EXCALIBUR
CZUB - 4M
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Pekelně účinná zbraň: ruční plamenomet. Vybuchuje při zásahu, jak to často vidíme ve filmech?

 03. 07. 2022      kategorie: Vojenská výzbroj      29 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Plamenomety vznikly během první světové války, kdy je poprvé použila německá armáda. Ačkoli byl plamenomet považován za velmi nehumánní a krutou zbraň, byl při čištění zákopů, budov a opevnění (zejména bunkrů) velmi účinný. Na konci 1. světové války se tak v bojujících armádách plamenomet používal ve velkém měřítku a k využívání těchto smrtících zbraní docházelo i později za 2. světové války. Lidé si nejen na základě různých filmů kladou otázku, zdali má plamenomet při jeho zásahu z ruční zbraně tendenci opravdu vždy vybuchnout, a proto jsme se rozhodli tímto tématem zabývat v následujícím článku.

German_soldier_with_flamethrower_c1941Foto: Německý voják s plamenometem na východní frontě během 2. světové války | Wikimedia Commons / Public domain

Abychom mohli na výše uvedenou otázku odpovědět, stanovme si nejprve některé parametry. Za druhé světové války existovaly dva základní druhy plamenometů:

1) Plamenomety umístěné na vozidlech, obvykle na tanku upraveném pro nesení plamenometu, jako například tanky Churchill Crocodile nebo italské tanky L3.

2) Přenosný či ruční plamenomet, přičemž zápalnou látku nese voják v jedné nebo dvou lahvích na zádech. Byly obvykle těžké avšak účinné na krátkou vzdálenost. A právě tento typ plamenometu nás zajímá především.

Představme si, že na takto nesený ruční plamenomet vystřelí typická zbraň druhé světové války, např. standardní americká puška M1 Garand. Těchto pušek bylo mimochodem vyrobeno více než pět milionů kusů. Garand střílí náboji ráže .30 a pro náš scénář tak používá standardní munici. Představme si, že cíl, tedy voják nesoucí plamenomet, je ve vzdálenosti 30 metrů, tedy těsně mimo dosah průměrného plamenometu. Garand s úsťovou rychlostí 853 metrů a účinným dostřelem kolem 460 metrů by tedy měl být schopen zasáhnout náš cíl snadno a s poměrně významnou kinetickou silou.

Pokud jde o typ plamenometu, který bude použit v našem experimentu, existovaly především dvě různé běžné verze: americký M2 ze spojeneckého inventáře a německý Flammenwerfer 35.

Plamenomet M2 (americký - poprvé představen v roce 1943)

Hmotnost: 30 kg
Účinný dosah: 20 m
Kapacita paliva: 15 litrů

Americký plamenomet M2 byl plamenomet sestávající ze dvou válcových palivových nádrží s benzinem. Nahoře byla menší nádrž, která byla pod tlakem a obsahovala nehořlavý plynný dusík nebo vzduch. Hadice spojovala nádrž s dusíkem a vzduchem s palivovými lahvemi. Delší hadice vedla k trysce se zapalovacím systémem a spouští, kterou obsluha používala k odpálení zbraně.

Flammenwerfer 35 (německy - představen v roce 1935)

Hmotnost: 35 kg
Účinný dosah: 25 m
Kapacita paliva: 11 litrů

FmW 35 byl německý přenosný plamenomet pro jednoho muže. Skládal se z jedné válcové palivové nádrže obsahující 11 litrů směsi benzínu a dehtu, s hadicí a spouštěcí tryskou. K palivové nádrži byla připojena dusíková pohonná hmota v malé tlakové nádrži. Byl výrazně těžší než jeho protějšky, o 5 kg těžší než americký M2 a o 10 kg těžší než japonský typ 93. Měl stejné základní uspořádání jako americký plamenomet M2. Hnací hmota se přiváděla do palivových nádrží, pak byla natlakovaná směs protlačena silnou hadicí k zapalovači zabudovanému do trysky. Obsluha pak mohla zamířit na cíl a aktivovat zbraň spouští.

Obě zbraně jsou si natolik podobné, že zásah by měl stejný výsledek. Pokud by střela z Garandu zasáhla palivové nádrže, nemusela by nutně proniknout silnou kovovou stěnou válce. Ale pokud by do ní prorazila díru, nejpravděpodobnějším výsledkem by byl pouze únik paliva. Protože by nedošlo k žádnému vznícení, nedošlo by ani k výbuchu. Přestože střela může být několik okamžiků po výstřelu velmi horká (v důsledku tření a výbuchu, který ji poháněl), její teplota je v době zásahu již příliš nízká na to, aby mohla cokoli zapálit.

Ve velmi nepravděpodobném případě, že by střela při protržení kovové palivové nádrže způsobila jiskru, by ani tato jiskra nemusela stačit k dosažení bodu samovznícení benzínu, který je o něco vyšší než 276 °C (což je asi o 80 °C více než papír).

Pokud by však zbraň náhodou explodovala, mělo by to ničivý účinek, zejména pokud by byly nádrže plné benzínu. Jistým výsledkem by bylo, že by obsluha plamenometu byla usmrcena nebo vážně zraněna. Skutečné nebezpečí však hrozilo od nádrží s dusíkem pod tlakem. Ačkoli je dusík nehořlavý, v případě průniku střely do nádrže by tento explodoval. Síla výbuchu a následné střepiny by pak mohly obsluhu plamenometu a vojáky v těsném okolí snadno zabít.

Jiná situace by samozřejmě nastala, kdyby náš střelec vyzbrojený Garandem používal protipancéřové zápalné náboje, jako je například náboj .30-06 Springfield M14. To by vedlo k tomu, že by snadno prorazil některou z nádrží a téměř jistě by zapálil benzín, protože tento náboj je specificky určen k použití právě proti lehce pancéřovaným a hořlavým cílům.

Odpověď na otázku, zdali nesený plamenomet při zásahu jeho nádrže ihned exploduje, tedy zní, že je to možné, avšak je obtížné způsobit explozi plamenometu za pomocí standardní munice z ručních zbraní. Skutečné nebezpečí pro obsluhu plamenometu spočívalo v tom, že se tato musela dostat na relativně krátkou vzdálenost od cíle, aby mohla zbraň efektivně použít, což dávalo protivníkovi dostatek času na to, aby vystřelil první.

Ještě zranitelnější byli plamenometčíci tím, že se jednalo o těžkopádné a pomalu se pohybující cíle, které se navíc musely postavit, aby mohly svou zbraň použít. Obsluha plamenometu se navíc vzhledem k povaze nesené zbraně a jejím rozměrům mohla jen velmi špatně krýt.

I přesto byly plamenomety velmi ničivé a psychologicky děsivé zbraně a často vyčistily bunkry, které se zdály být nedobytné. Stojí také za zmínku, že obsluhy plamenometů byly všemi stranami tak nenáviděny, že se jen zřídkakdy dostaly do zajetí.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Hb74

06. 07. 2022, 17:14

nobody. koukni na yt. pokud hoří tlaková lahev s acetylenem z vnějšku, tak se vybouchne a lahev se vnitřním tlakem roztrhne. ale pokud tuto lahev prostřelíš za stejných podmínek, tak vyhoří ale v plamenu nebouchne. hb

Hb74

06. 07. 2022, 17:05

nobody. máš pravdu s tlakovýma lahvema a to nijak nezpochybňuju. ale tady šlo o to, že by plamenometčíkovi vybouchla na zádech tlaková lahev. aby k tomu došlo musela by náplň vytvořit chemickou reakcí velké množství plynných splodin, které tu lahev roztrhnou. u lahve s dusíkem je to podle mé úplné mimo. chybí tu kyslík. u lahví se stlačeným vzduchem by museli trefit vzduchovou kapsu. pak bych véřil, že to může bouchnout. pokud trefí spodek s kapalinou, tak to vyfičí.

nobody

05. 07. 2022, 15:06

Hb74
co sa stane po poruseni plasta tlakovej nadoby zalezi aj od toho, cim je naplnena a k akemu poruseniu dojde, aj z coho je vyrobena. Symetricky kruhovy otvor nebude mat taku tendenciu sa trhat a mozno skor bude fungovat ako dyza, nez ked dojde k natrhnutiu ci naprasknutiu plasta nadoby. A predsa len ten plamenomet uz bol aj tak dost tazky, aby pouzivali nejaku hrubostennu nadobu. Kdezto natrhnuty plechovy plast bude mat vacsiu snahu sa pri uniku plynu trhat a tym zvysovat efekt.
Zvysok je o tom, ci si v smere expanzie a aky tvarny je material nadrze a ci su tam dalsie objekty v jej smere - teda ci tam je nieco, co bude vytvarat crepiny

Pozor, plamenomety pouzivali natlakovane nadoby s plynom, kdezto PB flase su plnene skvapalnenym plynom. Ten nebude pod takym tlakom, navyse na spatnu zmenu na plyn potrebuje nemalo energie - skuste pouzivat PB horak na lepenie asfaltovej lepenky napr. na streche a budete mat problem s tlakom, pretoze nadoba vam bude namrzat - absolvovane napr. pocas pekelne horuceho leta. Takze pri nastreleni vam z toho pokojne bude striekat kvapalny PB.
Len tak mimochodom - zkvapalneny dusik normalne nalejete do nadoby ako vodu.

PepaSFI
tak este raz zopakujem tu istu radu - fakt sa vrat a nieco si o tych plamenometoch nastuduj. Americke plamenomety z WW2 mali specialny "castridge", ktory obsahoval niekolko nabojok, ktore odpalenim zapalovali vystrekovanu zmes. Teda ziaden konstantny plamen "a la Ripleyova v Alien-ovi"
To by tam totiz museli mat nejaku samostatnu nadrz po prislusnu zmes ci plyn. A len by to zvysovalo riziko.
A ten postrek sa dal pouzit, napr. prisiel k otvoru do japonskej jaskyne a pre zvysenie efektu tam narval 1-2 davky a potom tam slahol ohnom. A osadku vyhubil tym, ze ju zadusil - pretoze to vyzralo kyslik vo vnutri a dodalo potrebnu davku CO2+CO
A ked si na Youtube podhladas video od Gun-Jesus-a teda kanal Forgotten Weapons, tak tam kdesi myslim mal aj vojnovy plamenomet a popisoval jeho funkciu, vratane systemu zapalovania.
P.S. nemas zaco.

Milda

04. 07. 2022, 11:25

pro Václav Flek
Odletující věže sovětských ( dnes ruských) tanků jsou stále běžnou záležitostí. Jejich konstruktéři za celé půlstoletí nedokázali odstranit základní vadu v konstrukci tanků a hlavně jejich věží. Dokud bude věž zevnitř obložena municí, bude při každém průrazu explodovat. Je to to nejhloupější uložení munice v tanku!

ice

04. 07. 2022, 08:32

poněkud fundovanější články ne toto téma

https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/plamenomet-a-plamenometcici.A121108_154722_vojenstvi_mla

https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/historie-plamenometu.A121219_190342_vojenstvi_mla

PepaSFI

04. 07. 2022, 08:18

nobody: hmm to postřikování je taky dobré klišé, to snad není ani ve filmech. V praxi by to bylo dobré snad jen na ničení chalup chudákům vesničanům, kdy hrozí leda útok slepic a králiků. Když budeš dobývat nepřátelské pozice odkud střílí všichni a všechno a obzvlášť si dávají záležet na tom trefit plamenomet, nejspíš nebudeš vymýšlet blbosti ale napálíš to tam na plný pecky, protože za dvě sekundy budeš nejspíš mrtvej a bude úplně jedno kam a do čeho se trefili. Totéž k těm dalším námitkám, bavíme se o bojové situaci, ne o pochoďáku s divným batohem. V boji je to natlakované a zapálené. Myslím že některé japonské měly pyrotechnické zapalování při spuštění ale americké se zapalovaly zvlášť před výstřelem a to je přesně ta chvíle kdy obsluha musí vylézt z krytí a je vystavena palbě.

slavoslav

04. 07. 2022, 06:01

HB
Lenže ja som nikde nehovoril o katastrofickom, spektakulárnom mechanickom výbuchu.

Vaclav Flek

03. 07. 2022, 22:50

pro Slavoslav :

Diky za vyjadreni nazoru, se kterym nejsem v zasadnim rozporu. Jenom podotykam, ze odletujici veze sovetskych T-34 jsem videl na nemeckych dokumentarnich zaberech z tech velkych bitev leta 1943 (Kursk, Orel, Charkov, Belgorod...). Do te doby jsem tomu take tak uplne neveril. Nemecti vojensti filmari museli jiste vynalozit velkou davku statecnosti, aby podobne unikatni zabery primo v prvni linii natocili, ale vysledek stal za to. Nemecka verejnost pote videla ve filmovych tydenicich, jak po zasahu odskakuji srazene veze sovetskych tanku na nekolik metru daleko. I to posilovalo jeji odhodlani vydrzet spojenecke bombardovani a vytrvat v boji. Mozna pusobi stejne podobne pohledyze soucasne valky na ukrajinske obrance a jejich rodiny. Drzme jim palce.

Hb74

03. 07. 2022, 22:44

ale co si představuješ pod katastrofickým scénářem, aby došlo k mechanickému výbuchu? jediný rozumný počin je hodit lahev do ohné. na youtube prostřelené tlakové lahve na propanbutan nebouchly

Zdeněk

03. 07. 2022, 21:59

Chlapci hadate se skvěle, ale zbytečně. Výbuchů máte několik typů.
To o čem mluví nobody je tzv. mechanický vybuch a to o čem ostatní je chemický výbuch.

Hb74

03. 07. 2022, 21:29

sorry za zkomolení jm3na. a bylo to pro nobody

Hb74

03. 07. 2022, 21:27

slavomane. inertní plyn je inertní, protože nereaguje s reakční smésí. třeba vzácné plyny, dusík nebo oxid uhličitý. aby néco bouchlo potřebuješ hořlavinu, oxidovadlo a iniciaci. a přes to nejede vlak. pokud v sudu benzínu nemáš kyslík, tak ti nebouchne i kdyby si tam délo cokoliv. hb

Slavoslav

03. 07. 2022, 20:52

Vaclav Flek§
sice suhlasim, ale treba podotknut, ze v pripade sovietskej tankovej skoly poslednej generacie su tie vybuchy tankov tak spektakularne, ze sa na ne nechytaju ani tvrocovia specialnych efektov. Tie mnohotonove veze odhodedene desiatky metrov do vysky by som pred vojnou na Ukrajine neveril, ze su mozne

Vaclav Flek

03. 07. 2022, 20:27

Zajimavy clanek, ale nikoliv prvni sveho druhu, proto i odpoved na zakladni otazku, zda plamenomet pri zasahu projektilem z rucni strelne zbrane vybuchuje, byla od zacatku jasna. Vidim, ze v diskusi se vyjadrili mnozi, kteri se povazuji za technicke experty, coz ja nejsem, proto s nimi ani nebudu soutezit- At je to jiz zduvodneno jakkoliv, vychazim, ze zaveru, uvedeneho vyse - plamenomet by pri zasahu neexplodoval, to jsou pouze pyrotechnicke efekty valecnych filmu. Podobnych filmovych efektu je bohuzel mnoho a zkresluji nase vnimani valky (napr. tanky po zasahu efektne vybuchuji a hori, ackoliv se zpravidla pouze zastavi, nebot zasah vyradil tank, a nekdy i jeho posadku, z provozu).

Presto bych se pokusil o nazor, spise z taktickeho nez technickeho hlediska : Ve II. svetove valce byl plamenomet pouzivan zpravidla proti ukrytemu nepriteli, ktery se stahl do sklepu, bunkru jeskyni ci kazemat, pripadne vyssich pater domu, ktere musely byt dobyvany. Byl tedy ukryt a nemohl hned vojaka s plamenometem zamerit. Ten navic postupoval za clonou strelcu, kteri mu az v posledni chvili uvolnili prostor pro odpaleni smrtici smesi. Jinymi slovy, riziko, ze plamenomet nebo jeho obsluha budou zasazeny, bylo relativne male.

nobody

03. 07. 2022, 19:55

PepaSFI
bez urazky: Co takto si pozriet konstrukcie plamenometov?
Nie vsetky maju neustale aktivovany zapalovac na usti - to je filmova zalezitost, nie realna. Napr. americke verzie z WW2 to odpalovali specialnymi nabojkami, kde sa plamenometcik rozhodoval, ci ciel len postrieka horlavinou a az potom tam pusti zapalenu davku, alebo tu sprchu zapali hned.

Nie vsetky su celu dobu tlakovane. Teda tlakova nadoba tam obvykle je, ale to neznamena, ze system, teda horlavina je pod tlakom.

A pre ostatnych: Aj inertny plyn moze vybuchnut. Jedna z definicii vybuchu totiz hovori o nahlom masivnom uvolneni nahromadenej energie. Cize katastroficke zlyhanie tlakovej nadoby tuto definiciu splna.
Zalezi teda na tom, aku definiciu pouzijete - inu bude mat bezpecnostny inzinier, inu clovek z oboru vybusnin.

slavoslav

03. 07. 2022, 16:48

HB

Bude záležať od charakteru poškodenia a písal som, že nepôjde o exkluzívny výbuch.


Moderné plameňomety večný plameň nemajú. Umožňujú napríklad postriekať cieľ a až posledným výsledok výšľahom to všetko zapáliť

Hb74

03. 07. 2022, 12:58

bombero. propan butanové lahve nebyly roztržené, měly hladký průstřel.
viděl jsem vybouchlý sud a v podstatě to byly dva kruhy a obdélník.

bombero

03. 07. 2022, 12:36

HB74- dokud hořela lahev s plynem a šel z toho velký ohen, tak to bylo v pohodě.Problém byl, když se začal zmenčoval a hrozilo šlehnutí dovnizř. Jinak tlak v německém byl 15atm

bombero

03. 07. 2022, 12:33

Pepasfi- to bych spíš řekl, že je na nějakého fyzika, ale jinak souhlas.Je tam až 15atm a je otázka, jestli by to nádoba vydržela, nebo tam byly jen 2 díry, ze kterých by to tryskalo. V prvním případě by to nejspíš bylo fatální, ale v druhém by šlo nejspíš o 2 proudy,co hoří. I z trysky to hoří až někde 50cm daleko

Hb74

03. 07. 2022, 12:30

spíš to hledejte v sekci ochrana zařízení proti výbuchu - ex. hb

Hb74

03. 07. 2022, 12:27

slavomane. jaký tlak předpokládáš v tlakové lahvy? na youtube jsem našel, jak prostřelují lahve s propan butanem a je zde hladký průstřel. venkovní obsah hoří, ale lahve neexplodují. benzín je normálně kapalina, tak tlak v lahvi dělá vzduch nebo dusík. u propan butanu to asi bude dělat vlastní náplň. dokonce zde byl průstřel lahve benzínu bez zahoření.

bombero

03. 07. 2022, 12:27

Slavoslav- mám za to, že tam jsou nádrže po obou stranách, z nějakýho samozacelovaího materiálu snad až 5 cm díru a uvnitř je ještě houba.A využívají princip, že kapalina má obrovský odpor,tudíž nepancéřují nádrže(úspora váhy) a ještě za nima je ochrana tenčí. Viděl jsem o tom pěkný dokument, ale ted to nemůžu dohledat

PepaSFI

03. 07. 2022, 12:23

to tady není žádnej strojař? Máme nádobu s hořlavinou, natlakovanou na fakt hodně velký tlak. Hodně velký. To není zahradní hadice, dostříkne to na několik desítek metrů. A teď do toho někde, rychle letícím předmětem uděláme díru. Myslím že je jedno jestli do nádrže nebo do nějaké části potrubí, ventilu. Co se stane? Během zlomku sekundy z toho vystříkne oblak rozprášené hořlaviny. A pak už jen to něčím zapálit. Čím? No třeba tím iniciačním hořákem co je vpředu v hlavni, který nejspíš v bojové pohotovosti bude aktivovaný. Výsledkem bude velice efektní výbuch ohnivého oblaku co spálí všecko v okruhu mnoha metrů.

Slavoslav

03. 07. 2022, 12:03

bombero
Apache neviem, ale napríklad pri Merkave je nádrž súčasťou dodatočnej balistickej ochrany ak by došlo k prerazeniu hlavného panciera.
Inak k výbuchu plameňometu samozrejme pri zásahu môže dôjsť. Ale skôr to bude z toho dôvodu, že je narušená integrita tlakovej náplne, nie explózia z dôvodu explozívneho horenia paliva. A pri tom výbuchu nemusí byť rozstreknuté palivo vôbec zapálené

bombero

03. 07. 2022, 11:39

Jumpman- nejsem si úplně jistý, ale nemá AH-64 Apache palivové nádrže jako součást balistické ochrany?

jumpman

03. 07. 2022, 11:10

Já osobně bych netvrdil, že zápalná střela dokáže zapálit benzín, který je v inertní atmosféře. Právě z tohoto důvodu byl jako hnací plyn použit dusík. Pro hoření (výbuch) benzínu je třeba aby benzín tvořil směs se vzduchem (kyslíkem). Proto pokud dojde ke vznícení, jsou to vždy benzínové páry, nikoliv benzín jako takový, který při zapálení způsobí výbuch. Takže pokud by došlo k zásahu nádrže s palivem, dojde maximálně k výtoku natlakovaného paliva ven z nádrže a to by potřebovalo další iniciaci k zapálení...

Hb74

03. 07. 2022, 11:01

ještě jeden komentař. známý odřezával víko od prázdného sudu po benzínu a nevypláchnul si ho vodou a ten sud explodoval. dostatek kyslíku, benzínu a iniciace z flexy. takže při nějaké smolné konstalaci- prázdná vzduchová lahev a smolná střela - by to bouchnout mohlo, ale spíš bych věřil, že by se nic nestalo a nebo by to vyhořelo venku

Hb74

03. 07. 2022, 10:43

aby něco explodovalo, tak je nezbytný zdroj výbuchu ( nějaká jiskra), hořlavá smés a kyslík. pokud hnací silou je dusík, tak vám ve smési chybí kyslík a není, jak by to hořelo. může se stát, že střela prorazí plášť, ale obsah je pod tlakem. tak pŕedpkládám, že plamen bude venku, ale ne uvnitř. otázka se vzduchovou lahví. jak hodně má kyslíku a zda je směs v lahvi výbušná. může se stát, že kyslík odhoří a sám oxid uhličitý zhasne hoření. na provoze nám chytnul kotel s benzínem a kotel sám zhasnul. v podstatě nic se nestalo.
aby byla exploze. musel by obsah udělat aerosol s velkým obsahem vzdzchu a nějakou iniviací. ale to už by plamenometčík neřešil ☺

ice

03. 07. 2022, 10:32

Úžasná úvaha :D ... tazvaně o ničem :D Plamenomet není plněn benzínem. Když je něco zapáleno jiskrou, nejde o samovznícení. To s výbuchem dusíku je úplný blud. BTW o jakém experimentu mluvíte? Je to jen prostoduchá úvaha plná nesmyslů. :D