"Řekněte jim, že jsem byl statečný!": Příběh vojáka, který na vlastní pozici navedl letecký útok
Je právě 17. března 2016 a jednotky SSO pod vedením nadporučíka Alexandra Prochorenka svádí lítý pouliční boj s teroristy z tzv. Islámského státu v ulicích syrské Palmýry. Boj je tvrdý a pro ruské vojáky se situace nevyvíjí dobře. Islámských teroristů je stále dost a munice ubývá. Aby se Rusové vyhnuli obklíčení, rozkáže Prochorenko svým mužům se stáhnout, sám však zůstane a bude krýt ústup svých mužů. K osamělému bojovníkovi se však stahuje neúměrný počet teroristů, kteří Alexandrovi znemožňují se v bezpečí stáhnout. Ten si uvědomí, že z tohoto boje už není úniku. Jsou tak blízko, že už ani letecká evakuace nepřichází v úvahu.
Foto: Držitel Zlaté hvězdy má dle zákona nárok na bustu ve své rodné vsi, což je tradice již z dob SSSR, dnes se však nestaví v jeho rodné vsi, ale na základně, či škole kde sloužil. Zde na Vojenské akademii protivzdušné obrany ozbrojených sil Ruské federace | Wikimedia Commons
Jelikož je Prochorenko předsunutý letecký návodčí, vytahuje vysílačku a provádí něco, co jen tak někdo nedokáže. Zavolá leteckou podporu na sebe samého! Níže uvádíme přepis originálního rozhovoru.
Prochorenko: Velitelství, jsem pod palbou, opakuji, jsem pod palbou.
Velitelství: Opakujte a potvrďte.
Prochorenko: Jsem pod palbou, přišpendlili mě palbou k zemi, žádám o okamžitou evakuaci.
Velitelství: Požadavek na evakuaci potvrzen.
Prochorenko: Prosím pospěšte si! Jsem skoro bez munice a jsou všude. Nevím, jak dlouho je ještě udržím.
Velitelství: Rozumím, pokračujte v palbě a zdržte je co nejdéle. Přesuňte se do záchytného bodu. Letecká podpora je ve vzduchu, uveďte souřadnice.
Prochorenko: (udává souřadnice).
Velitelství: Potvrzuji, (souřadnice) potvrďte.
Prochorenko: Potvrzuji. Pospěšte si, ti bastardi jsou všude, jsem skoro bez munice!
Velitelství: Evakuace za 12 minut, přesuňte se do záchytného bodu, opakuji, přesuňte se do záchytného bodu.
Prochorenko: Jsou až moc blízko, obklíčili mě, řekněte mé rodině, že je miluju!
Velitelství: Stáhněte se do záchytného bodu, pomoc je na cestě, letecká podpora je skoro na místě.
Prochorenko: Negativní, ti parchanti jsou všude kolem mě.
Velitelství: Evakuace za 10 minut, stáhněte se do záchytného bodu!
Prochorenko: Jsou všude venku, proveďte nálet na souřadnice co nejdříve, řekněte mé rodině, že je miluji a že jsem položil život za svou vlast!
Velitelství: Negativní, okamžitě proveďte návrat do záchytného bodu!
Prochorenko: Nemůžu, jsou všude kolem, nechci, aby mě zajali živého a vysmívali se mé uniformě. Chci zemřít v boji a chci vzít co nejvíc těch parchantů se mnou. Prosím, proveďte nálet, zabijí mě tak jako tak.
Velitelství: ...Potvrďte svůj požadavek.
Prochorenko: Potvrzuji. Jsou vevnitř, tohle je konec. Děkuji a vyřiďte mé rodině a mé zemi, že je miluji. Řekněte jim, že jsem zemřel odvážně a bojoval jsem do posledního dechu. Postarejte se o mou rodinu, děkuji za vše, veliteli. Sbohem.
Velitelství: ... Souhlas k provedení náletu.
Alexandr Prochorenko následně umírá v Palmýře ve svých 25 letech. Pro neustálé boje v místě úmrtí ruského vojáka je jeho tělo získáno až po týdnu boje a to kurdskými vojáky z YPG. Do Moskvy je pak přepraveno 29. dubna 2016. 6. května je Alexandr Prochorenko se všemi vojenskými poctami pohřben v jeho rodné orenburské oblasti. Zanechal po sobě manželku Jekatěrinu a nenarozené dítě.
Po Prochorenkovi následně nechaly úřady v Orenburgu přejmenovat jednu z ulic. Byla po něm pojmenována také střední škola Gorodetskoj, do které tehdy Alexandr v mládí docházel. Alexandr byl také posmrtně vyznamenán nejvyšším ruským vyznamenáním, Zlatou hvězdou Hrdiny Ruské federace.
Foto: Monument na památku Alexandra Prochorenka v Orenburgu | realmofhistory.com
5. května 2016 provedli filharmonici z Petrohradského orchestru hudební vystoupení v amfiteátru v Palmýře. Dva francouzští veteráni druhé světové války Micheline Mague a Daniel Couture vzdali Prochorenkovi hold tím, že mu odkázaly své medaile a řády. Micheline Mague a její manžel Jean-Claude Mague odcestovali do Ruska aby se setkali s Prochorenkovou rodinou, kde jim předala svůj Řád Čestné Legie a francouzský válečný kříž s bronzovou palmou. Daniel Couture odeslal také svůj Řád Čestné Legie a v dopise napsal, že Alexandr Prochorenko nezemřel jen pro obranu Ruska a Francie, ale také pro obranu všech zemí, které sužuje islámský terorismus.
Foto: Francouzská vyznamenání od veteránky druhé světové války Micheline Mague, která je věnovala jeho rodině. | Wikimedia Commons
5. října 2016 v Římě zahájila organizace ANDPI (Italská asociace parašutistů) 161. výsadkový kurz k památce Alexandra Prochorenka (161° CORSO INTITOLATO AD ALEKSANDER PROKHORENKO).
9. září 2017 byla v italském parku Cti na břehu jezera Vagli Sotto, oblasti Puglia na jihu Itálie odhalena pamětní mramorová socha Alexandra Prochorenka. 4. listopadu 2017 byla odhalena jeho socha v rodném Orenburgu.