Ukrajinská vojenská rozvědka oznámila další úder na ruskou infrastrukturu používanou k útokům bezpilotními prostředky. Terčem se podle informací serveru Defence Express stala místa, odkud Rusko skladuje, připravuje a vypouští útočné drony — konkrétně letiště v dočasně okupovaném Doněcku a v ruském Primorsko-Achtarsku.

Foto: 55Zh6UM Niobiy systems po zásahu (ilustrační foto) | Telegram

Psali jsme:F-35 zvyšují při společném nasazení efektivitu starších typů

Nešlo přitom jen o symbolický zásah. Podle ukrajinské strany byly poškozeny odpalovací prostředky pro drony, pozemní prvky řídicích komplexů a v případě Primorsko-Achtarsku také důležitá radarová infrastruktura. Po útocích měly na zasažených místech vypuknout požáry.

Rozsah škod zatím nebyl oficiálně upřesněn.

Úder na místa, odkud startují útoky

Ruské útoky pomocí bezpilotních prostředků patří k nejčastějším nástrojům tlaku na ukrajinská města, energetiku i vojenské cíle. Proto jsou letiště, sklady a řídicí stanoviště dronů pro Ukrajinu mimořádně důležitým cílem.

Zásah podobné infrastruktury může mít větší význam než samotné sestřelování jednotlivých dronů ve vzduchu. Pokud se podaří poškodit místa, odkud jsou drony skladovány, připravovány nebo naváděny, narušuje to celý řetězec útoku — od logistiky přes start až po řízení letu.

Psali jsme:Válka na Ukrajině změnila pravidla moderního konfliktu

Psali jsme:Nákupem výzbroje to jen začíná: Strategická důležitost údržby techniky

Psali jsme:Moderní „oči“ pro slovenskou armádu. Vojáci zařadili do své výzbroje nové 3D radiolokátory izraelské výroby

Podle ukrajinské rozvědky byly právě takové prvky zasaženy na obou uvedených letištích.

Primorsko-Achtarsk: důležitý bod ruských dronových operací

Zvláštní pozornost přitahuje útok na oblast Primorsko-Achtarsku. Toto místo je opakovaně spojováno s ruskými dronovými operacemi proti Ukrajině a jeho poloha dává ruským silám možnost vést útoky z relativně chráněného týlu.

Ukrajinský úder zde podle dostupných informací nezasáhl pouze dronovou infrastrukturu, ale také dvě radarové stanice: 55Ž6U Nebo-U a 55Ž6UM Niobij.

Tyto systémy slouží k dálkovému sledování vzdušného prostoru a detekci cílů. Jinými slovy — nejde jen o „oči“ protivzdušné obrany, ale také o součást širšího systému, který pomáhá Rusku kontrolovat vzdušnou situaci v okolí klíčových vojenských objektů.

Pokud byly radary skutečně poškozeny, může to dočasně oslabit schopnost ruských sil sledovat vzdušné cíle v dané oblasti a chránit infrastrukturu, která podporuje útoky na Ukrajinu.

Proč je zásah radarů tak důležitý

Radary typu Nebo-U a Niobij nejsou běžnou technikou na okraji letiště. Jsou to systémy určené pro detekci vzdušných cílů na větší vzdálenosti. Jejich úkolem je poskytovat přehled o situaci ve vzduchu, varovat před hrozbami a podporovat fungování protivzdušné obrany.

Z pohledu Ukrajiny má útok na takové systémy dvojí efekt.

Zaprvé může zkomplikovat ruskou obranu samotného letiště a jeho okolí. Zadruhé může vytvořit prostor pro další ukrajinské operace, protože oslabená radarová síť znamená horší schopnost včas odhalit přilétající cíle.

V moderní válce nejde jen o ničení munice, letadel nebo odpalovacích zařízení. Stejně důležité je zasahovat senzory, spojení a řídicí prvky. Bez nich se i silná obrana stává méně koordinovanou a zranitelnější.

Ukrajinská strategie: útočit na systém, ne jen na jednotlivé zbraně

Tento útok zapadá do širšího trendu ukrajinských operací. Kyjev se stále častěji zaměřuje na infrastrukturu, která umožňuje Rusku vést opakované vzdušné útoky — tedy na letiště, sklady, velitelská stanoviště, radary a prostředky elektronického boje.

Cílem není jen okamžitě vyřadit několik kusů techniky. Smyslem je postupně zvyšovat cenu ruských útoků, prodlužovat dobu příprav a nutit protivníka přesouvat techniku dál od fronty nebo ji chránit dalšími prostředky.

Každý takový zásah může ruské straně zkomplikovat plánování dalších útoků. A pokud se podaří zasáhnout více částí jednoho systému najednou — například odpalovací zařízení, řídicí prvky i radary — dopad může být výrazně citelnější.

Požáry po útoku a nejasný rozsah škod

Podle ukrajinské rozvědky po zásazích vypukly na cílových místech požáry. To naznačuje, že údery zasáhly citlivé části infrastruktury nebo techniku, případně materiál spojený s provozem dronů.

Přesné vyčíslení škod ale zatím chybí. Ukrajinská strana neuvádí, kolik odpalovacích zařízení nebo řídicích prvků bylo zničeno či poškozeno. Stejně tak není potvrzeno, zda byly radary vyřazeny úplně, nebo pouze dočasně poškozeny.

I tak jde o událost, která ukazuje, že ruská zázemí pro dronové útoky nejsou mimo dosah.

Signál pro Moskvu

Zásah letišť v okupovaném Doněcku a v Primorsko-Achtarsku vysílá jasný signál: Ukrajina se nesoustředí pouze na obranu před přilétajícími drony, ale stále aktivněji se snaží ničit infrastrukturu, která tyto útoky umožňuje.

Pro Rusko to znamená složitější ochranu vlastních základen, nutnost přesouvat techniku, posilovat protivzdušnou obranu a počítat s tím, že i objekty hluboko v týlu mohou být zranitelné.

Pro Ukrajinu je to naopak způsob, jak snižovat intenzitu budoucích útoků a oslabovat ruskou schopnost vést dlouhodobou kampaň bezpilotními prostředky.

Pokud se potvrdí významnější poškození radarů Nebo-U a Niobij, může jít nejen o taktický úspěch, ale také o důležitý zásah do ruského systému vzdušného dohledu v oblasti, odkud jsou vedeny útoky proti Ukrajině.

Zdroj: Defence Express