Rusové přišli o jeden ze sedmi strategických letounů Berijev A-50. Mohou za to běloruští partyzáni
Rusové přišli o strategicky důležitý letoun Berijev A-50. Jedná se o letoun AWACS, tedy letoun včasné výstrahy. Velkou zajímavostí ovšem je, že za úspěšným útokem stojí běloruští partyzáni.
Foto: Ztráta letounu Beriev A-50U (na snímku) je pro Rusko v podstatě nenahraditelnou ztrátou, díky západním sankcím se produkce tohoto letounu totiž zastavila. | Wikimedia Commons / Public domain
Informaci o úspěšném útoku zveřejnil v neděli 26. února 2023 Franak Viačorka, blízký spolupracovník a poradce vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské. Podle Viačorky byla operace dlouho plánována a jedná se o nejúspěšnější diverzní akci běloruského odboje od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Útok měli provést dva běloruští partyzáni z iniciativy BYPOL, kteří na vzácné letadlo, které přistálo na letecké základně Mačuliščy jižně od Minsku, zaútočili pomocí speciálně upravených dronů s výbušninou. Letoun nebyl při útoku zcela zničen, nicméně byl natolik poškozen, že v žádném případě není schopen letu. Drony stroj poškodily na dvou částech. Jeden dron zničil výbušninou kokpit letounu a druhý pak poškodil střední část, kde se nachází radar. Útok byl proveden v rámci dlouhotrvající operace "Pieramoha" (Victory) a oba aktéři hned po útoku prchli ze země. Běloruská policie bezprostředně po útoku zabezpečila okolí letecké základny a zřídila četné policejní hlídky na silnicích, kdy byla zastavována auta, a bylo nutné policistům předložit nejen příslušné dokumenty, ale i mobilní telefon, který byl zkontrolován. Okolí letiště také nově stráží také jednotky OMON a v okolí hlídkují vrtulníky.
Letiště Mačuliščy využívá ruské vojenské letectvo od prvních dní invaze na Ukrajinu. Jedná se původně o 50. Smíšenou leteckou základnu běloruského letectva a protivzdušné obrany. Rusko základnu využívá k útokům na Ukrajinu pomocí letounů MiG-31K, které odpalují střely s plochou dráhou letu Kinžal. Starty letounů MiG-31K doprovázely i starty letounů Berijev A-50U, které s největší pravděpodobností korigovaly let raket Kinžal na cíl.
BYPOL, neboli Asociace bezpečnostních sil Běloruska, je opoziční síla, která se skládá z bývalých důstojníků ozbrojených sil Běloruska, a to jak armády, tak i policie. Asociace vznikla po zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020, které v zemi zažehly masivní protesty. Ty se běloruský prezident Lukašenko rozhodl potlačit silou. BYPOL vznikl z běloruských vojenských a policejních důstojníků, kteří odmítli proti demonstrantům použít sílu, či byli vládními kroky znechuceni. Ve vedení asociace se nachází např. bývalý policejní kapitán Andrej Ostapovič, major Igor Loban, nadporučík Matvej Kuprejčik či poručík Vladimír Žigar. Úkolem BYPOLu je sjednocovat příslušníky běloruských ozbrojených složek, kteří již nechtějí s režimem nadále spolupracovat, ale také mají na starosti například vyšetřování zločinů proti lidskosti v Bělorusku, nebo vymáhání mezinárodního práva. Podle dostupných informací má BYPOL celkem zhruba 200 000 členů – vojáků, policistů, ale i úředníků a civilistů.
Foto: MiG-31K vyzbrojený střelou Kinžal | Wikimedia Commons / Public domain
BYPOL ovšem disponuje i partyzány a sabotéry. Podle Aliaksandra Azaraua je počet aktivních partyzánů a diverzantů na území Běloruska kolem 5 000 lidí. Doposud nejznámější akcí byla sabotáž na běloruské železnici, která měla za cíl zastavit, či zpomalit železniční dopravu využívanou ruskými invazními silami během počátečních týdnů invaze na Ukrajinu. Partyzáni tehdy ničili návěstidla, poškozovali koleje, přerušovali dodávky elektřiny, ale i hackersky útočili na transportní systém běloruských železnic. Od 24. února do 18. dubna 2022 bylo celkem evidováno na 80 případů diverzních akcí. Běloruští partyzáni svými akcemi výrazně pomohli ukrajinským obráncům během bojů o Kyjev, kdy se k ruským jednotkám včas nedostávalo léků, munice, ale ani pohonných hmot, což nakonec vyústilo ve všeobecný ústup ruských invazních sil ze severní Ukrajiny.
Letouny včasné výstrahy Berijev A-50U jsou pro Rusy strategicky důležité. Tyto letouny včasné výstrahy (AWACS) jsou létající střediska velení a řízení. Charakteristickým aspektem těchto letounů je výkonný radar, uložený nejčastěji v kruhové nástavbě na trupu letounu. Cílem těchto strojů je nejen shromažďovat informace, ale je ho možné také použít například k navedení protivzdušné obrany na cíl, či k vedení a koordinování pozemních operací. Ruské letectvo využívá k těmto účelům stroje Berijev A-50 a hluboce modernizované Berijev A-50U, který se stal právě cílem nedávného útoku. Verze U má výkonnější radiolokátor, novější počítačový systém a zastaralé CRT obrazovky nahradily LCD displeje. Verze U je schopna sledovat i střely s plochou dráhou letu a nízko letící vrtulníky. Byť se jedná již o starší modernizaci, původně z roku 1995, začalo se s ní kvůli korupci v ruských úřadech až v roce 2008. Modernizace letadel však díky západním sankcím pokračuje velice pomalu, kdy od roku 2008 bylo ruským silám dodáno pouze sedm těchto modernizovaných strojů. Vzhledem k tomu, že se jedná již o starší modernizační plány, měly být letouny do roku 2020 kompletně nahrazeny novějšími letouny Berijev A-100, ovšem jejich vývoj pokračuje také velice pomalu, a to i díky západním sankcím, které byly na Rusko uvaleny v roce 2014 po ruské invazi na Donbas a Krym. I když měly letouny Berijev A-100 kompletně nahradit flotilu letadel Berijev A-50 již v roce 2020, první stroj provedl zalétávací zkoušky se zapnutým radarem až v únoru 2022. První stroje do své služby pak ruské letectvo očekává až po roce 2024. Připomeňme, že zařazení do ozbrojených sil již bylo několikrát odloženo na neurčito.
Ruské letectvo celkem disponuje pouze 15 letadly AWACS Berijev A-50, a to osmi staršími Berijev A-50M a sedmi Berijev A-50U. Jedná se o první ztrátu tohoto typu letounu během celé ruské války na Ukrajině. Cena jednoho stroje Berijev A-50U se pohybuje okolo 37 500 000 000 rublů, což je zhruba 11 miliard korun.
Zdroj: The Defense Post, Reuters, Aviaci Online