Polské improvizované bojové vozidlo pojmenované "Kresowiec" (Pohraničník), bylo postavené ve Lvově na základě motorového pluhu. Jistý místní velkostatkář jej koncem roku 1918 daroval pro potřeby armády, aby tak přispěl k obraně města před ukrajinskými útočníky (ze Západoukrajinské lidové republiky).

Z logických (zištných) důvodů mu velice záleželo na tom, aby si mohl i nadále ponechat své polnosti. Původně se mylně předpokládalo, že jde o pluh Praga typ K (s motorem o výkonu 32 koní), ale tato domněnka byla později vyvrácena. Ve skutečnosti šlo o neznámý výrobek jedné berlínské strojírenské firmy, pocházející ještě z doby před první světovou válkou. Jisté je, že tento tříkolový motorový pluh byl koncem listopadu upraven inženýry místní polytechnické univerzity, přičemž práce vedl Wilhelm Alexander Lützke-Birk a konstruktér Vitold Aulich. Do prací byly navíc zapojeny železniční dílny.

Foto: Polské improvizované bojové vozidlo "Kresowiec" | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Bloch MB.200 - francouzský bombardér ve službách naší armády i Luftwaffe

Vůz byl vyzbrojen třemi vodou chlazenými kulomety Maxim MG 08 (nebo Schwarzlose), přičemž dva byly uloženy v kasematových střílnách na bocích a jeden v zadní části stroje (vzhledem k tomu, že v podstatě couval, tak šlo o předek). Nýtované pancéřové pláty dosahovaly tloušťky 10 mm. V centrální části vozidla se nachází malá věžička, určená ke sledování okolí. Posádku mohli tvořit tři nebo čtyři lidé. Celková délka měla činit 7 metrů, šířka 3,2 a výška 2,9 m. Bojová hmotnost byla na úrovni 7-8 tun. Výkony motoru nemohly být již z principu vysoké a maximální rychlost (na druhém rychlostním stupni ze dvou) nepřesáhla 15-20 km/h. Zvýšené zatížení podvozku navíc vážně omezilo pohyblivost mimo silnici.

Vývoj byl sice dokončen velice rychle, ale výroba trvala několik měsíců. Kresowiec byl dokončen až v květnu 1919 a spolu s (prvním polským) obrněným automobilem "Józef Piłsudski" se měl účastnit polsko-ukrajinské války. Nu a zde informace o něm vlastně i končí. Tento stroj je sice zmíněn v kontextu některých následujících událostí, avšak neexistují žádná přesná data. Wilhelm Lützke-Birk se později zmínil o jeho nasazení během boje v Podzámecké zahradě, ale neuvedl žádné další podrobnosti.

Dá se předpokládat, že stroj nějakou dobu zůstal ve službě, ale poté byl zničen v boji nebo jednoduše sešrotován. Tak či onak musel skončit službu nejpozději v polovině dvacátých let. Nutno poznamenat, že oba první polské improvizované obrněné automobily měly jen velmi malou bojovou hodnotu, přesto však šlo o velice zajímavý konstrukční počin, který nadchne nejednoho fanouška steampunku.

Zdroj: Kabinet kuriozit, britannica.com

Psali jsme:Hetzer - obávaný německý stíhač tanků na podvozku československého tanku LT vz.38