EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Jak padli první vojáci jednotlivých států za 1. světové války

 11. 01. 2021      kategorie: Vojenská historie      5 komentářů

Během 1. světové války padlo celkem 8 538 315 vojáků, z toho na straně Dohody 5 152 115 a 3 386 200 na straně Centrálních mocností. V tomto článku se budeme zabývat tím, kdo byli první padlí vojáci jednotlivých vybraných států.

Cheshire_Regiment_trench_Somme_1916
Foto: Během 1. světové války padlo celkem 8 538 315 vojáků, z toho na straně Dohody 5 152 115 a 3 386 200 na straně Centrálních mocností. | Wikimedia Commons

Prvním padlým francouzským vojákem byl kaprál Jules-André Peugeot (1893-1914), občanským zaměstnáním učitel z Étupes. Sloužil od roku 1913 u 6. roty, 44. pluku, 27. pěší brigády, 14. pěší divize. K události došlo 2. srpna, den před oficiálním vyhlášením války, při střetu v pohraniční obci Joncherey. O půl desáté ráno, Peugeot a jeho čtyři spolubojovníci právě snídali ve sklepě domu jistého M. Doucourta. V tom k nim přišla Doucourtova dcera Nicolet a křičela "Prusové! Přicházejí Prusové!". Minutu před desátou hodinou stál Peugeot na ulici a křičel na německou hlídku, aby se zastavili, jelikož jsou zajati. Velitel německé hlídky, poručík Albert Mayer neváhal, vytáhl pistoli, třikrát vystřelil a zasáhl Peugota do ramene. Ten zavrávoral a palbu opětoval, leč minul. Peugeotovi kolegové nezaváhali a rovněž spustili palbu. Německého velitele zasáhli do břicha a hlavy. Peugeot se pak vrátil do domu, kde v 10:37 na schodech zemřel. Bylo mu 21 let.

Oním německým důstojníkem a současně prvním padlým Němcem, byl o rok starší poručík Albert Otto Walter Mayer (1892-1914). Narodil se v Magdeburgu, ale jeho rodina se brzy přestěhovala do Mülhausenu (Mulhouse) v Alsasku. V armádě sloužil od roku 1912 a v roce 1914 byl poručíkem u jízdní jednotky Jäger Regt-zu-Pferd Nr 5, která spadala pod 29. jízdní brigádu, 29. pěší divize a byla dislokována přímo v Mülhausenu. Brzo ráno 2. srpna, okolo 6:00 vyrazil s malou jízdní jednotkou přes francouzské hranice. Jelikož Francouzi dříve stáhli všechny jednotky o 10 km od hranic, aby předešli případným provokacím, nenarazili jezdci na žádný odpor. Situace se změnila dál ve vnitrozemí, kde již narazili na malé jednotky francouzské pěchoty a vyměnili si palbu. V 9:50 poručík Albert Mayer omráčil šavlí (ale nezranil) francouzského četníka, který hlídal vstup do vesnice Joncherey. V 9:59 již byli konfrontováni hlídkou francouzských vojáků. Průběh onoho osudného střetu jsem již zmínil výše, avšak dodám, že po potyčce byla obě těla přenesena do stodoly Doucourtova statku. Mayer byl pohřben s plnými vojenskými poctami 3. srpna a později bylo jeho tělo přemístěno na německý vojenský hřbitov v Illfurtu poblíž Mülhausenu. Jeho přilba je vystavena v Musée de l'Armée v Paříži.

Psali jsme: Generál major Miloš Knorr - první Čech, který se vylodil v Normandii

douaumont-ossuary-np1_orig
Foto: Douaumont Ossuary je památník obsahující kosterní pozůstatky cca 370 000 vojáků, kteří zahynuli během bitvy u Verdunu v 1. světové válce. Nachází se ve francouzském Douaumont-Vaux, na bojišti Verdun | Wikimedia Commons


Pokud jde o britskou armádu, tak zde je to poněkud složitější. Zde totiž několik vojáků zemřelo v důsledku nehod, ještě dříve, než mohli být vysláni na kontinent. V důsledku nehody při manipulaci s kolegovou puškou byl 9. srpna ve 23:00 postřelen do nohy kaprál Arthur Cecil Rawson (1888-1914), následná amputace nohy mu však nepomohla a Rawson zranění nakonec podlehl. Pak zde jsou další případy nepřímé činnosti nepřítele. Již šestého srpna 1914 najel křižník HMS Amphion na německou minu, kdy při následné explozi a potopení lodi zahynulo 150 námořníků.

Oficiálně je však prvním zabitým britským vojákem ve Velké válce, vojín John Henry Parr (1897-1914) z Lichfield Grove ve Finchley. Byl nejmladším z jedenácti dětí mlékaře Edwarda a Alice. Po dokončení školní docházky pracoval jako řeznický pomocník, ale tak jako mnoho jeho vrstevníků, lákala i jej služba v armádě. Přeci jen zde měl jistotu že dostane dvě jídla denně a šanci poznat svět. V roce 1912, se ve věku patnácti let rozhodl vstoupit do královské armády, byť minimální věk byl 18 - pár let si tedy přidal. Sloužil u 4. praporu Middlesexského pluku jako průzkumník na kole. V srpnu 1914 byla jeho jednotka vyslána ze Southamptonu do Boulogne-sur-Mer ve Francii. V době kdy Němci pochodovali Belgií, byla Parrova jednotka ve vesnici zvané Bettignies, zhruba 13 km od Mons. Dne 21. srpna byl spolu s dalším cyklistou vyslán na předsunutý průzkum k vesnici Obourg, na hranici s Belgií. Zde je v noci patrně zastihla německá jízdní průzkumná patrola. Přesně dle instrukcí se otočili a rychle se vraceli s touto informací ke svým jednotkám. V rámci následné palby nepřítele byl Parr zasažen a zranění podlehl. Po sto letech od této události, někteří odborníci tvrdí, že Parr byl zabit palbou francouzských nebo belgických spojenců, případně v důsledku nehody. Dle dostupných záznamů byly totiž tehdy německé jízdní hlídky vzdálené od zmíněného místa nejméně 16 km a v jejich hlášení se neobjevuje žádná zmínka o kontaktu s britskými jednotkami. Nesrovnalostí je v britských hlášeních samozřejmě více. Kupříkladu kapitán Charles Beck Hornby (1883-1949) od 4. královských irských dragounů, je považován za prvního Brita, který zabil v boji něpřítele. Střet jízdních hlídek měl proběhnout 22. srpna v 6:30, poblíž belgické vesnice Casteau. Zde dragouni překvapili německé hulány a při pronásledování jich několik zabili. Hornby měl jednoho zabít šavlí a jeho kolega, bubeník Edward Thomas, měl být prvním Britem, který zastřelil nepřítele. Za tento výkon byli oba samozřejmě náležitě oslavováni. Přezkoumání německých archivů ale ukázalo, že v této době nebyl žádný z vojáků ani vážně zraněn. Kdo tedy byl opravdu prvním padlým Britem v první světové válce, či zabitým nepřítelem, se patrně již nedovíme.

Pokud jde o první americké padlé vojáky, existují hned tři jména. James Bethel Gresham (1893-1917), Merle David Hay (1896-1917) z Glidden v Iowě a vojín Thomas Francis Enright (1887-1917) z Pittsburgh v Pennsylvanii. Všichni tři byli zabiti časně ráno dne 3. listopadu 1917 poblíž Artois ve Francii během německé ofenzívy. O dva dny později byli tito vojáci pohřbeni poblíž bojiště a na jejich náhrobku stálo: "Here lie the first soldiers of the illustrious Republic of the United States who fell on French soil for justice and liberty." Koncem roku 1921 byla těla exhumována a převezena na hřbitov v Evansville v Indianě.

Psali jsme: Sovětské druhoválečné letecké eso Alexandr I. Pokryškin a jeho neuvěřitelný souboj s německým stíhačem Bf 109

CENOVÉ BOMBY (328)

Komentáře

Josef

19. 01. 2021

Můj otec nastoupil na druhou výzvu ke svému praporu vJihlave.Nevěděl jsem nic, měl jsem 7 roku, když Otec zemřel v 1953.Jen jsem věděl,že byl raněný a viděl jsem snímek s kulkou v rameni, tu tam měl až do smrti. Až po převratu jsem začal pátrat, ani bráchove nevěděli, kde bojoval. Obrátil jsem se na Kriegsarchiv ve Vídni a za 38 eur jsem dostal tzv. Kopfzettel mého otce z Zemské nemocnice V Brně, kam byl převezen 5.9.1914 se strelnym zraněním a střevní i obtížemi, propuštěn říjnu 1914.Ve SA v Praze jsem získal jrkonsluzeni8 list, v 1916 propuštěn z c. k. armády, jako kapral, později získal službu u finanční straze, odešel do důchodu v r. 1951.Ja jsem ještě viděl některé jiné vojáky z Velké války z různými zraněními v 50 letech, to jsou děsivé důsledky válek. Ministroval jsem na pohřbu voj. doktora MUDr Svítila, který psal pod jménem Karnik, byla mi tenkrát strašná zima.

Monarchista

19. 01. 2021

p. ŠIlhán, zajímavé, díky. Jinak beletrie a p. Sirotek je někde zcela jinde.

Jura

12. 01. 2021

Praděda padl na Italské frontě, prý je pohřbený v městě Gorica, většina asi takove "štěstí" jako klasický pohřeb neměla.

karel3

11. 01. 2021

Díky za článek. Pěkná vzpomínka. :thumbsup:

MARW

11. 01. 2021

Pěkný článek.
Mam fotku prapradědy z první světový. Vratily se do vesnice jen tři z celý generace chlapů.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací