Smrt na frontě přišla jen pár dní po nasazení. Případ 23letého Valerije Averina z Burjatska podle novinářů představuje první známý případ ruského studenta, který zahynul při službě v jednotkách bezpilotních systémů nasazených ve válce na Ukrajině. Jeho osud znovu otevírá otázku, jakým způsobem jsou mladí lidé verbováni do armády a co se skrývá za sliby o moderní, technické službě u dronových jednotek.

Foto: Rusko láká studenty do dronových jednotek | Telegram

Psali jsme:Pod rouškou obchodu: Civilní lodě s vojenským tajemstvím v rukou Číny

Valerij Averin podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany na začátku ledna. Následně absolvoval výcvik operátora bezpilotních letounů, který podle jeho adoptivní matky Oksany Afanasjevové skončil na konci března. Dne 2. dubna se jí ozval naposledy. Řekl jí, že odjíždí na místo, kde „není signál“. O několik dní později, 6. dubna, byl v Luhanské oblasti zabit. Rodina se o jeho smrti dozvěděla 8. dubna s tím, že zemřel při minometném útoku.

Právě okolnosti jeho nasazení působí obzvlášť znepokojivě. Mladík, který se několik měsíců připravoval na roli operátora dronů, byl podle slov své matky poslán rovnou do útočné akce. „Ten kluk strávil tři měsíce výcvikem na operátora UAV, a pak jsme ho poslali do útoku, přímo do mlýnku na maso. Někoho, kdo ani nesloužil v armádě,“ uvedla Afanasjevová.

Její výpověď navíc naznačuje, že Averinova cesta do armády byla od začátku problematická. Podle ní chtěl dříve narukovat, ale armáda ho tehdy odmítla s tím, že je údajně psychicky nestabilní. Když později podepsal kontrakt, matce to zatajil. Tvrdil jí, že jde pracovat pro společnost Wildberries. „Když jsem zjistila, že podepsal smlouvu, málem jsem se zbláznila,“ popsala.

Averinův případ přichází v době, kdy se rozbíhá nábor studentů z různých vzdělávacích institucí právě do jednotek bezpilotních systémů. Ty jsou často prezentovány jako moderní, technologická součást armády, která může mladým lidem nabídnout atraktivní podmínky. Jenže za touto představou se podle zveřejněných zjištění skrývá tvrdší realita.

Psali jsme:CSG a FNSS na veletrhu IDEB 2026 představily strategickou spolupráci a nové bojové vozidlo CFL-120 Karpat

Psali jsme:SIPRI: Svět zbrojí jako nikdy v historii, Berlín a Varšava nakupují ve velkém

Psali jsme:Elitní kurz Ranger: zkouška, která prověří víc než jen fyzickou připravenost

Vyšetřování ukázalo, že studenti jsou do těchto jednotek lákáni příslibem vysokých finančních odměn nebo převedením na státem hrazené studium. Vedle toho ale zaznívají i obvinění z nátlaku — včetně hrozeb vyloučením ze školy nebo zákazem přístupu ke zkouškám. V takovém prostředí se dobrovolné rozhodnutí může snadno změnit v krok učiněný pod tlakem, ze strachu nebo z bezvýchodné sociální situace.

Smrt Valerije Averina tak není jen tragédií jedné rodiny. Stává se symbolem širšího fenoménu, v němž se mladí lidé, často bez vojenské zkušenosti, dostávají do války pod zástěrkou odborné služby u dronů. Místo relativně bezpečné technické role ale mohou skončit přímo v první linii — a zaplatit za to životem během několika dnů.

Příběh z Burjatska ukazuje, jak tenká může být hranice mezi náborem do „moderní armádní specializace“ a odesláním do nejnebezpečnějších bojových operací. A také to, že za každým podobným číslem nebo zprávou stojí konkrétní člověk, rodina a rozhodnutí, jehož skutečné následky se ukážou až ve chvíli, kdy už je pozdě.

Zdroj: The Moscow Times