Sériová výroba moderních stíhacích letounů KAI KF-21
Jihokorejská společnost KAI (Korea Aerospace Industries) oznámila, že podepsala smlouvu s korejskou výzbrojní agenturou DAPA na výrobu první šarže nových víceúčelových bojových letounů KF-21.
Foto: KF-21 | Ministerstvo národní obrany Korejské republiky / Public domain
Smlouva má hodnotu přibližně 1,41 miliardy dolarů a počítá s celkem dvaceti letouny KF-21, souvisejícím vybavením, logistickou podporou a výcvikem. Společnost KAI ve svém prohlášení zdůraznila důležitost této uzavřené dohody, protože naplňuje závazek Korejské republiky k sebeobraně a ochraně svého vzdušného prostoru pomocí národních technologií.
Kontrakt znamená začátek fáze plné výroby KF-21. V budoucnu se tento letoun stane základem letectva Korejské republiky. Firma KAI začala vyvíjet dvoumotorový víceúčelový bojový letoun nové generace KF-21 v prosinci roku 2015. Typ by měl posloužit jako náhrada za obstarožní americké F-4 a F-5. Montáž prvních prototypů byla zahájena v roce 2020. Zálet úplně prvního proběhl 19. července 2022.
Vývojový program zahrnuje stavbu šesti prototypů, které musí absolvovat celkem 2200 letů, než program vstoupí do fáze sériové výroby. Očekává se, že vývoj bude dokončen do poloviny roku 2026.
Výroba sériových letadel pro domácí letectvo je plánována na roky 2026 až 2032. Výroba pro zahraniční zájemce pak může začít od roku 2028.
Návrh a vývoj KF-21
Původním cílem programu KF-21 resp. KF-X bylo vyvinout jednomístný dvoumotorový víceúčelový stíhací letoun se stealth schopnostmi, které by převyšovaly schopnosti letounů Dassault Rafale i Eurofighter Typhoon, ale byly by nižší než u stroje Lockheed Martin F-35 Lightning II. Výzkumné středisko pro vývoj koncepce a aplikace zbraňových systémů Konkukské univerzity avizovalo, že KF-X by měl být lepší než F-16 Fighting Falcon, měl by mít o 50 % větší bojový dolet, o 34 % delší životnost draku, lepší avioniku, radar AESA (active electronically scanned array), účinnější elektronický boj a schopnosti datového spojení. Původní požadavky projektu pak byly později letectvem Korejské republiky (ROKAF) sníženy na stíhací letoun 4,5 generace s omezenými schopnostmi stealth.
Jižní Korea původně disponovala 65 % technologií potřebných k výrobě KF-X, proto usilovala o spolupráci s dalšími zeměmi. Pro usnadnění přenosu technologií navrhla Agentura pro obranný rozvoj (ADD) dvě základní koncepce pro KF-X: C103, který se podobal F-35 a C203, který se podobal evropským stíhačkám. Vybraná koncepce by pak závisela na tom, zda by bylo dosaženo dohody o vývoji s americkými nebo evropskými partnery.
C501 byl pak třetím projektem navrženým přímo společností KAI a byl podporovaný Defense Acquisition Program Administration (DAPA), který se snažil snížit náklady menším jednomotorovým stíhacím letounem, měl však horší výkony nežli americký letoun F-16 a nebyl vhodný pro velký vzdušný prostor Indonésie. ROKAF však upřednostňovala výhody dvoumotorové konstrukce s lepšími bojovými výkony a bezpečností a větší drak s prostorem pro modernizaci. Tyto modernizace by mohly vést k budoucímu překlasifikování na stíhací letoun páté generace, zatímco C501 měl spíše blíže ke čtvrté generaci.
Když pak v prosinci 2015 začal vývojový tým navrhovat KF-X, výzkum a návrh vycházel z konfigurace C103. Po obdržení základních výkresů C103, C104 a C105 od Agentury pro obranný rozvoj postavil vývojový tým experimentální model C105 a následně zahájil experiment v aerodynamickém tunelu na nově navržené konfiguraci C107, která zvětšila rozměry letadla a zvýšila maximální vzletovou hmotnost. Po přibližně dvou letech různých experimentů v aerodynamickém tunelu bylo v roce 2018 rozhodnuto, že prototypem konstrukce KFX bude letoun C109 navržený ADD a KAI.
V rámci projektu KF-X společnost Lockheed Martin souhlasila s převodem jednadvaceti technologií F-35A v rámci kupní smlouvy. Americká vláda však zablokovala převod čtyř důležitých technologií: AESA radaru, infračerveného vyhledávání a sledování (IRST), elektrooptického zaměřovacího modulu (EO TGP) a technologie radiofrekvenčního rušiče (RF rušič). Jižní Korea tak musela tyto technologie vyvinout doma. Audit z roku 2015 pak odhadl, že bylo zajištěno 87 % technologií potřebných pro projekt KF-X. V září 2019 proběhlo kritické přezkoumání návrhu, které prověřilo 390 položek v rámci technických údajů a potvrdilo, že KF-X odpovídá požadavkům ROKAF.
Zdroj: Korea Aerospace Industries





