Polské ministerstvo obrany pokročilo ve výběrovém řízení na dodavatele nových ponorek. V současnosti má největší šanci šest firem ze Španělska, Německa nebo Jižní Koreje. Po vyřazení zastaralých plavidel k roku 2021 zbyla polskému námořnictvu jediná ponorka a vláda Donalda Tuska tak chce do konce roku vybrat výrobce celkem trojice nových plavidel. Ty by měly být zařazeny do výzbroje do roku 2038.

Foto: ORP Orzeł (Orel) | Wikimedia Commons / Public domain

Polský ponorkový program Orka s cílem modernizovat flotilu funguje s přestávkami přes deset let a potýkal se s řadou problémů týkajících se zejména pořizovací ceny a politických neshod. Když byly před čtyřmi lety vyřazeny poslední ponorky norské třídy Kobben, spoléhalo se polské námořnictvo jen na jedinou – sovětskou ORP Orzeł (Orel) uvedenou do provozu v roce 1986 a vhodnou podle expertů maximálně na cvičení. Orka byla proto obnovena po ruské invazi na Ukrajinu a polská vláda si dala konec roku 2025 jako nejzazší termín pro výběr země a firmy, která se tak stane strategickým námořním partnerem našich severních sousedů. Úředníci tamního ministerstva obrany již rozeslali žádosti o konkrétní návrhy ponorek a příslušné země také osobně navštívili.

Psali jsme:Polskému letectvu byly dodány první dva letouny F-35A Husarz. Výcvik probíhá v USA

Niezmiennie robi wrażenie! ? ⚓️

Jeśli tak jak my czekasz na Okręty Podwodne Nowego Typu w ramach pr. #Orka to polub i podaj dalej ten post ?

Ze wszystkich RT (warunek to obserwowanie naszego profilu) wylosujemy 3 osoby, którym przekażemy unikalne upominki ?

? M. Zimnoch pic.twitter.com/nIYfq3RO61

— Marynarka Wojenna RP/ Polish Navy (@MarWojRP) March 9, 2025

O kontrakt se ucházejí francouzská Naval Group, německá ThyssenKrupp Marine Systems, jihokorejská Hanwha Ocean, švédská Saab Kockums, španělská Navantia a italská Fincantieri. Pozorovatelé připomínají, že v době narůstajících provokací Ruska i směrem k partnerům v NATO a tedy stoupající důležitosti Baltského moře jde víc než jen o smlouvu, ale spíše o prohlášení o průmyslové shodě obou stran i dlouhodobé námořní doktríně.

Francie navrhuje svou vylepšenou ponorku třídy Scorpène s označením Evolved. Tato konfigurace je přizpůsobená pro údery na dlouhé vzdálenosti a to i díky integraci vertikálních odpališť a řízených podzvukových střel s proudovým motorem Missile de Croisière Naval (MdCN). Efektivní vzdálenost je u nich při odpalu z ponorky až 1 000 kilometrů a jsou schopné nést 250 kilogramů náloží. Díky tomu by polské námořnictvo získalo schopnost zaútočit i daleko za hranicemi Baltu. Francouzská strana už podepsala dohodu o průmyslové spolupráci se společnostmi Polska Grupa Zbrojeniowa a PGZ Stocznia Wojenna s cílem integrovat polské loděnice do procesu modulární výstavby. 

Německo a Thyssenkrupp Marine Systems prosazuje svou 212CD vyvíjenou společně s Norskem od roku 2021. Podle expertů se vyznačuje nejpokročilejším systémem nezávislého pohonu (AIP) schopným operovat pod vodou déle, aniž by potřeboval atmosférický vzduch. Zároveň nabízí plnou kompatibilitu s bojovými systémy NATO a extrémně nízkou akustickou signaturu. Němci zatím podobnou dohodu jako Francouzi s polskou stranou nepodepsali.

Psali jsme:Büffel, Kodiak a Keiler NG: podpůrná síla pro těžké jednotky založená na platformě Leopard 2

Psali jsme:Polský program „Vždy připraveni“: vojenský výcvik, první pomoc, přežití a kybernetická hygiena

Psali jsme:Návrat raketometů do Armády ČR: Těžké dělostřelectvo si udržuje význam

V případě Jižní Koreje by šlo naopak o navázání na už fungující obranné partnerství.  Varšava už před třemi lety provedla se Soulem velký nákup tanků K2 Black Panther, houfnic K9 Thunder a stíhaček FA-50. Uzavřena byla i dohoda o sdílení technologií nebo výrobě společné polsko-korejské vojenské techniky nové generace. V této soutěži zaujali Korejci odvážný postoj a nabízejí největší a nejvíce útočně orientovanou ponorku třídy Dosan Ahn Chang-ho, označovanou také jako KSS-III. Produkt konsorcia společností Hanwha Ocean a Hyundai Heavy Industries se kromě velikosti vyznačuje deseti vertikálními odpalovacími systémy pro rakety s plochou dráhou letu a vylepšenými lithiovými bateriemi pro delší plavbu pod vodou. Jižní Korea jako jediná už mluví i o ceně – 100 milionů dolarů, tedy v přepočtu přes 2 miliardy korun, by podle ní stálo v Polsku vybudovat potřebnou infrastrukturu na údržbu a montážní linky.

Švédský Saab nabízí své ponorky třídy Blekinge nebo také A26 a sází na plavidlo speciálně navržené pro podmínky studených moří severu Evropy. Lépe než konkurence zvládá podle expertů navigování v mělkých vodách s nízkou teplotou typických pro Baltské moře. Vyniká speciálním utajeným režimem nazývaným jako Ghost mode, během kterého je schopna extrémně nízké akustické, tepelné i magnetické stopy, což z ní dělá ideální ponorku pro nenápadný provoz podél pobřeží. Saab už podepsal memorandum s polskými PGZ a WB Group, zaměřené je ale spíše na spolupráci v oblasti pokročilých technologií a bezpilotních systémů.

Španělé sází na kartu technologické odlišnosti a její Navantia vysílá do boje svou třídu Isaac Peral známou také jako S-80+. Tato ponorka je provozu od roku 2024 a nabízí unikátní patentovaný systém AIP s technologií bioethanolových reformerů schopných přeměňovat bioethanol na energii a prodloužit tak možnou dobu strávenou pod vodou bez nutnosti vynoření a dobití baterií během dlouhých pozorovacích misí. I Navantia už jedná s PGZ ohledně možné servisní infrastruktury a proklamuje ochotu zřídit takové centrum přímo v Polsku, konkrétní memoranda ale zatím neuzavřela.

Italská Fincantieri chce Polsko jako partnera pro koexport, nikoli pouze jako koncového uživatele. Nabízí proto svou U212 NFS (Near Future Submarine) vycházející z předchozího projektu 212 společně s německým námořnictvem s vylepšenou automatizací a větší nezávislostí integrace bojových systémů. Italové už s firmou PGZ podepsali memorandum o porozumění, kde zdůrazňují právě možnou polskou roli koproducenta pro další exportní trhy. Fincantieri tak dává Varšavě možnost stěžejní role v projektu jako průmyslového pilíře, konkrétní sumy ale taktéž neuvádí.

„Máme z čeho vybírat. Toto rozhodnutí, vzhledem k rozsahu investic do naší bezpečnosti, učiníme mezi vládami,“ zdůraznil v září polský premiér Donald Tusk důležitost uzavření kontraktu na vládní úrovni a s tím související strategickou podstatu celého kroku. Jasno má být do konce roku a ponorky by měly být následně v rámci polského námořnictva zařazeny do služby nejdříve v roce 2030, nejdéle pak v roce 2038.

Zdroj: Defense News, Dziennik Zbrojny, Rzeczpospolita / Radar, Daily Mare