojenští analytici se již pomalu začínají odvracet od ruské propagandistické interpretace údajné 2. nejsilnější armády světa, a tak slova "elitní" či "legendární" zaznívají již většinou s uvozovkami. Vzpomeňme například na "elitní" 4. Gardovou tankovou divizi "Kantěmirnou", kterou ruská propaganda honosila názvy jako "Kladivo na NATO" a často se říkalo, že pokud se divize rozjede, tak se během pár dní zastaví až v Portugalsku. Tato divize se v únoru sice opravdu rozjela, avšak dojela už u Charkova, kde byla ještě ten samý měsíc prakticky celá zničena. Nebo vzpomeňme na "legendární" 1. Gardovou tankovou armádu, výkvět ozbrojených sil Ruské federace, potomky hrdinných obránců Stalingradu, kteří by v případě útoku imperialistického NATO bránily Moskvu. Avšak jak nám nedávné události ukázaly, tato tanková armáda nedokázala ubránit ani město Lyman.
Rybar je také nespokojený s použitím ruských branců jako "potravy pro kanóny". Jejich bojová hodnota je totiž mizivá a branci v žádném případě nemohli zabránit pádu Lymanu. Kremelský propagandista Rybar hodnotí situaci velice realisticky a trefně: „Přidáme-li k tomu problémy komunikace mezi jednotlivými složkami ruské armády, pak je obraz ozbrojených sil Ruska velice depresivní. Je na čase si přiznat, že jsme do Speciální vojenské operace vstoupili s naprosto nebojově připravenou armádou a měli bychom začít dělat něco pro nápravu situace. Vrhat nevycvičené mobilizované mladíky do předních linií je špatný krok. Jsou zapotřebí jiná řešení."
Obdobná situace panuje i na telegramovém portále kremelských propagandistů WarGonzo, kteří lamentují, že pro Ruský svět a Novorusko bojují na informační frontě, avšak není to dost.
V Rusku také začalo vyšetřování výměny zajatců z 21. září, ve kterém bylo 215 ukrajinských zajatců vyměněno za 55 ruských vojáků. Mezi propuštěnými bylo 10 zahraničních dobrovolníků a údajní "nacisté" z Azovstalu, kteří očividně žádnými nacisty nebyli, jinak by je Rusové nepropustili. Údajně se mělo jednat o výměnu protlačenou samotným Putinem, i když byla FSB silně proti, jelikož si uvědomovala, jaký to bude mít dopad na veřejné mínění o denacifikaci Ukrajiny.
Zdroj: MODUA, Ukrinform, Twitter