EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Ruský samohybný dělostřelecký systém Lotos dokončil přejímací zkoušky

 29. 11. 2020      kategorie: Vojenská technika      2 komentáře

Tisková služba ruské státní korporace Rostech oznámila dokončení přejímacích zkoušek 120mm perspektivního samohybného dělostřeleckého systému 2S42 Lotos. Během úspěšných přejímacích zkoušek Lotos údajně najel asi 400 km, provedl 14 výstřelů a potvrdil soulad se stanovenými taktickými a technickými vlastnostmi. Podle ředitele korporace Rostech vozidlo splňuje požadavky na hmotnostní a rozměrové charakteristiky a současně má působivou rychlost, rychlost střelby a dostřel. Očekává se, že další fáze - předběžné testy - začnou ještě před koncem letošního roku.

127965977_4671017772968197_4967848055141821575_o
Foto: Ruský samohybný dělostřelecký systém 2S42 Lotos | autor: V. Kuzmin / CC BY-NC-ND (Public domain)

Lotos je postaven na podvozku odvozeném od BMD-4M (pravděpodobně zcela shodném jaký používá lehký tank Sprut-SDM1). Jeho 120mm zbraň spojující vlastnosti minometu a kanónové houfnice má vysoký stupeň automatizace veškerých operací. Vozidlo má hmotnost nepřesahující 18 tun, maximální rychlost 70 km/h, motor o výkonu 450 koní a cestovní dojezd přes 500 km. Bojovou osádku tvoří čtyři lidé. Maximální dostřel minometným granátem je kolem 13 km.

Psali jsme: Americké námořnictvo odepíše poslední Hornety

2S42 Lotos je křížencem minometu a lehké kanónové houfnice. Tato v Rusku již zaužívaná varianta dělostřelecké zbraně má větší dostřel než běžný minomet a umožňuje použití široké palety min i dělostřeleckých granátů, včetně těch speciálních s koncovým laserovým navedením, jako je např. náboj Kitolov. Používat lze také některé typy munice NATO, což je u systémů s předpokládaným vysazovaných do prostorů ovládaných protivníkem vnímáno jako pozitivní vlastnost. Zbraň je instalována v plně otočné věži a má náměr v rozsahu od –4 až do +80 stupňů. Disponuje překvapivě dlouhou hlavní a na jejím konci mohutnou úsťovou brzdou.

Samohybné 120mm dělo 2S42 Lotos vzniklo dalším vývojem či nahrazením projektu Zauralec-D s cílem nahradit u vzdušně-výsadkových jednotek děla řady Nona (2S9 Nona-S, 2S9-1 Sviristelka, 2S9-1M Nona-SM). Se zahájením jeho sériové výroby se původně počítalo od roku 2020, ale podle současného stavu projektu se tento termín jeví jako málo reálný, i když zpoždění není příliš velké.

Systém Lotos je obsluhován čtyřmi osobami, má bojovou hmotnost 18 tun, maximální dostřel běžnou municí 13 km a rychlost palby 6 až 8 výstřelů za minutu. Pro Lotos je však připravován i zcela nový typ munice – řízený aktivně reaktivní klouzavý projektil Glissada, s kterým bude možno zasahovat cíle vzdálené až 25 km.

Psali jsme: Podívejte se, jak fungují moderní tankové obranné systémy

Lotos je vybaven vznětovým motorem o výkonu 336 kW. Na silnici je schopen dosáhnout maximální rychlost 70 km/h a jeho maximální dojezd bude přesahovat 500 km. Vozidlo je plovoucí a může plavat rychlostí až 9 km/h.

Systém Lotos se vyznačuje vysokým stupněm automatizace nabíjení, přípravy i vedení palby. Palbu je možno zahájit do 30 sekund. Kromě samotné dělostřelecké zbraně je Lotos k vlastní obraně vybaven i dálkově ovládanou zbraňovou stanicí s kulometem PKTM ráže 7,62 mm a ochranným systémem se soustavou vrhačů zcela nových větších aerosolových granátů.

CENOVÉ BOMBY (328)

Komentáře

Nelson

29. 11. 2020

To jako že jsou v Rusku hlupácí a na západě chytrolíní??? Ruské zbraně, na rozdíl od těch zápaních střílejí!

Uncle Hell

29. 11. 2020

... kamarit , hejna, newton. vy jste asi na vojně nebyli, že, a asi jste se ještě nedostali do situace, kdyby po vás někdo střílel ostrýma, že jo? ale chytří jste jak stádo opic ... !
:-D

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací