Ruské síly podle ukrajinského námořnictva při noční obraně proti rozsáhlému útoku ukrajinských dronů nad okupovaným Krymem omylem sestřelily vlastní víceúčelový stíhací letoun Su-30SM. Incident se měl odehrát nad severozápadní částí poloostrova a podle zachycené rádiové komunikace oba piloti katapultovali ještě ve vzduchu. Letoun následně dopadl na zem a zničil se při dopadu. Kreml událost veřejně nekomentoval, zatímco vojenské kanály napojené na ruskou armádu mluví neurčitě o „ztrátě stroje za zatím nejasných okolností“.

Foto:  Ruská protivzdušná obrana sestřelila omylem vlastní stíhačku Su-30, tvrdí Ukrajina | Ukrinform

Podle mluvčího ukrajinského námořnictva Dmytra Pletenčuka je incident důkazem narůstající nervozity a chaosu v ruské protivzdušné obraně na Krymu. „Tak aktivně bránili Krym, že sestřelili vlastní letadlo,“ řekl ironicky pro ukrajinskou televizi. Podle ukrajinské vojenské zpravodajské služby byl letoun zasažen při ruském pokusu eliminovat roj ukrajinských dronů, které cílily na infrastrukturu i vojenské základny.

Psali jsme:Čtyři nové bombardéry Tu-160M pro ruské letectvo

Dva zdroje z prostředí ukrajinské rozvědky uvedly, že v posledních týdnech dochází k nárůstu koordinovaných úderů na Krymu, jejichž cílem je systematicky vyčerpávat ruskou protivzdušnou obranu a narušit ruský systém velení a zásobování na poloostrově. „Naším cílem není jednotlivý úder. Naším cílem je systematická destrukce ruských vojenských kapacit na Krymu. A to se děje," uvedl jeden z nich.

Ruské oficiální kruhy zatím incident přímo nepotvrdily; ministerstvo obrany ovšem oznámilo, že jejich PVO přes noc zlikvidovala 61 ukrajinských dronů, z toho 38 nad Krymem a nad Černým mořem. Moskva zdůraznila, že posádky byly v bezpečí a že ruské systémy fungovaly „efektivně“. Na místě se rovněž objevily hlášení o požáru v areálu, který ruské kanály označily jen jako „zásoby paliva“; ukrajinské zdroje a místní kanály zase tvrdí, že šlo o ropný sklad sítě ATAN u základny Hvardiiske, kde Rusové shromažďují i bezpilotní systémy typu Shahed.

Analytici, se kterými jsme hovořili, upozorňují, že právě takové kumulované útoky (kombinace malých kamikaze-dronů a přesně cílených úderů na logistiku) jsou navrženy tak, aby zvyšovaly riziko „friendly fire“ v přetížených obranných prvcích. „Když systémy detekce zahlcují stovky malých signálů, klesá schopnost přesné identifikace, a to je přesně moment, kdy dochází k omylům,“ popisuje odborník na leteckou obranu působící v evropských think-tankech, který s námi hovořil anonymně. „Tohle je logická cena Ruska za masivní nasazení levných dronů: jejich počet a rozptyl rozbíjí koherentní obranu.“

Vojenské prameny uvádějí, že posádka Su-30SM se podařila katapultovat a byla záchraněna, což potvrzují i zprávy z proruských kanálů. I tak je dopad incidentu politický i morální: ztráta moderního stroje, byť bez lidských obětí, je pro ruské velení citelná a těžko internalizovatelná do veřejných prohlášení. „Ani Rusko si nemůže dovolit, aby se jeho ozbrojené síly jevily neschopné udržet kontrolu nad vlastním vzdušným prostorem,“ podotýká další anonymní zdroj z vojenské komunity. „Proto je oficiální narativ obvykle zdrženlivý – popřít, mlžit, přesměrovat pozornost na údajné úspěchy.“

Psali jsme:Mjr. Radek Pavlica: Důvěra a sdílené porozumění v týmu vytváří prostor pro otevřenou komunikaci

Psali jsme:Zbraně a svědomí: Evropa přehodnocuje své obchody s Izraelem

Psali jsme:Polská a česká cesta modernizace ozbrojených sil – jiné ambice, cíle i prostředky

Strategicky jde o další vlnu, která vyvíjí tlak na ruské sklady, infrastrukturu a systémy velení. V posledních týdnech podle ukrajinských hlášení operace zasahovaly energetickou síť Krymu, logistická zařízení a letecké areály, čímž narušily ruské plánování zásobování. „Jde o systematické obrušování schopností,“ shrnul zpravodajský analytik z NATO, který požaduje anonymitu. „Cílem není nutně okamžitá destrukce velkých útvarů, ale dlouhodobé oslabování schopnosti Ruska udržet frontu, a to se kumuluje i v chybách, jako je tento případ Su-30.“

Důsledky incidentu přesahují samotnou ztrátu letounu. Zaprvé – reputační rána: opakované případy friendly fire a selhání PVO podkopávají vypravěčskou linii Kremlu o „kontrolovaném“ průběhu operací na Krymu. Zadruhé, operační efekt: každý sestřelený či poškozený stroj snižuje schopnost ruského letectva provádět rychlé protiútoky a podrobuje logistiku zvýšenému tlaku. Zatřetí, psychologický dopad: pokud piloti vědí, že vlastní PVO může být hrozbou, klesá jejich ochota k rizikovějším nasazením, což postupně škodí celé operační flexibilitě.

Insider ze zpravodajského okruhu dodává: „Tato fáze konfliktu je o utrpěných detailech – náklady na opravy, čas na dosažení způsobilosti techniky, demoralizace posádek. Vše se točí do jedné věci: schopnosti vést dlouhodobý boj.“ Jinými slovy, úspěšná ukrajinská kampaň levných, masivních útoků nemusí vždy přímo zničit cíle někdy stačí vyvolat chyby a chaos v nepřátelské obraně.

Co to znamená pro další vývoj? Pokud Kyjev udrží tlak na krymskou infrastrukturu a útoky na logistické uzly budou pokračovat, Moskva bude čelit rozhodnutí: buď zvýší počty a vrstvy vlastní protivzdušné obrany – s rizikem dalšího „přetížení“ a omylů nebo přesune více sil do vnitrozemí a vzdálí klíčové kapacity od frontové linie, čímž však ztrácí čas a efektivitu. Obě možnosti mají pro Rusko politickou i logistickou cenu.

Závěrem: incident nad Krymem, byť zůstane v oficiálních médiích mlčen, jasně ilustruje, jak asymetrická taktika Ukrajiny dokáže zatlačit i na velké konvenční síly. Friendly fire je v této fázi konfliktu nejen následkem technických omezení, ale i strategickým efektem, který vedle přímých škod přidává další vrstvu tlaku, která postupně zužuje ruské operační manévrovací prostory. A pro Kyjev je to signál, že i omezené prostředky mohou mít dalekosáhlé důsledky.

Zdroj: themoscowtimes.com